Texas byl dříve střediskem amerického ropného průmyslu, dnes je centrem větrné energie v celých Spojených státech. Ropní magnáti se vrhli na větrné elektrárny. U jedné takové jménem Notrees s výkonem 153 MW vyroste nové úložiště energie, které má posloužit k lepšímu vyrovnávání zátěže rozvodné sítě.  

Větrné turbíny mají dnes nejčastěji výkon mezi 2-3 MW, nejvyšší kolem 6-7 MW. Vědci z Dánska už ale prezentovali výzkum, díky kterému mají základní kameny pro stavbu větrných elektráren o výkonu kolem 20 MW.  

Na úsvitu elektrifikace před 130 lety se rozhořel boj mezi zastánci stejnosměrného a střídavého proudu. Souboj nakonec vyhrál střídavý proud, který se do dnešní doby používá v elektrické rozvodné síti. I přes mnohé nesporné výhody má střídavý proud oproti stejnosměrnému mimo jiné i jeden nepříjemný hendikep. Při přenosu na dlouhé vzdálenosti vykazuje až o 40 % větší ztráty oproti stejnosměrnému proudu.  

Vědci v University of Technology z australského Sydney představili nový materiál, který by mohl přinést revoluci do mnoha oblastí lidského života. Výzkumníkům se podařilo vyrobit grafenový kompozitní materiál, který vykazuje 10x větší pevnost než ocel, a to při mnohonásobně nižší hmotnosti. Zároveň dosahuje dvojnásobné tvrdosti a vykazuje proti oceli třináctinásobnou odolnost při ohýbání. 

Čínské investice do stavby nových větrných elektráren udělaly Říši středu světovým lídrem na poli větrné energie. Pokud vše půjde podle plánu, bude mít navíc Čína na konci roku 2011 nainstalováno 58 GW ve větrných elektrárnách, což její pozici dále upevní. V následujícím desetiletí by měl instalovaný výkon větrných elektráren vzrůst až na rozmezí 150 – 230 GW. Takto by mohla Čína v roce 2020 až 15 % svých potřeb elektrické energie získávat z obnovitelných zdrojů.  

Německo by mohlo pokrýt až 65 % výroby své elektrické energie s pomocí větrných elektráren. Stačilo by zastavět jimi 2 % svého celkového území. Německo aktuálně v panické reakci na zemětřesení v Japonsku a následné problémy jaderné elektrárny Fukušima odstavilo sedm vlastních jaderných reaktorů.  

Společnost GE představila vyšší stožáry pro svou produktovou řadu pevninských větrných turbín. Nové stožáry umožňují dosáhnout většího množství vyrobené elektrické energie a otevírají nové možnosti umístění větrných elektráren.  

Rozvodná elektrická síť má jedno specifikum. Je potřeba v ní udržovat rovnováhu mezi okamžitou spotřebou elektrické energie a její výrobou. Jinak může dojít k přetížení sítě a následnému výpadku nebo dokonce až ke kompletnímu zhroucení. S rozvojem solárních a větrných elektráren problém ještě narostl. Především proto, že množství vyráběné energie z obnovitelných zdrojů není v čase konstantní. Ba naopak, rozdíly můžou být extrémní.  

Afrika má všeobecně problém s infrastrukturou. Ať už dopravní nebo energetickou. Nový projekt v Keni, který si klade za cíl vybudovat 300MW větrnou farmu u jezera Turkana je proto slibným krokem vpřed.  

Někdo by si mohl myslet, že na větrné elektrárně nejde už nic vylepšit. Avšak jen na první pohled. Velkým problémem větrných elektráren je dobře známá proměnlivost výkonu, díky které se musí vyráběná elektrická energie složitě „upravovat“, než je vyvedena do rozvodné sítě. Bohužel úpravou se ztrácí až 5 % vyrobené elektřiny. Pro budoucí stavby větrných elektráren to však již nemusí platit, neboť inženýrům z Technické university v Mnichově se podařilo uvedený neduh odstranit.