Čína začíná stavět větrné elektrárny v horách

Poptávka po alternativních zdrojích energie v Číně neklesá s nadmořskou výškou. Právě naopak, průmyslový gigant CSR ZhuZhou uvedl, že nově obdržel objednávku na 400 speciálně upravených turbín pro horské oblasti Jün-nanu. Obdobně i firmy Goldwind a XEMC zahájily sériovou výrobu větrných elektráren o výkonu 1,5 MW určených pro členitější terén. Horské hřebeny zůstávají po pobřežních rovinách posledním příhodným místem pro výstavbu větrných plantáží.

Také v České republice se nejčastěji větrné elektrárny staví v horských oblastech, foto: Ekologické bydlení
Také v České republice se nejčastěji větrné elektrárny staví v horských oblastech, foto: Ekologické bydlení

Jako při zlaté horečce se každý kopáč snažil rychle zabrat si co nejlépe svůj pozemek k těžbě drahého kovu, vrcholí právě nyní v Číně boj o výběr vhodných pozemků pro instalaci větrných elektráren.

Meteorologicky zajímavá místa na pobřeží jsou obsazena a nyní zůstává ve větrné „aréně“ volný prostor jen ve vyšších nadmořských výškách. Přibližně 90 % větrných elektráren v Číně se nachází ve výšce do tisíce metrů.

Technologie a výrobní náklady na turbíny pro pobřežní lokace a horské polohy jsou téměř stejné, zádrhel je jinde. Vyšší polohy jsou sice možná slibné co do předpokládané produkce, odrazující jsou především problémy spojené s transportem stavebního materiálu a samotným odběrem energie.

Za nejvyhledávanější oblasti z hlediska dostupnosti i meteorologických podmínek teď platí kraj Weining v jihozápadní provincii Kuej-Čou. Zdejší pohoří Guizhou má energetický potenciál okolo 1,5 GW a nedaleké plantáže Longyuan a Huaneng, situované v dvoukilometrové výšce, by měly v roce 2020 produkovat dokonce necelých 9 GW.

Do roku 2009 nepanovala mezi energetickými společnostmi a obyvateli horských oblastí přílišná shoda, ale příslib pracovních míst a investic do rozvoje regionu místní přesvědčil.

Koncern Guizhou Changzen Electric investoval do rozvoje regionu a výstavby dvou set elektráren o výkonu 2 MW, 330 milionů dolarů.

Nakolik se celý projekt vyplatí, se teprve ukáže. Od roku 2008 totiž poklesly ceny odběru energie na polovinu. A tak vyrábět více nemusí nutně znamenat zisk.

4 komentáře: „Čína začíná stavět větrné elektrárny v horách

  • 30. 1. 2012 (22.35)
    Trvalý odkaz

    Velmi pěkný článek. Rentabilitu a ekonomiku provozu větrných elektráren je třeba počítat také s oceněním masivního zavádění uhlíkových povolenek od roku 2013, to pak bude jiné kafe. Každý kilowat, který vznikne z větru a ne pálením uhlí, ropy, dřeva, pšenice, etanolu, plynu …. je dobrý. A ještě lepší je, že nemusím peníze ze své ekonomiky vyvádět nějakému zhýralému ropnému šejku, co má v garáži 70 aut s pozlaceným interiérem… ale zainvestuju je do vlastní továrničky, developera, síťaře, údržbáře … a pak jen foufá vítr a odebírám elektřinu.

    Reagovat
  • 17. 1. 2012 (10.37)
    Trvalý odkaz

    alebo najskor podpisat dohodu o mlcanlivosti, ale patentovy urad je predsalen istejsi.

    Na druhu stranu poradit sa s odbornikom je niekedy lepsie, ako zabijat cas a peniaze na nieco, co uz je mozno vymyslene. Treba urobit resers.

    Investora takato invencia v stave „na papieri“ nezaujima, velke firmy este viac, male firmy nemaju na tuto „zabavu“ peniaze.

    Blizsie informacie mi piste, ak mate zaujem a doveru, na adresu macmiro@me.com.

    Prajem prijemny den
    miro novak

    Reagovat
  • 13. 1. 2012 (8.18)
    Trvalý odkaz

    V první řadě, pokud jsi přesvědčen o funkčnosti atd., bych vám radil se obrátit na patentový úřad :)

    Reagovat
  • 12. 1. 2012 (19.44)
    Trvalý odkaz

    Dobrý den, prosím o radu. Vymyslel jsem nový druh větrné elektrárny, na koho bych se měl obrátit? Děkuji

    Reagovat

Napsat komentář: embu Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *