Norská těžařská společnost StatoilHydro se snaží vylepšit svůj mediální obraz u veřejnosti (a zároveň snižovat náklady), a tak se rozhodla přesunout své sídlo v Oslu. Soutěž o přestavbu kancelářských budov vyhrálo studio A-lab v konkurenci 40 dalších návrhů. Nový projekt spojuje dvě původně oddělené budovy do jednoho ekologicky šetrného celku. Zvyšuje tak možnosti komunikace v rámci budovy, odpadají náklady na kurýry a nutnost pendlovat mezi budovami. Nová budova je hvězdicovitého tvaru, v pěti na sobě položených křídlech se nacházejí typově oddělené, ale přitom propojené kanceláře. Vnitřní klima budovy bude kontrolováno oblastním vytápěním, k minimalizaci ztrát budou využity další metody. Kolem celého komplexu bude vybudován park a osazena zeleň. Stavět se začne již brzy, předpokládané dokončení v roce 2012. Tomuhle říkám „příjemné pracovní prostředí“. Navíc můžete do práce připlout lodí po řece :).

Minewater Project je název nového projektu, který byl aktuálně spuštěn v Nizozemsku, konkrétně městečku Heerlen. Starý opuštěný uhelný dům zde byl přeměnen na zdroj geotermální energie. Vodou zatopené těžební šachty dodávají teplo a horkou vodu v zimě 350 domácnostem a firmám, v létě zase poskytují studenou vodu. Uhlí a uhelné elektrárny byly v Nizozemsku důležitým zdrojem energie až do roku 1959, kdy byly na severu země objeveny velké zásoby zemního plynu. Většina uhelných dolů pak byla opuštěna a nevyužita. V Heerlenu byly vyhloubeny 700m šachty aby bylo možné energii z bývalých dolů využít. V každé z pěti studní se za hodinu napumpuje kolem 80 kubických metrů vody. Cena za vytápění tímto systémem, který je navržen podobně jako elektrická rozvodná síť, jsou podobné jako u klasických zdrojů s tím rozdílem, že proti fosilním palivům poskytuje stabilnější ceny. Perspektiva využití starých dolů by možná byla dostupná i na severu Čech a Moravy.

Ve dnech 30. listopadu až 11. prosince, tedy právě za rok, se v Kodani v Dánsku uskuteční konference „Copenhagen Climate Council“ organizována Spojenými národy. Neboli další kolo vyjednávání ohledně opatření proti změnám klimatu, které by měly vstoupit v platnost po vypršení mandátu Kjótského protokolu (platí do roku 2012). Dánové jsou známí svým pozitivním přístupem k ochraně životního prostředí. Chystají se masivně podpořit rozvoj infrastruktury pro elektromobily, ale kromě toho také pilně budují nové nízkoenergetické stavby. Kodaňská univerzita aktuálně ve spolupráci s architekty ze studia Christensen & Co Arkitekter A/S začala budovat novou Vědeckou fakultu přezdívanou „zelený maják. Jde o uhlíkově neutrální budovu, která využívá přirozené světlo, LED osvětlení, má zabudované fotovoltaické solární panely a vůbec je propletena celou řadou dalších ekologických vymožeností. Například je budova konstruována pro maximální příjem slunečního světla během dne, což poslouží jako vytápění. Během horkých letních dnů bude přebytek tepla skladován v podzemních nádržích a uvolňován během dne. Podle energetického modelu budova o ploše 950 metrů čtverečních spotřebuje 22 kWh/m2 ročně energie, což je o 80% méne než podobné budovy stejné plochy. Dokončena by měla být příští rok.  

V Číně, Šanghaji, se právě začal stavět tamní nejvyšší mrakodrap v podobě 632 metrů vysoké Shanghai Tower. Kroutící se věž vyroste v rychle se vyvíjející oblasti Luijiazui Finance and Trade Zone. Půjde samozřejmě o ekologickou stavbu. Shanghai Tower je v podstatě devět válcovitých budov vystavěných nad sebou a obehnaných vnější fasádou. Mezi fasádou a samotnými budovami ještě zůstává dostatek místa na devět obrovských nebeských zahrad, které slouží jako veřejný prostor. Pro jejich zavlažování, ale také v oblasti vytápění a klimatizace, bude využita recyklovaná deštová voda, část elektřiny bude do budovy proudit z větrných turbín zapracovaných přímo do její struktury. Uvnitř pak budou kanceláře, restaurace, kavárny i běžné obchody. Dokončení mrakodrapu se očekává v roce 2014. Shanghai Tower vyroste hned vedle dalších dvou nových mrakodrapů v podobě Jin Mao Tower a Shanghai World Finance Center („otvírák“). „Nová věž bude symbolem národa, jehož budoucnost je vyplněna nekonečnými možnostmi,“ řekl o novém projektu Qingwei Kong, prezident společnosti Shanghai Tower Construction & Development Co., Ltd. 

Americké banky krachují jedna po druhé a Wall Street i celé americké finančnictví se mění. Některé kruhy hledají cestu z krize skrze zaměření se na nový průmysl obnovitelných zdrojů energie. Centrum pro americký vývoj společně s Politicko-ekonomickým výzkumným institutem vydali zajímavou zprávu nazvanou „Green Recovery“ (PDF) (UPDATE: odkaz už bohužel nefunguje) neboli „Zelená obnova“. Jedná se o program, v jehož rámci by měla být vytvořena nová pracovní místa a začalo by se s budováním ekonomiky postavené na nízkých emisích.

Španělsko má smůlu a štěstí zároveň. Stává se, zejména v jižních oblastech, první evropskou pouští. Voda musí být dovážena tankery, půda vysychá. Na druhou stranu, přesně tyhle podmínky jsou ideální pro nástup solárních elektráren, kterých se ve Španělsku i Portugalsku začíná budovat celá řada. Ale situace je příznivá také pro malé domácí solární elektrárny a vůbec instalaci solárních panelů. Návrhářské studio Diseño Earle přišlo s návrhem pro Eco Home pro Andalůsii. Jedná se o rodinný dům s nulovým „uhlíkovým otiskem“ a minimálními náklady na provoz. Už samotná konstrukce domu je navržena tak, aby při ní vzniklo o 75% méně odpadu než při běžné stavbě. Spotřeba domu by měla být celkově o 80% nižší než v případě klasických domů. Přitom plocha domu je enormní, téměř 650 m2. Klíčovou součástí domu je obrovská střecha, jejíž dominantou jsou solární panely nasměrované přesně pod tím správným úhlem aby měly co nejvyšší účinnost. Dále má Eco Home všechny atributy, které by luxusní zelená residence měla mít: zpracování dešťové i odpadní vody, využití geotermální energie pro vytápění, LED osvětlení, šetřící spořebiče a tak dále. Dům bude k mání od roku 2009.

Nízkoenergetický dům Vila Štěrboholy, který realizovala společnost JRD, byl v červnu 2008 vybaven fotovoltaickou elektrárnou. V tomto bytovém domě se tak nachází první CO2 nulový byt v České republice. Společnost JRD se orientuje na výstavbu nízkoenergetických bytových domů v Praze. V každém svém projektu zlepšuje energetické vlastnosti stavby. Od začátku byly všechny realizované byty nízkoenergetické, s každým dalším projektem se energetické parametry zlepšují. Pokud to jednotlivé domy umožňují, je možné zvýšit energetické a finanční úspory instalací fotovoltaických panelů.

Vila Štěrboholy byla prvním dokončeným projektem společnosti JRD. Právě v tomto projektu byl realizován byt s teplovzdušným vytápěním, rekuperací tepla a solárně – termickými kolektory. Tento byt je nyní nově zásobován energií z 26 fotovoltaických panelů o celkovém výkonu 4,55 kWp. Štěrboholský byt si tak může připsat další prvenství – jedná se o první byt v České republice, který je v roční bilanci CO2 nulový. Laicky řečeno všechny spotřebované energie jsou získané z obnovitelných zdrojů přímo v místě spotřeby. Tj. teplá voda je předehřívána solárními kolektory, vzduch odváděný nuceným větráním předává v rekuperačním výměníku až 90 % svého tepla, dotápí se v krbových kamnech dřevem z vlastních zdrojů a roční výroba elektřiny z fotovoltaických panelů převyšuje celkovou spotřebu elektrické energie tohoto bytu. „Fotovoltaické panely nainstalované na střeše domu zajistí větší množství energie, než byt spotřebuje, proto budeme její přebytek dodávat do běžné sítě“ říká Ing. Jan Řežáb, jednatel společnosti JRD.

Technické parametry bytu: orientace západ + sever, rozloha 74 m2, nízkoenergetický standard, vytápění: krbová kamna (dřevo z vlastního pozemku) a elektrokotel (v rezervě), nucené větrání s teplovzdušným vytápěním (systém Atrea DUPLEX), předehřev TUV solárně-termickými panely, zateplení 14 cm. Návratnost investice do fotovoltaických panelů je 12 let.

zdroj: tisková zpráva

Architektonická společnost Foster + Partners postaví v Singapuru celý městský blok. Zvítězila totiž v mezinárodní soutěži na stavbu rozsáhlého zeleného komplexu v centru města. Fasády objektů budou obsahovat solární panely, konstrukce budov využije i tenkovrstvé solární články, bude se zachycovat vítr a využívat k chlazení spodních pater. Zachycování dešťové vody je pro nový komplex „samozřemostí“, stejně jako geotermální vytápění.

Už v roce 2011 by druhé největší pařížské letiště Orly mělo více než třetinu tepla pro vytápění svých rozsáhlých budov získávat z geotermální energie. Projekt za 17 milionů dolarů sníží roční emise CO2 o 7000 tun ze současných 20 000 tun. Geotermální systém využije dvou více než 1,7 km hlubokých šachet. Voda ohřátá zemským jádrem vyjde na povrch přirozeným tlakem, na povrch vyvře o teplotě 74°C. Tam se jí ujme systém vytápění letiště a následně ji pošle druhou šachtou zpět do hlubin. Celkem půjde o 250 kubických metrů vody za hodinu, což stačí pro pokrytí 35% vytápění.

Aktuální studie na téma snižování energetické náročnosti českých budov organizace Hnutí DUHA přináší zajímavé výsledky, odpovídající poznatkům ze zahraničí. Rozumné možnosti snižování energetické náročnosti českých budov podle ní odpovídají šestinásobku elektřiny, kterou by dodávalo rozšíření severočeských uhelných dolů, nebo trojapůlnásobku výroby v Dukovanech. Studie – první svého druhu, která u nás vznikla – mapovala možnosti při vytápění, ohřívání vody a provozu elektrospotřebičů. Spočetla, že dostupná, technicky proveditelná opatření mohou postupně snížit energetickou náročnost českých domů až o 175 petajoulů ročně – to je asi o 60 procent. Asi 80 procent z těchto příležitostí připadá na domácnosti. Studie zkoumala obytné domy i školy, nemocnice, obchody, úřady, hotely či sklady a logistická centra. Čtyři pětiny spočtených možností připadají na vytápění. Energetickou náročnost lze snížit hlavně lepší izolací domů, aby teplo neunikalo ven. Průměrná domácnost, která topí plynem, by tak při dnešních cenách ušetřila asi 15 000 korun ročně. Účty pro rodinu, jež používá uhlí, by klesly asi o 7000 korun.

Martin Mikeska z Hnutí DUHA řekl:

„Výsledky hlavně ukazují, jak enormní možnosti snižování energetické náročnosti budov jsou. Velké debaty o rozšiřování uhelných dolů nebo nových atomových reaktorech vedle nich vypadají skoro jako poznámka pod čarou. Pokud stát těchto příležitostí využije, každý může mít teplý, pohodlný a zdravý domov – a přitom domácnosti ušetří tisíce korun ročně, srazíme české exhalace oxidu uhličitého i dovoz plynu z Ruska. Pro domácnosti dnes není snadné ani levné těchto možností využít. Vinu nese stát, který by měl domácnostem pomoci grantovými programy, bezúročným půjčkami, nové standardy na výstavbu budov, daňovými úlevami a podobně, jenomže to zatím nedělá.“

Šestnáctistránkové shrnutí studie je k dispozici ke stažení na webu Hnutí DUHA (PDF).

zdroj: tisková zpráva