Malování větrných elektráren na růžovo nic nevyřeší
Lidé častují projekty větrných elektráren řadou nejrůznějších výtek, ale dvě převládají. Nejčastěji se hovoří o jejich estetiku přírody a krajinný ráz narušujícím vzhledu, a za druhé jsou pak větrníkům vyčítány smrtelná zranění, která způsobují ptákům a netopýrům listy svých rotorů. 
Výzkumníci z britské Univerzity v Loughborough se úspěšně vypořádali s druhým zmíněným problémem, ale rozhodně tím nezmenšily dopady toho prvního.
Proč se vlastně netopýři tak ochotně srocují kolem smrtících rotujících listů? V Loughborough znají odpověď: láká je sem hmyz, který je zase přitahován světlými a osluněnými povrchy.
Industriálně šedivé, ale mnohem častěji zářivé bílé listy rotorů turbín větrných elektráren přitahují hmyz jako magnet, a netopýři, pokoušející se je zde ulovit končí často rozbití na zemi. Řešení je tedy nasnadě: nahradit stávající barvu listů jinou, která by tolik potravu ptáků a netopýrů nelákala.
Británie: větrné elektrárny v pobřežních vodách rostly o 80 %
Jaká by to ale měla být barva? Výzkumníci škálovali jednotlivé barevné odstíny dle jejich preference hmyzem, a zjistili, že nejméně atraktivní se jim zdá nachová barva. Ta by sice nepochybně dokázala snížit i míru zranění hmyzožravých ptáků a netopýrů, způsobených větrnými elektrárnami, ale samotný dopad na estetiku přírody a krajinný ráz by byl o poznání děsivější.
„Dlouhou dobu se spekulovalo o tom, co vlastně hmyz na struktuře větrných elektráren přitahuje,“ říká doktorandka Chloe Longová, která se na výzkumu podílela. „Nikdo ale v detailu nezkoumal, na základě čeho jsou jaké druhy hmyzu traktovány elektrárnami a proč.“ Jak dále uvádí Longová, je zapotřebí stanovit, co by přetření elektráren na růžovo nebo nachovou ve skutečnosti změnilo.
Zatímco v Británii zabijí, respektive jsou jednou z příčin úmrtí ptáků a netopýrů, solární elektrárny okolo 1000 (nízký odhad) až 28 000 (vysoký odhad) jedinců, větrné elektrárny pak okolo 140 – 328 000, jaderné elektrárny okolo 330 000, ropné rafinérie a zpracovatelská zařízení okolo 500 000 až milionu, pořád tu jsou uhelné elektrárny, které se podílí na smrti okolo 7,9 milionu ptáků ročně.
„Jednak nejsou na poli výroby energie větrné elektrárny tím největším zabijákem ptáků a netopýrů v Británii, aby změna jejich barvy vyrovnala estetický dopad na krajinu,“ říká Longová. „A pořád tu budeme mít divoké a domácí kočky, které uloví 1,4 – 3,7 miliard ptáků ročně.“
a kdo viděl ty mrtvé ptáky či netopýry na vlastní oči?
Eletráren jsem viděl snad dost, ale ptáky na zemi a ještě k tomu mrtvé ani jednou.
Zato na dálnici jsem pár , vírem za kamiony, stržených ptáků viděl. Natřeme kamiony a tankytaky!
http://www.elektromobily-os.cz
Zajímavá představa, nachové větrné elektrárny? Ještě v krajině levandulových polí a červenolistých stromů… To by bylo tak surrealistické.
Pravda je taková že přílišně světlá barva poutá pozornost a nějaké maskování by to chtělo. V Maďarsku mají větrné elektrárny do určité výšky natřené pruhy v odstínech zelené, nevím proč, ale řekněme že natírat stožáry tak aby za určitých okolností splývaly s okolím není zlý nápad. Ale to neřeší tento dpoblém.
Spíš jestli by se nadal do rotorů zabudovat nějaký plašič hmyzu, ovšem aby zase takové zařízení nemělo nepříznivý vliv na jiné tvory, jako třeba jakési ultrazvukové sloupky u některých FVE, ze kterých psi šílí (no lidem to asi taky nedělá dvakrát dobře)
Každopádně bychom měli možnáí jít i využitím nízkých rychlostí větru, které se dnes mimo rozsah moderních turbín. Přitom by mohla myslím vcelku obstojně sloužit turbína Halladayova, která navíc by mohla být i celkem estetická.
Vývoj v oblasti větrných elektráren bych přirovnal k vývoji hydroenergetiky, kdy se začalo v malém, elektrárny maximálně s pár MW, mnohdy jen stovkami kW, pak se rozběhly stavby velkých přhrad a teď, alespoň v Evropě se zase budují jen malé elektrárny. Stejně to bude u větrných elektráren, začalo se s malými, teď jsme v době kdy se budují největší farmy a zě nějakou dobu.