Maglev větrné turbíny z ČR?

Před časem jsme přinesli v jednom týdnu několik článků zabývajících se novými typy větrných elektráren. Obzvlášť zajímavé byly větrné turbíny Aerogenerator a maglev větrné turbíny z Číny. Vzápětí se nám ozval pan Zdeněk Svoboda z Komořan, že něco podobného před časem sám navrhnul. V následujícím rozhovoru se můžete dozvědět podrobnější informace.

Kdy jste se poprvé začal návrhem své větrné turbíny zabývat, co vás k tomu přivedlo?

Zdeněk Svoboda: Každodenním výhledem z okna mého pracoviště mě upoutával vyvýšený horizont krajiny osázený několika kilometrovou alejí vyrostlých větrolamů. Tato oblast se nazývá větrné pláně a je nejvýše položeným místem v dané lokalitě. V září roku 2006 jsem oslovil na posouzení dané lokality a také možnou výstavbu těchto elektráren rakousko-českou společnost Ventureal zabývající se montáží větrných elektráren. Vše se uskutečnilo včetně vypracovaného projektu tj. tří větrných elektráren. Byl to první krok, který jsem udělal pro svůj záměr a myšlenku zabývat se konstrukcí větrných elektráren s vertikálním uložení hřídele a lopatek (větráku). V době těchto schůzek se zástupcem a jednatel společnosti Ventrureal p. Ing. Szotkowskim jsem naznačil záměr a způsob výroby elektrického proudu a to na principu, který je znám již několik desetiletí.

V čem spočívá hlavní změna ve vašem návrhu proti klasickým větrným elektrárnám?

Z.S.: Řešení, které jsem navrhoval je založeno na magnetické levitaci „Maglev“ a umožňuje otáčení věže bez dotyku se základnou a to na polštáři magnetického pole jak je tomu u stávajících rychlovlaků. Základna (točna-stator rozvinutý) a větrák (rotor-rozvinutý) tvoří soustavu zabudovaných supravodivých magnetů u těchto částech zařízení. Velikost těchto elektráren co do průměru a výšky je v celku neomezena a tudíž výkon lze očekávat ve stovkách MWh. Konstrukce samotných větráků (věží – lopatek) je založena a pracuje na vztlakovém principu, kdy vítr obtéká lopatky.
Výhodou elektráren se svislou osou pracujících na vztlakovém + odtokovém principu je, že mohou dosahovat vyšších rychlostí otáčení a tím i vyšší účinnosti a není je třeba natáčet do směru převládajícího větru.

Jaké výhody tato změna přináší?

Z.S.: Výhody jsou pouze na straně výrobců z důvodu vysokých dotací a nízkých úroků na její realizaci a výstavbu pro investory. Všichni víme, že i za blbost se platí a to i v tomto odlišném případě. Myšlenka, jak využít sílu větru a to i vánku o síle 1,5-2,5 m/sec je dostatečná a jedinečná a také jediná možná pro princip větrných elektráren s vertikální osou hřídele. Nevyřešený problém a způsob tohoto uložení hřídele spočíval již v minulosti na rozkmitání tělesa (větráku) z důvodu dynamického namáhání a závisel na velikosti požadovaného průměru kola a také výšky lopatek. Nevýhody klasických větrných elektráren jsou všem známé (drahé, zdlouhavá návratnost, omezený výkon, nevhodné do krajiny, hlučné, nákladné na montáž i plánované opravy, nebezpečné v zimním období) a tudíž je absurdní je vyrábět a stavět. Stávající princip větrných elektráren s horizontální osou nikdy nevyřeší nedostatek elektrické energie z důvodu všem nám známým.

V jakém stadiu rozpracovanosti nebo dokončenosti se váš nápad nachází?

Z.S.: Budoucnost výroby elektrické energie spočívá ve větru a ten se nám připomíná často a opakovaně. Síla větru demonstruje a naznačuje svoji nevyužitelnost v celém světě. Hnací rotor tří až čtyř ramenný musí být osazen rozjezdovými či dojezdovými koly (pogumovanými) s agregáty pro první spuštění nebo výpadku elektrického proudu tudíž dojezdu. V opačném případě by došlo k poškození celé soustavy supravodivých magnetů a kruhové dráhy. Hnací ramena mají ještě důležitou funkci a tj. že udrží otáčky v konstantním režimu a zamezí zastavení větrné elektrárny při bezvětří. Hnací ramena mohou být napájena i cizím zdrojem na odlehlých místech civilizace. Provozní režim nadzvedne pogumovaná kola s agregáty vlivem magnetické levitace a síla lopatek (větráku) otáčí a přenáší kroutící moment hřídele na generátory umístěné ve spodní části budovy tj. strojovny (podzemí).

Pokoušel jste se nechat si svůj nápad patentovat?

Z.S.: Návrh tohoto řešení na výrobu elektrického proudu byl zaslán dne 4.6.2007 jako přihláška užitného vzoru elektrickou poštou a následně poštou.

Zkusil jste svůj vynález nabídnout k využití v komerční sféře? Jaké byly případné reakce?

Z.S.: V lednu tohoto roku jsem se dozvěděl z internetového článku o záměru arizonské společnosti MWTT o možnosti sériové výroby těchto nebo podobných typů elektráren. Jsem přesvědčen, že došlo k úniku informací při elektronickém podání a čínské manýry jsou toho důkazem. Nabídka mého zařízení byla předhozena firmě ČKD holding Blansko (výrobci větrných elektráren) asi pěti telefonáty s panem ředitelem sekce výroby.