V Austrálii, oblasti kolem Broken Hill v Novém Jižním Walesuvětrných turbín. Větrná farma o celkovém výkonu 1 GW získala definitivně povolení ke stavbě, která zabere 32 000 hektarů. Celý projekt poskytne elektřinu pro 430 000 domácností a pokryje tak 4,5% celkové spotřeby státu. Vytvoří nová pracovní místa, nebude zatěžovat města hlukem, přinese podporu lokálním ekonomikám a samozřejmě zlepší životní prostředí. Vláda Nového Jižního Walesu má s tímto typem obnovitelného zdroje energie velké plány, chystá se a pomoci tohoto i dalších projektů snížit emise skleníkových plynů až o 6 mil. tun ročně. Celá Austrálie chce v roce 2020 získávat 20% elektřiny z obnovitelných zdrojů. Dnes je z převážné části závislá na spalování fosilních paliv, zejména snadno dostupného uhlí.
Agentura Reuters informuje, že obnovitelné zdroje energie si postupně razí cestu i do těch nejextrémnějších podmínek. Využívat v Antarktidě solární energii či větrné turbíny v místě, které je z 98% pokryto ledem, není právě jednoduché.
Solární panely se musí potýkat s extrémními mrazy, větrné elektrárny zase s extrémními rychlostmi větru. „Antarktida je největrnější, nejmrazivější a nejsušší místo na zemi. To představuje velkou zátěž na materiály,“ řekl agentuře Reuters Andy Binney, inženýr na britské základně Rothera při instalaci solárních termálních panelů na její střechu.
Experiment má ověřit, zda je možné s pomocí této technologie ohřívat vodu a vzduch v obytné místnosti základny. Britové ale nejsou jediní, kdo se do alternativních zdrojů energie pouští. Belgická základna Elisabeth ve východní Antarktidě je nejspíš první, která je odkázána čistě na větrnou a solární energii. Poblíž amerických a novozélandských základen je pak budována světově nejjižnější větrná farma.
Přechod na obnovitelné zdroje výrazně sníží znečištění, které až dosud vznikalo výrobou tepla a elektřiny z fosilních paliv. Zejména ale výrazně sníží enormní náklady a dopravu těchto paliv do nejvzdálenějšího místa na zemi.
V Indii se nikdy nedočkali rozšíření klasické pevné telefonní linky prostě proto, že bylo mnohem výhodnější rovnou přijít s mobilními telefony. Indie tak de-facto přeskočila celou jednu vývojovou etapu v oblasti telekomunikací. A podobně by to teď mohlo být s obnovitelnými zdroji energie v Africe. Velká část afrického kontinentu dnes má omezené nebo žádné dodávky elektrické energie. Často se používají prosté naftové generátory, případně se pro klasické elektrárny využívá jako paliva dřeva. Elektřina je považována za africkou cestu k prosperitě, ostatně jako kdekoliv jinde na světě. Podle nejnovějšího příkladu z Keni to vypadá, že by Afrika mohla namísto využití fosilních paliv rovnou přejít k obnovitelným či alternativním zdrojům. Na severu téměř čtyřicetimilionové země má brzy vyrůst větrná farma o předpokládaném výkonu 300 MW v roce 2012. Přitom celková spotřeba země je kolem 1200 MW, takže větrné turbíny pokryjí plnou čtvrtinu. Keňská vláda údajně hledá i další možnosti využití obnovitelných zdrojů, jako jsou například geotermální elektrárny. Cena projektu větrné farmy má být 760 mil. dolarů z čehož Africká rozvojová banka zaplatí asi 30%, další finance mají přitéct z lokálních bank, Jihoafrické republiky, Středního východu či USA. Farma má pojmout 360 turbín dánské společnosti Vestas.
Nizozemská společnost Office for Metropolitan Architecture (OMA) představila na první pohled až neskutečně ambiciózní plán na využití Severního moře. Celý projekt pojmenovaný „zeekracht“ (energie moře) počítá s vybudováním prstence rozsáhlých větrných farem v moři kolem Holandska. Větrné elektrárny by měly zajistit energetickou nezávislost Evropy do roku 2025. Jde o velmi vhodně naplánované představení projektu do doby, kdy zejména východní a jihovýchodní část Evropy doslova mrzne díky tomu, že z Ruska přes Ukrajinu neproudí zemní plyn.
Podle OMA je Severní moře, díky konstatní rychlosti větru, mělkým vodám a zkušenosti s průmyslem obnovitelných zdrojů energie dokonalým místem pro rozsáhlé budování větrných farem. „Potenciální objem obnovitelné energie generované v Severní moři se ve skutečnosti vyrovná nebo překoná energii produkovanou z fosilních paliv z Perského zálivu,“ píše se v propagačních materiálech OMA. Úžasný plán tak trochu připomíná plán amerického miliardáře T. Boone Pickense na vybudování obrovských větrných farem v USA. Zda se alespoň jeden z těchto nádherných, ale do značné míry zatím pouze vysněných projektů, někdy dočká realizace, to je ve hvězdách.
Webová stránka známé televizní stanice Discovery Channel přináší zajímavý článek týkající se aktuálního výzkumu, podle kterého mohou rozsáhlé větrné farmy ovlivňovat počasí. Spojené státy americké dnes získávají méně než 1% elektřiny z větrných elektráren, v současné době asi 21 GW. Nicméně do roku 2030 chce americké Ministerstvo energetiky mít větrné turbíny takřka na každém kousku půdy kde fouká vítr (velké plány s větrnou energií mají i soukromí podnikatelé, viz. T. Boone Pickens a jeho plán) a tímto obnovitelným zdrojem energie pokrýt 20% spotřeby elektřiny. Otázka zní: mohou nějak takto rozsáhlé větrné farmy ovlivnit počasí? Odpověď: ano, mohou. Alespoň to tvrdí Daniel Barrie a Daniel Kirk-Davidoff z Marylandské univerzity. Vytvořili proto počítačový model, kdy byl větrnými elektrárnami pokryt pás od Texasu až po střední Kanadu, od Velkých jezer po Skalisté hory. Zjistili, že větrníky budou především zpomalovat rychlost větru, v průměru o 2-3 m/s. Zároveň ale větrné turbíny v tomto (samozřejmě značně přehnaném) modelu narušují větrné proudění ve velkém měřítku, které může ovlivňovat celou severní polokouli. Kirk-Davidoff k tomu řekl, že „je to něco jako motýlí efekt. Jen máme fakt velkého motýla.“ Samozřejmě dodal, že tak rozsáhlá zástavba větrnými elektrárnami nemůže nikdy nastat, nicméně také řekl, že větrné elektrárny v rozsahu směřujícímu ke splnění předsevzetí Ministerstva energetiky už mohou mít na okolní počasí vliv, například měnit směr bouří a podobně. Jiní experti na obnovitelné zdroje energie ale upozorňují, že větrné elektrárny nebudou koncentrovány na jedné velké ploše, ale rovnoměrně rozmístěny skrze celé Spojené státy.
Obnovitelné zdroje energie se dnes potýkají s jedním z hlavních problémů v oblasti skladování energie. Proměnlivost, nestálost výroby elektřiny může působit velké problémy rozvodným sítím, jak jsme se nedávno přesvědčili také v ČR, když se přes naši distribuční síť přehnala obrovská nadvýroba elektřiny z německých větrných elektráren. Americká společnost Xcel Energy proto momentálně v Minnesotě testuje svůj projekt nazvaný „Vítr do baterií“. Tamní větrná farma byla vybavena gigantickou 80tunovou baterií na bázi sodíku a síry, skládající se ze 20 modulů po 50 KW. Celkem údajně dokáže skladovat 7,2 MWh elektrické energie, což je dost pro 500 domácností na sedm hodin. „Ukládání energie je klíčem k rozšíření využití obnovitelných zdrojů,“ řekl Dick Kelly, prezident Xcel Energy. Faktem nicméně je, že tato technologie dále zdraží energii z větru, přičemž větrné turbíny a celé větrné farmy jsou už teď postiženy světovou ekonomickou krizí. Navíc Xcel Energy svou technologii teprve testuje a teprve výsledky rozhodnou o tom, zda a jak se vůbec vyplatí její nasazení.
Kanadská provincie Ontario se hodlá do roku 2014 zcela zbavit uhelných elektráren. Ty se v současné době podílejí na výrobě energie 18%, zatímco jaderná energie pokrývá 52%, vodní elektrárny 21%, zemní plyn 8% a ostatní zdroje 1% výroby. V současné době ale po celé Kanadě vzniká řada projektů obnovitelných zdrojů energie, které celou zemi posunou směrem k ekologické výrobě elektřiny. Aktuálně byl například spuštěn projekt Melancthon EcoPower Centre, největší větrná farma v zemi rozkládající se poblíž města Shelburne v Ontariu, která má výrobní kapacitu 199,5 MW. Celkem se zde nachází 133 větrných turbín a o vybudování se postarala společnost Canadian Hydro. Roční výroba má dosáhnout 545 GWh, což je dost pro napájení 70 000 domácností. V Ontariu budou během následujících měsíců spuštěny další dva velké projekty větrných farem, menší větrné farmy budují také provincie Alberta a Quebec. Co se týká sluneční energie, tu se rozhodla v Ontariu využít společnost OptiSolar Farms. Poblíž města Sarnia buduje šest fotovoltaických elektáren s výkonem po 10 MW. Stovky tisíc solárních panelů by zde měly začít generovat energii do roku 2010.
Černý kontinent není právě výspou moderní vědy a techniky, ale elektromobil Joule z Jihoafrické republiky a nyní nové plány na vybudování větrné farmy v Etiopii ukazují, že i Afrika má ponětí o tom, co se děje v globalizovaném světě (možná že i lépe, než kdokoliv jiný). Každopádně, Etiopie je země, která měla to štěstí, že dokázala generovat vlastní elektřinu – ale z vodních elektráren. Vzhledem k tomu, že je nyní země stižena vážnými suchy, začíná se přiklánět k větrné energii. Etiopská energetická společnost proto uzavřela dohodu s francouzským výrobcem větrných turbín Vergnet v hodnotě 210 mil. euro o vybudování větrné farmy s výkonem 120 MW. Bude to největší větrná farma v sub-saharské Africe. Bude složena ze 120 turbín o výkonu 1 MW, jejich instalace proběhne během následujících tří let. Prvních třicet bude dodáno příští rok.
Hospodářské noviny ve své internetové verzi iHNed.cz informují, že český energetický gigant ČEZ hodlá v Rumunsku u Černého moře postavit obrovskou větrnou farmu. Větrné elektrárny budou mít celkový výkon 600 MW, a půjde tak o největší přímořskou větrnou farmu v Evropě. „ČEZ se dohodl na koupi projektu se společností Continental Wind Partners LLC, která bude řídit výstavbu. „Tento větrný projekt významně posílí pozici Skupiny ČEZ v Rumunsku. Projekt je zcela připraven, má všechna potřebná povolení, včetně garantovaného připojení do sítě, technologie potřebné pro první fázi jsou také plně smluvně zajištěny,“ citovala agentura ČTK generálního ředitele ČEZ Martina Romana.“
Energie větru, jak se zdá, nabývá zdaleka nejen v Evropě na popularitě. Prakticky po celé zemi se staví jako o život a právě východní Evropa, stejně jako například Turecko a další země, mají z tohoto pohledu obrovský, dost možná dosud neobjevený potenciál. ČEZ údajně hodlá v budoucích 15 letech investovat do rozvoje obnovitelných zdrojů energie až 30 mld. korun, z toho 20 mld. půjde na větrné elektrárny.
Estonsko, konkrétně poloostrov Paljassaare u hlavního města Tallinn, se stane domovem zbrusu nového ekologického města. To vyroste takříkajíc na zelené louce, postará se o to společnost Schmidt Hammer Lassen Architects. Nový projekt dostal přezdívku „Ecobay“, protože až 6000 jeho obyvatel bude mít krásný výhled na Baltské moře. Město bude kompletní s obytnými čtvrtěmi, školami, komerčními zónami i denními službami. Dokončeno by mělo být během následujících 15-20 let.
Architekti pojali město od základu jako ekologické. Rozvržení města je optimalizováno tak, aby se kamkoliv bylo možné dostat rychle pěšky nebo na kole, doprava by tedy měla být minimální. Samotné budovy jsou rozvrženy s důrazem na minimální clonění a maximální zisk slunečního záření, recyklaci vody a další aspekty. Každý dům i byt bude s ohledem na ekologii velice efektivní, město má využívat mix růných obnovitelných zdrojů energie. Větrné farmy, geotermální elektrárny, hydroelektrárny i další zdroje. Vzdáleně tak Ecobay v Estonsku bude připomínat projekt ekologického města Masdar ve Spojených arabských emirátech.
