Ekologické bydlení

Že se člověk díky zahradničení na svém pozemku snadno může ocitnout na tenkém ledě, jež hraničí se soudním postihem, se přesvědčil Karl Tricamo z amerického státu Missouri. Z obavy před rizikem geneticky modifikovaných plodin začal svou rodinu zásobovat jen tou zeleninou, kterou si vypěstoval na záhoncích před domem. Vzrostlá zahrádka se však nelíbila městským radním.

Nepřijatelný vzhled předzahrádky, který nepřiměřeně vybočuje z koloritu ulic v městě Ferguson. Zdroj: Karl Tricamo

Ne každý pohled z okna do ulice může člověka rozveselit. Šedivé silnice plné smogu, auta s uspěchanými řidiči. Jenže co kdyby se nám i v centru rušného města nabízela radostnější podívaní? Což tak kdybychom se při každém pohledu směrem k oknu přesvědčili, jak nám roste naše budoucí svačina? Možné to je, pokud se rozhodnete pro instalaci systému WindowFarm.

Je libo čerstvé bylinky nebo zeleninu do salátu ? Zdroj: Kickstarter.com

Téma biopotravin už jako by se přelilo do každodenního života. Nejsou to však pouze potraviny pěstované ekologicky, bez zbytečných chemických úprav a doplňků, které jsou dnes v kurzu. Kniha Strava a vědomí od Tomáše Štanzela se zabývá možnostmi jak hodně volenou přírodní stravou ulehčit tělu a harmonizovat své duševní stavy.  

Městské potravinové farmy se na Ekobydlení.eu objevují v posledních týdnech čím dál tím častěji, viz. projekty jako Edible House či Harvest Green Tower. Nejnovější projekt z dílny Vincenta Callebauta ale všechny předchozí návrhy předčí jak co do rozměrů, tak i krásy.  

Gigantický mrakodrap – městská farma je navržen tak, aby znovu propojil spotřebitele potravin s jejich producenty.

Vertikální farma je gigantická, rozprostírá se přes 132 poschodí a 600 metrů, přitom se do ní vejde 28 různých zemědělských oblastí pro produkci ovoce, zeleniny, obilnin, ale třeba i chování dobytka a drůbeže.

Energii získává gigantická budova za pomoci solárních panelů a větrných turbín.

Belgický architekt Callebaut tvrdí, že “Vážka” je 100% soběstačná. Mezi pěstírnami jsou pak natěsnány výzkumné laboratoře, kanceláře i komunitní prostory. Do detailu je rozpracováno využití biologického odpadu.

Chlazení budovy v létě zastane přirozené větrání, pro udržování stálé teploty v zimě se naopak počítá s akumulací solární energie.

Venkovní zahrady budou filtrovat dešťovou vodu, která se pak promíchá s užitkovou z budovy a následně je znovu využita.