Kdo s koho: větrné elektrárny nebo zemní plyn?

S posledními dny roku vrcholilo velké energetické finále v USA. Zemní plyn nebo větrné elektrárny? Zápas, při kterém rozhodne o vítězi množství instalovaného výkonu za rok 2012, přitom může ovlivnit celý model užívání alternativních zdrojů energie na západní polokouli. Pokud se totiž ukáže čistá elektřina, generovaná silou větru, konkurenceschopnější, promění se prý i veřejné mínění a tím i definitivní koncepce USA ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Pohled na otevřenou spalovací turbínu Siemens v paroplynové elektrárně. Tyhle turbíny jsou přeci jen něco jiného než větrné turbíny... foto: Siemens/ČEZ
Pohled na otevřenou spalovací turbínu Siemens v paroplynové elektrárně. Tyhle turbíny jsou přeci jen něco jiného než větrné turbíny… foto: Siemens/ČEZ

Ke 30. listopadu 2012 to vypadalo na velmi vyrovnaný duel: nových 6579 MW elektřiny generované větrem, proti 6335 MW vyráběné ze zemního plynu. Investoři z obou oblastí však v prosinci znásobili své úsilí o dotažení jednotlivých projektů do konce.

Důvod byl více než prostý, protože s prvním lednem přijdou i jiné daňové parametrizace obou typů zařízení. Kdo tedy stačí dokončit elektrárnu do konce roku 2012, vydělá – či spíše ušetří – hned dvakrát.

„Větrná energie se stane vítězem, ale bude to jen o fous,“ hovoří o předpokládaném „šampiónu“ analytička Amy Graceová. Právě ona vedla tým energetiků a ekonomů Bloombergova finančního institutu, který kalkuloval možné dopady obou variant na trh s cennými papíry.

„Definitivní čísla zazní pochopitelně až v lednu, ale nedivila bych se, kdy se větrná energetika posunula s výkonem na 8 GW.“

„Před pěti lety byla situace na trhu úplně jiná, říká Jacob Susman, výkonný ředitel newyorské OwnEnergy Inc., jež představuje developerskou špičku projektů větrné energetiky. „Dřív byl každý investor v tomto sektoru považován za dobrodruha, a každý podnikatel za ekologického aktivistu. Dnes si už lidé uvědomují skutečnou hodnotu větrné energetiky, je to beze zbytku profesionalizovaný segment.“

S tím souhlasí Joseph Dominguez, vedoucí představitel společnosti Exelon Corp., která obhospodařuje řadu velkých jaderných elektráren v . Jeho „souhlas“ ale vychází z vlastního tvrzení, že: „Větrná energetika již dospěla a viditelně prospívá, a není důvod ji nadále dotovat.“

Na mysli má především daňová opatření, která se zaváděním energetických alternativ výrazně pomáhají, ale snižují konkurenceschopnost tradičních zdrojů elektřiny, fosilních paliv a jádra.

Sdílet:

5 komentářů: „Kdo s koho: větrné elektrárny nebo zemní plyn?

  • 3. 1. 2013 (19.27)
    Permalink

    Nejde o instalovaný výkon, ale o to, kolik je který typ elektrárny schopný vyrobit elektřiny.
    Podle mne by se mělo vsadit na pružné plynové a vodní, stabilní jaderné a geotermální (pokud to jde), zbytek oze až v kombinaci s tímto mixem.
    Plynové zdroje je pak nejvýhodnější instalovat v kombinaci se sítí, kde je dostatek regulačních kapacit.
    U PPE je navíc ta výhoda, že pokud mají zároveň nainstalovánu jednotku pro zplyňování uhlí, jsou z něji schopné získat až o 15% více energie, než nejlepší uhelná elektrárna.
    Tím by bylo jednak možné poměrně snadnou ušetřit velké množství emisí, zjednodušila by se filtrace zplodin, většina nežádoucích příměsí by byla odstraněna při výrobě plynu. Došlo by ke zkvalitnění ovzduší v okolí současných elektráren, pokud by místo nich byly na jejich místě postaveny tyto elektrárny.
    Kdyby se tato, nebo obdobná technologie nasadila v teplárnách, tak by došlo k zefektivnění využívání energie paliva.

    Reagovat
    • 4. 1. 2013 (10.56)
      Permalink

      „Spalovací“ elektrárny čeká značné rozšíření v kogeneračních jednotkách. A nejde jenom o teplárny a nejde jenom o plyn. My např. dnes pro projektujeme už 2 továrny, kde mají „energetickou centrálu“ osazenu cca 5MW spalovacím zdrojem. Jeden závod si bude vyrábět 100% své spotřeby elektřiny spolupracující jednotkou plyn-slunce a současně odpadní teplo používá k vytápění a pro technologické účely. Druhý zpracovává zemědělské produky a jejich odpad používá k výrobě elektřiny a technologického tepla. Oba závody díky využití odpadu dokáží vyrobit energie levněji než od centrálních dodavatelů. ČEZ čekají těžké časy.

      Reagovat
      • 4. 1. 2013 (15.04)
        Permalink

        O tom nepochybuji, jen přemýšlím, kolik je u nás závodů, které mají takovou spotřebu, aby se jim vyplatilo vyrábět vlastní proud, respektive aby to stálo za řeč. Není-li to obchodním tajemstvím, mohl byste prozradit alespoň obor ve ktrém prvně zmíněný závod pracuje?
        Na teplárny jsem se zaměřil především proto, že jejich instalovaný výkon je o něco větší, než u většny podniků. Největší teplárna u nás ve městě má výkon přes 11MW teplovodních, elektrický však jen asi 835kW, tepelný výkon oné kogeneračná jednotky je asi 728kW. Z toho odhaduji, že je to jen ke krytí vlastní spotřeby. Můžete jen tak odhadnout, kolik elektřiny by se tak dalo maximálně získat? Kotelna je plynová.
        Pak máme ve městě ještě další tři zdroje nad 5MWt. Dva závodní a jeden v nemocnici.
        1. 86,661MW horkovodních; 2. 30,6MW parní + 8MW horkovodní; 3. 13,7MW parních. Zvládnete odhadnout kolik by byly schopné vyrobit elektřiny? Data mám z vyhledávače licenci ERÚ
        O menších kotelnách se teď nebudu bavit, tam není problém udělat odhad s pomocí katalogů kogeneračních jednotek.

        Reagovat
        • 7. 1. 2013 (8.36)
          Permalink

          Jde o běžný výrobní závod, kde se montuje něco jako podsestavy aut z hromady dílů. Žádná extra energeticky náročná výroba. Prostě haly, montažní linky a cca několik stovek zaměstnanců, pro které je třeba vyrobit elektřinu, zatopit, vyrobit teplou vodu, uvařit atd. Takových závodů s příkonem jednotek megawatů je hromada.
          S těmi čísly Vám neporadím. My to projektujeme stavebně. Vlastní technologii dělá něko jiný.

          Reagovat
      • 4. 1. 2013 (15.06)
        Permalink

        Ještě k těm mnou zmíněným podnikům, jeden je poměrě velký chemický závod, druhý pak podzemní zásobník plynu.

        Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.