Británie spustila největší pobřežní větrnou farmu
Než se rozvážní Britové konečně rozhodli k nastartování London Array, největší světové pobřežní větrné elektrárny, čekala je dlouhá léta diskuzí a politických debat. A také přehodnocování a kalkulací i nejrůznějších úprav průběhu přípravných prací. Projekt stál takříkajíc na vodě po celých dvanáct let. I proto je datum oficiálního spuštění elektrárny, 4.7.2013, takovým pomyslným malým státním svátkem.
Britský premiér David Cameron při příležitosti uvedení větrné elektrárny do provozu nešetřil pochvalnými slovy. Spuštěnou London Array při proslovu pojmenoval: „Výhrou pro Kent, významným vítězstvím obnovitelných zdrojů, a ze všeho nejvíce, velkým vítězstvím pro celou Británii.“
Pravdou je, že než byla větrná farma u pobřeží kentského Margate spuštěna, byla považována spíše za velký vládní debakl, který byl Cameronovi (jež nastoupil do funkce v roce 2010) opakovaně vytýkán.
Pokud jde o příbřežní a pobřežní větrné elektrárny, navzdory kvalitním přírodním podmínkám rozhodně nestojí Velká Británie právě na špici světového vývoje. První úspěšně realizovaný velkoplošný projekt jako je právě London Array by ale mohl nastartovat nový boom. Investoři se teď prý jen pohrnou, soudí Cameron, když říká: „Učinili jsme tento segment mnohem atraktivnější pro investory.“
U pobřeží Margate se nyní pozvolna otáčí 175 velkých větrníků, s turbínami Siemens, každá o výkonu 3,6 MW. Kombinovaná kapacita 630 MW má nyní zásobovat čistou energií více než půl milionu domácností.
Vláda v Londýně se také odhodlává k dalším podobným projektům. Realizace velkoplošných pobřežních elektráren představuje na jedné straně řadu rizik, ale přináší také slibnější výsledky. Zvlášť, když cílem Britů je do roku 2020 dosáhnout 18 GW instalovaného výkonu.
Carlos: súhlasím. Čítal som, že v takýchto prípadoch býva skutočný priemerný výkon elektrárne tretinový. Ja to tipujem na 210 MW. Stabilitu dodávok neviem ako majú vyriešenú.
Tak jsem mezi tím trochu pátral po nějakém obrázku stability výroby, jeden jsem tu našel, je sice z roku 2009, ale to není zase tak dávno
http://vistadatavision.com/wordpress/wp-content/uploads/2013/01/wind-energy-9.jpg
a pak tu mám ještě jeden i s poptávkou po proudu
http://www.windbyte.co.uk/ims/windpower/ng_winter0910_wind_demand.jpg
Pokud nebudou nějaké automatické zálohy na vyrovnávání výkonu v rozsahu alespoň jedné hodiny, pak pořád bude problém co s energií, budou jak nedostatky, tak přebytky. Škoda, že se mi nepodařilo najít graf progukce větrných elektráren, ze celou přenosovou sosustavu. To je také důležité.
A jak je to se stabilitou dodávek? Jaký bude po většinu roku skutečný dosahovaný výkon? Nebude to spíše než 630MW v průměru třeba jen 150MW?
To jsou data, která by měla být uváděna u takovýchto projektů, nebo alespoň předpokládaná roční výroba a z ní lze dopočítat průměrný výkon, ale takto je to spíš jen pěkné číslo, které ale nic neřekne