V roce 2007 vyhlásila Costa Rica, turistický klenot Latinské Ameriky, že do roku 2020 se stane první zemí využívající pro produkci elektřiny 100% obnovitelné zdroje. A vypadá to, že se jí to – v konkurenci dalších jako je Nový Zéland, Norsko, Monako a další, podaří. Už dnes získává 99% své elektřiny z obnovitelných zdrojů. Největším zdroje jsou obrovské přehrady vodních elektráren (82% elektřiny). Spotřeba elektřiny se ale zvyšuje, a tak vláda přemýšlí o budování dalších přehrad. Kromě toho ale také buduje farmy větrných elektráren a do roku 2010 poběží geotermální elektrárna. Kromě toho má Costa Rica také vysoký potenciálpro solární elektrárny či spalování biomasy. V roce 2021 oslaví Costa Rica 200. výročí nezávislosti a tehdy už by měly být taktéž energeticky zcela nezávislá.

Aktuálně.cz přináší velmi zajímavý Článek shrnující aktivity elektrárenské společnosti ČEZ v oblasti obnovitelných zdrojů, především větrných elektráren, v ČR.

„Ve svém „zeleném“ závazku spoleČnost ČEZ slíbila, že do roku 2012 postaví větrné elektrárny o celkovém výkonu 100 megawatt. Současné plány tuto hranici dokonce o desítky megawatt překračují. Podle ČEZ ovšem není reálné, že se podaří postavit všechny chystané větrníky.“

Vzhledem k tomu, že vítr vane nezávisle na tom, kolik elektrické energie v síti chybí či přebývá, větrné elektrárny vnímáme pouze jako doplňkový zdroj. Seamus Garvey, profesor na University of Nottingham, však vidí budoucnost ve „skladování větru“. V tom případě by se totiž staly z „větrníků“ plnohodnotné elektrárny.

Princip je jednoduchý a nejedná se vlastně ani o nějaký převratný vynález. Právě to může být podle Garveyho paradoxně komplikací. Lidé si totiž mnohdy nechtějí připustit, že řešení problému je tak snadné.

Před časem jsme přinesli v jednom týdnu několik článků zabývajících se novými typy větrných elektráren. Obzvlášť zajímavé byly větrné turbíny Aerogenerator a maglev větrné turbíny z Číny. Vzápětí se nám ozval pan Zdeněk Svoboda z Komořan, že něco podobného před časem sám navrhnul. V následujícím rozhovoru se můžete dozvědět podrobnější informace.

Kdy jste se poprvé začal návrhem své větrné turbíny zabývat, co vás k tomu přivedlo?

Zdeněk Svoboda: Každodenním výhledem z okna mého pracoviště mě upoutával vyvýšený horizont krajiny osázený několika kilometrovou alejí vyrostlých větrolamů. Tato oblast se nazývá větrné pláně a je nejvýše položeným místem v dané lokalitě. V září roku 2006 jsem oslovil na posouzení dané lokality a také možnou výstavbu těchto elektráren rakousko-českou společnost Ventureal zabývající se montáží větrných elektráren. Vše se uskutečnilo včetně vypracovaného projektu tj. tří větrných elektráren. Byl to první krok, který jsem udělal pro svůj záměr a myšlenku zabývat se konstrukcí větrných elektráren s vertikálním uložení hřídele a lopatek (větráku). V době těchto schůzek se zástupcem a jednatel společnosti Ventrureal p. Ing. Szotkowskim jsem naznačil záměr a způsob výroby elektrického proudu a to na principu, který je znám již několik desetiletí.

Větrné elektrárny rostou na celém světě jako houby po dešti. Podle aktuální výroční zprávy institutu Earth Policy dosáhla celková světová kapacita větrných elektráren 100 000 MW. Jen minulý rok přibylo 20 000 MW. Elektřina generována větrem dnes pokrývá 4% evropské spotřeby (celkem 57 100 MW), Německo pokrývá 7% své spotřeby pouze větrnými elektrárnami. Španělsko instalovalo minulý rok 3520 MW, nejvíce v celé Evropě, čímž dnes pokrývá 10% své spotřeby větrem. Celou čtvrtinu ročního přírůstku, 5240 MW, pokryly Spojené státy americké. Indie přispěla 1730 MW a Čína 3450 MW. Pokud by zhruba 27% každoroční růst pokračoval i nadále, celková kapacita větrných elektráren by v roce 2020 dosáhla 2 milionů MW.

Severoamerická Komise pro spolupráci v oblasti životního prostředí minulý čvrtek v kanadském Vancouveru zveřejnila svou zprávu ze které plyne, že razantního snížení emisí skleníkových plynů by na severoamerickém kontinentu mohlo být dosaženo relativně levně zaváděním „zelených technologií“ v domech a budovách a zvýšením výstavby nízkoenergetického bydlení. Přestože jednoznačně největším znečišťovatelem ovzduší je v USA průmysl a hned po něm automobily, domácnosti a budovy obecně na něm mají také lví podíl. Podle zprávy pochází zhruba 35% emisí na celém kontinentu z budov. V Kanadě navíc spotřebovávají budovy téměř polovinu všech zdrojů jako je elektřina či voda. Přitom pouze 4% budov v Severní americe je možné považovat za nízkoenergetické/“zelené“. Zpráva upozorňuje na fakt, že kromě výstavby nových nízkoenergetických budov by se nemělo zapomínat na současné domy a kancelářské budovy. Ty mohou být ekologicky vylepšeny například pomocí solárních panelů, větrných elektráren, úsporných žárovek, osvětlení a spotřebičů, novou izolací a dalšími způsoby. Počáteční náklady sice mohou na první pohled vypadat vysoké, ale stále klesající cena zelených technologií a naopak zvyšující se ceny energií a vody dobu návratnosti těchto investicí tlačí neustále dolů. V současné době jsou podle zprávy zdaleka nejvíce potřeba nové vládní dotace a programy pro ty, kteří chtějí svůj dům upravit. První podobné programydotací už zavádějí města jako Chicago, San Francisco, New York City a další. U nás prozatím poskytuje podobné dotace např. Plzeň a Praha, viz. článek Dotace na solární panely.

Americký stát Texas, známý jako jedno z naftařských center Spojených států, v posledních letech rapidně investuje do větrné energie. Celková kapacita roste každý rok o v průměru 45%. Větrné turbíny tak začínají doplňovat ropné vrtné plošiny, kterým pomalu, ale jistě „dochází šťáva“. Navíc místní farmáři z instalací větrných elektráren samozřejmě profitují, dostávají až několik stovek dolarů za jednu instalovanou na svém pozemku.

Zhruba 3% elektřiny jsou v Texasu dodávána skrze větrné elektrárny. Na konci roku 2007 měl Texas instalováno 4356 MW výkonu ve větrných elektrárnách, plus dalších 1238 MW je rozestavěných. Celkově v USA mají větrné elektrárny 1% podíl na produkci elektrické energie, to znamená zásobení asi 4,5 milionu domácností. Někteří ekologičtí aktivisté prorokují, že by to mohlo časem být až 20%. Realističtější odhady hovoří o 5% až 7%. V každém případě tento obor v následujících letech přitáhne desítky miliard dolarů v investicích. Spojené státy aktuálně předstihly v celké instalované výrobní kapacitě větrných elektráren Španělsko a dostaly se na druhé místo na světě hned za Německo.

Jak to vypadá, když větrná turbína nevydrží nápor vichřice, se můžete podívat v názorem videu.

SROVNEJTE: Jak se staví větrné elektrárny

U obce Pchery na Kladensku byla společností ČKD Blansko Wind dokončena montáž dvou nejvýkonnějších větrných turbín v naší republice. Projekt s rozpočtem 190 mil. korun je financován skupinou J&T. Díky ní vyrostou u Pcher dva obří větrníky s klasickými trojlopatkovými rotory o průměru 100 metrů. Vrtule jsou umístěny ve výšce 90 metrů. Zahájení produkce elektřiny se očekává během března, ročně dokáží obě větrné elektrárny utáhnout 3 250 domácností. Podle zástupce společnosti J&T Martina Maňáka by mohla celková průměrná roční výroba větrných elektráren Pchery dosáhnout až 13 GWh. Za technickým řešením větrných turbín stojí finská společnost WinWinD. Větrné elektrárny mají v ČR ale i řadu odpůrců, kteří upozorňují na neefektivnost, vysoké náklady a hyzdění krajiny.

Včera jsme psali o novém typu větrné turbíny Aerogenerator, dnes tu máme další odvážný návrh. Jedná se o větrné trubíny společnosti FloDesign. Ty vypadají velmi odlišně než klasické vrtulové větrné elektrárny, které se dnes nejčastěji stavějí. Stejně jako Aerogenerator přebírají mnoho prvků z oboru leteckého inženýrství. Turbíny společnosti FloDesign mají podstatně více menších listů rotoru, které jsou „zabalené“ do válcovitého obalu. Turbína dokáže využít energie pomalého i rychlého větru. Nový koncept větrných turbín nazývá společnost FloDesign „MEWT“ (Mixer/Ejector Wind Turbine). Obecně řečeno, mohou být tyto turbíny až o 50% menší než klasické třílisté a přitom generovat o 50% více energie při 25-35% nižších nákladech.