Dánský ostrov Samsø – 100% energeticky nezávislý

Cedule na molu s nápisem „Vítejte na ostrově bramborových lidí!“ už dávno neplatí. Dánský ostrov Samsø je sice stále ještě významný producent brambor a dalších zemědělských plodin, poslední léta se však o něm hovoří v jiných souvislostech. Namísto nejistého výsledku sezónního zemědělství tu začali místní dávat přednost energetice. A dnes patří celý ostrov k „nejčistším“ územím Evropské unie, pokud jde o přepočet emisí na obyvatele.

Přibližně před deseti lety padlo mezi místními zemědělci a farmáři jasné rozhodnutí. Pořídili za vlastní zisky první větrnou elektrárnu, aby zajistili pravidelné zásobování elektřiny pro své podniky. S postupem času přibývalo elektráren, tak i jiných zařízení, a dnes je celý ostrov ze 100 % zásobován obnovitelnými zdroji energie.

V celkové bilanci emisí oxidu uhličitého to jde dobře vidět. Z nějakých 11 tun CO2 na obyvatele ročně se po jedné dekádě dostali na 4,4 tuny. Jen pro srovnání, na jednoho obyvatele USA připadá nějakých 17,6 tun. Jenže cesta z nejšpinavější stovky k nejčistší desítce nebyla přímočará.

Vše začalo soutěží pořádanou dánským Ministerstvem životního prostředí v roce 1997. Zúčastnit se mohly jednotlivé ostrovy, které dokáží v horizontu deseti let zorganizovat svůj úplný přechod na obnovitelné zdroje energie.

Pracovníci zmíněného ministerstva si tak hodlali v praxi ověřit, jestli je takový plán vůbec možné realizovat. Museli totiž zareagovat na probíhající ropnou krizi, a hlasy volající po obnovitelných zdrojích energie byly stále patrnější.

Těžko říct, jestli měl „ostrovní experiment“ aktivisty umlčet. Jisté je, že všechny ostrovy přistupující k soutěži musely svůj energetický přerod financovat z vlastních zdrojů, bez podpory velkých státních grantů.

Na ostrově Samsø to neznamenalo nic menšího, než přesvědčit všech 4100 obyvatel. První úspěch s větrnou elektrárnou, pořízenou několika zemědělci, inspiroval ostatní. Dnes je 60 % všech domů na ostrově vytápěno malými spalovnami, fungujícími na zemědělské odpady a slámovou drť, a jednou vyhřívací jednotkou, která funguje na na hybridní bázi (solární elektrárna kombinována se spalovnou na dřevní štěpku). Ostrov zažil boom solárních panelů, bojlerů na spalování peletek, a energetickou bilanci celého ostrova završila instalace jedenácti větrných elektráren s výkonem 11 MW.

Dalších 10 MW, tentokrát z pobřežních větrných elektráren, instalovala místní transportní společnost. Plán na deset let se podařilo realizovat dva roky před termínem.

Nejzajímavější na tom je, že se skutečně podařilo realizovat celý záměr bez finančních berliček grantů a podpůrných fondů. Z jedenácti elektráren patří devět přímo zemědělcům. Podobné je to i se spalovnami.

Model, při němž jeden z obyvatel ostrova zafinancuje výstavbu, po osm let dotuje provoz, ale následně už jen generuje zisk, kupodivu nikomu nevadí.

Místní lidé jsou navíc ekologickou zelenou vlnou nadšeni. Z ostrova Samsø, země zaslíbené bramborářům, se během osmi let stala malá energetická velmoc, která dodává, spíše tedy odprodává, pevnině nemalou část z ročního přebytku generovaných 28 000 MWh.

Ostrov za poslední rok navštívilo na 5000 politiků, novinářů, inženýrů i nadšenců z celého světa, kteří si sem jezdí pro inspiraci a dobré nápady. Na brambory už si nikdo ani nevzpomene.

Dánové mají štěstí, že mají moře, a optimální podmínky pro rozvoj větrné energetiky. V roce 2012 je turbíny větrných elektráren zásobovaly z třiceti procent.

Nikdo v Evropě se ani nepozastavuje nad tím, že do roku 2020 plánují Dánové hned 50 %, a do roku 2050 chtějí podle svých vizí sáhnout na komplexní nezávislost na fosilních palivech v energetice, a stoprocentně se spolehnout na sílu větru.

Tento komplexní energetický přerod ostatně nedávno odhlasoval i jejich parlament. Není divu, lidé z ostrova Samsø ukázali celému Dánsku, že to jde.