Beton a větrné elektrány: Cesta kupředu či zpět?

Inženýři z Iowské státní univerzity (ISU) soudí, že s výškou osmdesáti metrů bylo dosaženo technického limitu pro budování podpůrných ocelových sloupů větrných elektráren. Pokud bychom usilovali o delší „tyčky k větrníkům“, a tím i větší výkon, ocel by už nebyla cenově a materiálově výhodná. Lepší je prý dát přednost betonové konstrukci.

Technikové z ISU právě testují nosnost a odolnost betonové desky při zátěži. Zdroj: ISU, Mike Krapfl
Technikové z ISU právě testují nosnost a odolnost betonové desky při zátěži. Zdroj: ISU, Mike Krapfl

Narazili jsme na strop možností oceli,“ soudí Srí Sritharan, profesor inženýringu na ISU. „Jistě, že by vyšší věže mohly nést větší turbíny, a podávat vyšší výkon, ale stojíme před cenovou bariérou, která by už neúměrně takovou konstrukci prodražovala.

I proto se s kolegy začal zabývat praktickým úkolem: překročit dosavadní osmdesátimetrovou hranici ocelových věží, a zkusit je nahradit stometrovými betonovými.

Proč ale vlastně stavět ještě vyšší větrné elektrárny? Sto metrů nad zemí by totiž mohly využívat silnějšího větrného proudění s menší turbulencí. Zvýšení výšky věže o pětinu by prý znamenalo zvýšit očekávaný výkon elektráren o celých 15 %.

Nehledě na to, že vyšší podpůrný sloup by umožnil instalaci větších turbín, s delšími listy rotoru. To vše je jistě lákavé, ale problém je tu i se stabilitou celé konstrukce. Beton by prý mohl být ideální řešení.

Podle inženýrů z ISU by stometrová betonová věž mohla být budována z jednotlivých dílů, šestiúhelníkových prefabrikátů, které by se na sebe skládaly. To by výrazně usnadnilo i konstrukci a transport na místo instalace.

Navíc jsou při předpokládané výšce celé větrné elektrárny projektovány jednotlivé díly na zátěž 68 000 kilogramů. S takovou nosností je už možné jít do větších větrných turbín, co do rozměrů listů rotoru i předpokládaného výkonu.

Určitě myslím, že se přibližujeme bodu, kdy budeme naši technologii betonových věží pro větrné elektrárny schopni aplikovat v průmyslovém měřítku,“ říká jeden z inženýrů v týmu ISU, Grant Schmitz.

Všechny výhody stojí na straně betonu – menší náklady na údržbu, delší životnost, odolnost celé konstrukce, cena. A k tomu i příslib efektivnější výroby energie.

Sdílet:

3 komentáře: „Beton a větrné elektrány: Cesta kupředu či zpět?

      • 7. 6. 2013 (6.55)
        Permalink

        Já jenom, že se takové už staví.
        Možná že je to zase jeden z těch poropagačních článků, jaké se tu občas objevují

        Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.