Energetika v USA 2012: 42 % nových zdrojů byly větrné elektrárny
Větrná energie nabírá po celém světě na obrátkách. Není divu, vítr narozdíl od důlních společností účty neposílá. Celkem 42 % všech nových energetických zdrojů instalovaných v USA v roce 2012 byly větrné elektrárny.
Spojené státy v roce 2012 přidaly rekordních 13 124 MW nových větrných turbín. Z toho plných 8380 MW v posledním čtvrtletí. Celkem byly nové turbíny vztyčeny v 26 státech a Puerto Ricu. Točí se už tak 39 státech americké federace, cekový výkon je 60 007 MW.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Google investuje do větrných elektráren v Texasu
Je zajímavé, že zatímco pozemní větrné elektrárny hrají v USA prim, zatím není politická vůle povolovat budování pobřežních větrných turbín. Ty jsou přitom výnosnější, a tedy ekonomicky efektivnější. V pobřežních větrných elektrárnách jednoznačně vede Evropa.
Ale zpátky za velkou kaluž. Je tomu pouhých 5 měsíců, co americká asociace větrného průmyslu AWEA oznámila překonání hranice 50 GW. USA od té doby zjevně udělaly další obrovský krok kupředu, velmi zrychleným tempem.
Instalovaných 60 GW výkonu dokáže zásobovat elektřinou 15 mil. domácností – tzn. ekvivalent spotřeby domácností ve státech Colorado, Iowa, Maryland, Michigan, Nevada a Ohio. Rekordním rokem byl dosud 2010, kdy bylo nainstalováno 10 000 MW – ten byl ale v roce 2012 překonán.
PŘEHLED: nové větrné elektrárny podle států
1. Texas (1826 MW)
2. Kalifornie (1656 MW)
3. Kansas (1440 MW)
4. Oklahoma (1127 MW)
5. Illinois (823 MW)
6. Iowa (814 MW)
7. Oregon (640 MW)
8. Michigan (611 MW)
9. Pennsylvánie (550 MW)
10. Colorado (496 MW)
Nerozumím tomu,proč nedostali povinost bioplynové stanice nainstalovat zásobníby plynu a nějaký ten generátor navíc,který by byl řízen např z ČEZ pro potřeby regulace.Je jich sice málo,ale jejich počet stále roste.
Všechny OZE zdroje od 30KW výše, mají dálkové řízení výkonu. Bez toho je do sítě nepřipojí, více na straně 15 zde:
http://www.cezdistribuce.cz/edee/content/file-other/distribuce/energeticka-legislativa/ppds/2011/ppds-2011-priloha-4_def.pdf
kromě toho také všechny FVE a větrníky musí již mít dynamickou podporu sítě (okamžitou a plynulou regulaci výkonu v závislosti na frekvenci a napětí) a také je možnost výroby jaloviny pro kompenzaci účiníku a stabilizaci napětí.
Nebylo by jednodušší, kdyby každý motor musel být povině už z výroby kompenzovyný? Tím by se měl minimalizovat jalový proud.
Ještě je otázka, jestli je tato kompenzace nějak „honorována,“ teoreticky je totiž zneužitelná.
Spíš než vyrábět z bioplynu elektřinu by bylo podle ne bioplyn přečistit a pouštět ho normálně do plynovodů. Samozřejmě že by BPS asi měly nějakou elektrárnu pro krytí vlastní spotřeby technologie.
V BPS se z energie v bioplynu v elektřinu přemění jen asi 30-40%, kdyby se rozváděl, využilo by se z něho mnohem více energie, běžné kotle se dostávají na účinnost přes 90%.
Pokud by se mělo topit proudem z BPS místo plynem, bude efektivně využito jen asi 27-36%, oproti 81% při spalování (10% berme jeko energii nutnou pro technologie)
Tím by se navíc snížila zácislost na dodávkách plynu z RF nebo Norska. Navíc akumulace zemního plynu je mnohem lépe zvládnutá v dlouhodobém měřítku, než akumulace elektřiny.
Pokud by takto vyrobený plyn byl dodáván do paroplynové elektrárny (teplárny) vyrobí se z energie v něm obsažené až 57% elektřiny, zbytek lze rozvést jako teplo. To máme vyuití minimálně o 17% vyšší, než u BPS elektráren.
proč to jsou dva duvody
1) plynárenská loby se tomu brání zuby nechty, neb přijde o zisky za transport plynu přes cizí uzemí a ty nejsou malé, za druhé pokud by se plyn vtlačoval do rozvodu tak je nutné u každé BPS jednak zbudovat kompresárnu ( BPS má kompresory na nízkotlak protože ten potřebuje plynový motr ke svému provozu ) aby byla schopna vtlačet na středotlaky ( 100 – 300 kPa ) což je doporučovaný rozvodní tlak v vnitrostátní síti pro maloodběratele ( duvod u středotkau mohou být tenší rozvodné potrubí než u nízkotlaku ) a za další by u každé stanice musela být jednotka na metanizaci a odvlhčení – nejsou to nijak horentní sumy a čím vetší výkon BPS tím vlastně vycházejí menší ale … i tak
2) další generátor jako výrobník špičkového výkonu je možný ale neinstaluje se z duvodu … 500 kw soustrojí vyjde na cca 6-7 mil 1000 Kw soustrojí se cenově pohybuje kolem 9 -12 milionů výkupní cena proudu je stale stejná at už dávate ve špičce či mimo špičku, jedinej kdo si mastí kapsu jsou velkoobchodníci s el proudem na aktualní burze kdy ve špičce za MWh dodanou berou o 800 – 1200 kč více, na druhou stranu mimo špičku jsou čas od času ( ne vždy tak možná v 4% ) nuceni jít i třebas pod cenu
jinak již existují ( a zde na stránkách je i dost odkazů ) malé “ rodinné “ kogenerační jednotky velikosti vetšího kotle s výkonem kolem 1 – 5 kWh vyrábející elektřinu ( učinost 35 – 45 % ) a teplo pro vytápění nebo chlazení RD ( učinost kolem 60 – 70 % s kondenzátorem ) problém je že z důvodu zajištení provozu je nutné mít instalovanu i natápěcí bojler ( dá se připojit na TUV ) s objeme kolem 600 – 1000 l na RD podle velikosti a že tyto jednotky zatím stále vycházejí v cenové relaci tepelných čerpadel
otazkou ale zustava, jak americani dovedou tolik proudu regulovat a my ne? v cem to je?u nas trochu zafouka a my se treseme strachy…tedy CEZ, ne my….
Protože v ČEZku je špína zažraná. ČEZ se bojí levné energie z OZE, tak jako každé jiné konkurence.
Jednak proti nám mají obrovskou elektrizační soustavu,ale tento problém odpadá, neboť jsme spojeni se zbytkem Evropy prostřednicvtím UCTE.
Určitou roli v tom hraje i rozloha USA, která způsobuje posuny špiček sítě, které jsou závislé na čase, Evropu protíná méně časových pásem, tedy rozložení špiček není tak výhodné.
Náročnost amerických domácností je v porovnání s Evropou větší, to platí i pro jiné spotřebitele, síť musí být tedy „mohutnější“ co se týče záložních zdrojů, ty zároveň vykrývají výkyvy OZE.
USA jsou SYNCHRONNĚ spojeny s Kanadou, která produkuje většinu elektřiny ve vodních elektrárnách a je schopná poskytnout regulační výkon. Na rozdíl od UCTE, která je s NORDELem spojena jen pomocí DC spojek, jejichž kapacita nestačí pro vyrovnávání a navíc nemusí být jejich reakce dost rychlá. Vybudování synchronního spojení by umožnilo zlepšení situace.
V USA pak vzhledem k rostoucí těžbě břidlicového plynu rostou paroplynové elektrárny, na rozdíl třeba od Německa, které jsou schopné poskytovat velmi rychlou regulaci.
U nás v republice je většina regulace na bedrech vodních elektráren, které poskytují regulaci 1900MW kladných a 1170MW záporných (čerpání.)
Aby bylo možné u nás zvýšit podíl OZE, museli bychom instalovat více přečerpávacích elektráren (uvažuje se o přestavbě Orlíku). Bohužel nemáme moc vhodných bezproblémových lokalit pro stavbu PVE, které by mohly regulaci zlepšit. Kromě dvou turbosoustrojí Orlíku, o kterých se uvažuje (180MW), by se dalo uvažovat ještě o jednom soustrojí na Slapech (48MW) a jednom na Lipně (60MW), Štěchovice III (16MW) taky o opětovném spuštění PVE Pastviny (3MW), to máme dohromady 308MW. Výstavba dalších by byla poměrně problematická.
Ale i tento výkon by umožnil připojení asi 300MW dalších elektráren, lepší, než solární by byly větrné, jejich výroba v roce je přibližně vorovnaná. Pokud by točily 1000h ročně na plný výkon, ušetří se asi 300GWh elektřiny z uhlí, což odpovídá asi 231 tisícům tun uhlí.
Ted se budu ptat jako uplny bfu, ale nestaci nahodou na vykryvani VE mene vykonu, nez plnych? Tj. kdyz by so postavit 300MW PVE, tak by to melo podle mne dat napriklad na 500 MW Vetrniku? Nebo je potreba opravdu 100%? Me prijde, ze i kdyz jsme velmi maly stat, tak stejne preci vitr prestane foukat jen nekde a ne najednou na celem uzemi republiky. Takze proto si myslim, ze by stacilo mene nez 100% prekrivy PVE, ale nevim…
bohužel nikoliv neb budeme dostavovat 2000 MW v temelínu za 300 miliard a bohužel ( to je hlavní duvod uvažované přestavby orlíku ) JE potřebuje vodní elektrárny ke své regulaci snad ještě více než vetrníky, u nich když je přebytek tak díky připojení do sítě u všeho co dělá víc jak 1 MW je dálkové vypínaní poviností a tudíš zastaví se do sekund – k zregulovaní vykonu JE počítejte nejakou hodinu až tři dny proto na regulaci minusového výkonu je třeba přečerpávačka vodní neb je neekonomické snižovat výkon JE, ale o tom moc těch co prosazují zelenou energii JE nemluví, neb to jsou vydaní navíc ketrý s nehodí do krámu, ty platíme všichni dobrovolně a rádi z daní svých
Ano, mám stejné reference. JE a OZE jsou nekompatibilní, protože JE je schopná dodávat stabilní výkon, ale nedokáže reagovat na výkyvy, zatímco OZE jsou nestabilní (ale dokáží částečně reagovat na výkyvy).
Jde o to, že potřebujeme nějak zachytit přebytečný výkon. Jelikož ty PVE by spočívaly jen ve přestavbě soustrojí za reverzibilní, nebo instalaci výkonných čerpadel, máme pořád jen těch 1900MW (u Štěchovic by šlo dosáhnout i plně akumulačního režimu, tedy plus dalších 22,5MW (v podstatě zdvojnásobení výkonu), ale spíše by se dalo mluvit o instalaci těch dalších 16MW na reverzibilním stroji) pro přidání do sítě, ale vzrostal by možnost zychycení „přebytků“ energie.
Je totiž užitečnejší, když můžeme tento typ energie nějak uskladnit, než kdybychom elektrárny pro přebytek odstavovali.
Pokud bychom našli vhodné lokality, pak by se dalo uvažovat i o technologii stlačeného vzduchu, ale najít vhodnou lokalitu je problém, buď je používána jako zásobník plynu, nebo je to ještě nevytěžené plynové ložisko, ale i takový akumulátor by stál za výstavbu.