Houbovité větrné elektrárny SheerWind

Americká firma SheerWind způsobila před pár dny v oboru větrné energie malý poprask. Představitele firmy tvrdí, že díky jejich patentované technologii Invelox dokáží zkonstruovat až 6x účinnější větrné elektrárny. Ve svém důsledku jsou prý větrné elektrárny SheerWind natolik levnější, že můžou konkurovat elektřině z uhlí a plynu.

Nový typ větrné elektrárny od společnost SheerWind, foto: SheerWind
Nový typ větrné elektrárny od společnost SheerWind, foto: SheerWind

V čem tkví kouzlo technologie Invelox? Elektrárna se skládá z vrchního kolektoru větrů, aerodynamicky tvarovaného tunelu a turbíny. Principem technologie Invelox je usměrňování proudů vzduchů do úzkého tunelu, kde se roztáčí klasická lopatková turbína.

Výhodou je, že proud vzduchu v tunelu „přirozeně zrychluje svůj tok“, takže s větší silou roztáčí turbínu umístěnou na úrovni terénu. Bohužel samotný fyzikální princip „shromažďování“ a „urychlení“ proudu vzduchu zůstal veřejnosti utajen.

Podle firemních materiálu je elektrárna SheerWind o 50 % menší než obdobné klasické větrné elektrárny a používá o 84 % menší turbínu. To vše při stejných nebo dokonce větších výkonech.

Výhodou technologie Invelox je také skutečnost, že pracuje s velmi malými rychlostmi větru – údajně už od 3,2 km/h. Pokud tomu tak je, může elektrárna SheewWind pracovat v mnohem větším časovém rozpětí, což je zásadně důležité pro udržení stálostí dodávek elektrické energie.

Na prezentované parametry však musíme pohlížet s opatrností. Neexistují nezávislé testy technologie, všechny údaje pocházejí z firemních zkoušek.

„Při testech jsme použili turbínu, kterou jsme namontovali na věž, jak tomu je v případě tradiční větrné elektrárny,“ stojí v oficiálním prohlášení firmy SheerWind pro magazín Gizmag. „Měřili jsme rychlost a výkon. Stejnou turbínu jsme poté umístili do elektrárny vybavené technologií Invelox. Následně jsme připojili turbínu k síti a testovali ji 5 až 15 dnů, z toho jsme mohli vypočíst množství vyrobené elektrické energie. Během jednoho dne jsme dosáhli zlepšení o 600 %, celkově se však zlepšení pohybovalo mezi 81 až 660 %, průměrně o 314 %“

Pokud technologie funguje, může to opravdu znamenat malou revoluci v oboru větrné energie. Elektrárna SheerWind v konečném důsledku zabírá až o 90 % méně místa než klasické větrné elektrárny, a to vše při mnohem menších finančních nákladech na výstavbu. Nezanedbatelná je také cena za údržbu, protože všechny zásadní části (turbína, generátor) jsou přístupné ze země.

Může se také jednat o zajímavou variantu větrných elektráren pro města, kdy kolektor bude umístěn na střeše a samotné výpustě s turbínami níže, ve stěnách budovy.

tisková zpráva

8 komentářů: „Houbovité větrné elektrárny SheerWind

  • 5. 8. 2015 (18.04)
    Trvalý odkaz

    Jak většina odborníků předpokládala od začátku ukázalo se že to žádná revoluce není jak bylo psáno výše zákon o zachování energie platí a při objektivním měření ukázalo že je na tom stejně nebo i hůře než klasická listová turbína.

    Reagovat
  • 12. 6. 2013 (8.06)
    Trvalý odkaz

    Absolútna blbosť. Podľa zákona o zachovaní energie je energia vo vstupnom priereze rovná tej v zúženom priereze. Jednoducho hybnosť vzduchovej hmoty ktorá vošla do „trychtýře“ bude v stále rovnaká, pretože hmota je konštantná. Čo do rúry vlezie musí aj vyliezť von. Ak sa vplyvom zúženia zvýši rýchlosť dajme tomu dvakrát, tak sa hustota vzduchu zníži vplyvom zúženia a zvýšenej rýchlosti štyrikrát. Stredoškolská fyzika. Výsledok-energia v zúženom priereze bude nižšia o straty trením, zmenami tlaku (bude tam podtlak, takto funguje fixírka), ktorý idiot by staval také monštrum, keď by stačila vrtuľa s plochou ako je vstupný otvor. Je to ďalší pokus o podvod na technickom bezvedomí laikov, ktorí sa domnievajú, že energiu možno vďaka technickým fintám, ktoré starí vedci typu Isaac Newton akosi prehliadli jednoducho zberať zo zeme.

    Reagovat
    • 12. 6. 2013 (8.40)
      Trvalý odkaz

      Spíš jde o to, aby se využilo toho rozsahu, který je klasickými způsoby nezpracovatelný. Ano hydrodynamický paradox bude fungovat i v tomto případě, ale nechme je ať se bu´d spálí, nebo jim to něco hodí. Každopádně jen to, že by se roztáhla křivka využití rychlostí větru by byl poměrně zásadní krok.

      Reagovat
  • 28. 5. 2013 (18.59)
    Trvalý odkaz

    Řekl bych, že jde o jednoduché a vtipné řešení. Někdo využil znalosti ze vzduchotechniky a postavil je na hlavu. Nechce se mi hledat a číst původní článek, ale domnívám se, že ono procentuální vyjádření je poměrné. Tj. jde o srovnání okamžitého výkonu běžné a tunelové elektrárny. Důležitá je i ona spodní hodnota – 81%, která v podstatě říká, že při ideálních podmínkách pro běžnou větrnou turbínu (tj. na co je projektovaná) je je účinnost tunelové nižší. Samozřejmě, tření se musí někde projevit, ale celkově bude účinnost mnohem lepší. Vcelku těm údajům důvěřuji. Někdo měl dobrý nápad. Ještě by se ta hlavice na vrcholu mohla i natáčet proti větru. Účinnost by ještě vzrostla, ale asi by to začalo při silném větru kmitat a to je nežádoucí.

    Reagovat
    • 28. 5. 2013 (20.31)
      Trvalý odkaz

      Jj je to zajímavé, nebo by se ty vstupní otvory mohly osadit žaluziemi a tu stranu, do které by vítr nefoukal uzavřít, myslíte, že by to mělo nějaký účinek?

      Jenom se mi příliš nelíbí to vyvedení použitého vzduchu, při určitém směru tam bude docházet k tomu, že se tam vytvoří „protitlak.“ Buď bych to vyvedl do nějakého komína, postavil před „výfuk“ nějakou zeď, v určité vzdálenosti, která by tomu „Protitlaku“ bránila, nebo bych to celé vzal a postavil hore nohama, trubici nezohýbal, ale nechal rovnou, sice by to pak bylo trochu monstrum, ale osaditelné na budovy a použitelné i jako nosič vysílačů MT, navíc by se možná, kdyby se spodek (ten trychtýř) natřel na černo, mohl by se přes léto zapojit trochu i komínový efekt.

      Reagovat

Napsat komentář: Dobyvatel Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *