„Podnik zvaný „Příroda“ bohužel pozbývá stálé křeslo na zasedáních většiny velkých společností, ačkoliv dodává celému světu své nenahraditelné produkty a nabízí všem své omezené zdroje. Ignorováním přírody můžeme odstartovat nebývalý chaos tím, že spustíme „zlatou horečku“ po rychle mizejících zdrojích,“ nechal se slyšet Pavan Sukhdey, dříve vedoucí manažer Deutsche Bank a nyní velvyslanec při OSN v rozhovoru pro Reuters.
Zhodnotit ekologické služby a zavést ekologický účet. Nic nového, řeklo by se. Jenže tentokrát ne v měřítku států, ale korporací. foto: Krappweis/sxc.hu
GE a nezisková organizace Carbon Trust oznámily tento týden nové celoevropské partnerství, které má urychlit rozvoj čistých technologií. Podle tiskové zprávy GE je totiž stále patrnější, že starý kontinent má v tomto významném sektoru problémy udržet krok s ostatními částmi světa. S tím až tak docela nesouhlasíme, ale podívejme se co dalšího GE píše.
GE v současné době přímo investuje do vývoje nových typů větrných turbín využívajících magnetické rezonance, foto: GE
Čínské investice do stavby nových větrných elektráren udělaly Říši středu světovým lídrem na poli větrné energie. Pokud vše půjde podle plánu, bude mít navíc Čína na konci roku 2011 nainstalováno 58 GW ve větrných elektrárnách, což její pozici dále upevní. V následujícím desetiletí by měl instalovaný výkon větrných elektráren vzrůst až na rozmezí 150 – 230 GW. Takto by mohla Čína v roce 2020 až 15 % svých potřeb elektrické energie získávat z obnovitelných zdrojů.
Firma Google je dnes již také známa jako přední investor do tzv. zelené ekonomiky. Rozsah investic sahá od elektromobilů, přes podporu vývoje zelených technologií, až po výstavbu obnovitelných zdrojů. Právě na oblast obnovitelných zdrojů se podíváme nyní. Firma Google několik dní nazpět oznámila dvě významné investice do výstavby solárních parků. Hlavní novinkou je především investice 168 miliónů dolarů, která pomůže dokončit největší solární elektrárnu světa.
Evropská unie tento čtvrtek schválila dlouhodobý plán pro transformaci evropského hospodářství na nízkouhlíkovou ekonomiku, a to s výhledem až do roku 2050. V tu dobu by evropský průmysl měl produkovat až o 80-95 % méně skleníkových plynů než v roce 1990. Byl potvrzen také současný pozitivní vývoj, jenž by se měl promítnout v úspěšné splnění cílů pro rok 2020. V usnesení bylo rovněž konstatováno, že transformační cíle pro rok 2012 byly již splněny.
Čínská ekonomika v posledních dvaceti letech zažila nebývalý rozmach. Avšak ekonomický růst byl vykoupen silným znečištěním životního prostředí, a to především ve městech. Za příklad můžeme uvést hlavní město Peking, které bylo prohlášeno za místo s nejhorším ovzduším na světě. Čína, vědoma si tohoto hendikepu, představila pětiletý plán pro zlepšení životního prostředí. Plánovaný projekt bude řešit především znečištění ve městech a boj s nadměrnou energetickou náročností čínské ekonomiky.
