Známý americký miliardář T. Boone Pickens, Jr. podle žebříčku magazínu Forbes zaujímá 117. místo na seznamu nejbohatších lidí USA. Osmdesátiletý byznysmen je známým mecenášem, který už věnoval na charitu mnoho stovek milionů dolarů. Aktuálně však představil velký podnikatelský plán, který nemá s charitou nic společného. Jeho cílem je snížit závislost USA na dovozu cizí ropy. Plán počítá s tím, že ze Spojených států se stane „Saudská Arábie větrné energie“. Oblast s názvem Great Plains (Velké planiny) táhnoucí se od severu k jihu středem severoamerického kontinentu má z hlediska větrné energie obrovský potenciál. Toho už si ostatně všimli i další podnikatelé, kteří právě v oblastech jako je Texas, Severní Dakota a dalších budují obrovské větrné farmy. Pickensův plán počítá s tím, že díky stavbě nových větrných elektráren se výrazně vzchopí upadající zemědělské oblasti, zejména díky tvorbě nových pracovních míst. Kromě rozvoje získávání energie z větru počítá Pickensův plán také s podporou zemního plynu (CNG), zejména v oblasti dopravy. Pohon na plyn je dnes v USA jen velmi málo rozšířený, na druhou stranu 22% elektrické energie je získáváno právě z něj. Výraznější využití větru pro výrobu elektřiny umožní přesměrovat část dodávek zemního plynu právě do oblasti dopravy. Je nicméně zajímavé, že plán nijak nezmiňuje například podporu solární energie nebo elektromobilů. Prozatím u veřejnosti i odborníků vyvolává spíše rozporuplné reakce.
Světoznámý designér Philippe Starck proslul a de-facto vybudoval kariéru na tom, že věci běžné potřeby navrhl zcela nepoužitelným způsobem. Mohly sice být krásné a svým způsobem zajímavé, ale když odšťavňovač nelze použít k vymačkávání citronů ani jiných citrusových plodů, je takový odšťavňovač jednoduše k ničemu. I když vypadá jako z jiné dimenze. Nedávno Starck na výstavě v Miláně představil domácí osobní miniaturní větrnou turbínu melodramaticky nazvanou „Democratic Energy“. Jedná se o průhlednou polykarbonátovou mini-turbínu, která by měla být v prodeji už během září 2008 za cenu kolem 400 euro. Údajně by měla dokázat pokrýt 20% až dokonce 60% spotřeby běžné domácnosti.
Tyto informace samozřejmě vyvolávají řadu otázek. Ať už jde o použitý materiál, kterému časem hrozí opotřebování, prapodivný tvar turbíny, podezřele nízkou cenu a zjevně naprosto přestřelený nepřímý údaj o výkonnosti. A kromě toho, jedná se o cenu pouze za samotnou turbínu, nebo i další příslušenství potřebné k provozu? Popravdě, spousta lidí si myslí, že Starck přišel se svým typickým dílkem – naprosto nepoužitelný kus čehosi, co se vydává za větrnou turbínu.
V poslední době se nám to tu jen hemží novými typy větrných turbín. Větrné turbíny do města začínají být čím dál tím zajímavějším doplňkem či alternativou solárních panelů. Nový typ představila britská společnost BroadStar Wind Systems. Jedná se o větrné mikro-turbíny s horizontální osou s několika lopatkami, ne nepodobné mlýnskému kolu. Cena za jeden vyrobwený watt by se měla pohybovat pod jeden dolar, což je velký pokrok v oblasti větrné energie. Nové turbíny jsou určeny nejen do městské zástavby, ale také jako doplněk velkých větrných elektráren – mohou vyplňovat volné místo na velkých větrných farmách. Jsou velmi tiché a společnost Broadstar Wind Systems prozatím vyrobila několik prototypů. V současné době plánuje spolupráci se dvěma společnostmi z žebříčku Fortune 100 (sto největších firem na světě).
Čína, stejně jako další asijské země jako Indie či Vietnam rostou nevídaným tempem. S tím jde ruku v ruce zvyšení spotřeby elektrické energie. Čína je dnes zároven největším světovým producentem oxidu uhličitého. Nicméně Říše středu nezahálí ani v této oblasti – dobře ví, že fosilní paliva jednoho dne prostě dojdou, a tak se snaží podporovat také obnovitelné zdroje energie. Obrovská plocha Číny se navíc doslova nabízí k využití z hlediska energie větru. V současné době je Čína pátým největším producentem energie z větru na světě s cekovou instalovanou kapacitou 6 GW. Do roku 2015 má tato hodnota stoupnout na 10 GW a do roku 2020 dokonce na plných 100 GW. Jako nejvýhodnější oblast pro stavbu nových větrných elektráren se jeví Vnitřní Mongolsko, oblast na severu Číny u hranic s Mongolskem. Minimální hustota osídlení a vynikající povětrnostní podmínky dělají z této rozlehlé oblasti cíl stovek společností zabývajících se výstavbou větrných elektráren. Kromě klasických pozemních větrných turbín jsou v plánu také větrné elektrárny na moři, a to v okolí Šanghaje. Do roku 2020 by měly mít kapacitu 1 GW a poskytnout elektřinu 4 milionům obyvatel. Shrnuto, podtrženo: Čína roste, je hladovější a náročnější a přestože je světovým znečišťovatelem ovzduší číslo 1 co se týká oxidu uhličitého, konkurenceschopnost větrné energie a dalších alternativních zdrojů energie se doufejme brzy projeví v masovějším měřítku.
Využití větrných elektráren, resp.větrných turbín ve městě je dnes stále velmi problematické. Začínají se nicméně pomalu objevovat projekty (viz. například Quiet Revolution), které dokáží městské prostředí pro generování energie z obnovitelných zdrojů využít. Jedním z nejnovějších je projekt „Architectural Wind“ společnosti AeroVironment. Jedná se o malé, tiché větrné turbíny určené pro městská centra a předměstí. Je možné je instalovat na okraje budov, jsou navrženy tak, aby využívaly právě zrychlení větru deroucího se vzhůru po fasádách domů. Na jednu budovu je možné instalovat až desítky turbín, každou s výkonem 6 kW. Jsou vybaveny ochrannou proti ptákům, zároveň mohou sloužit jako oživení architektury, která se najednou stává pohyblivou, dynamickou. Firmám pak mohou posloužit jako nástroj v oblasti public relations. Zároveň je možné je využít v kombinaci s dalšími alternativními zdroji, například fotovoltaikou.
Texaský ropný magnát T. Boone Pickens asi nejlíp ví, že jeho černé zlato časem prostě dojde, a tak se na situaci připravuje. Na svých rozlehlých pozemcích v Texasu hodlá vybudovat největší větrnou farmu na světě. Od General Electric si objednal celkem 667 větrných turbín po 3 milionech dolarů, celkem tedy za 2 mld. dolarů. A to je údajně ještě pouhá čtvrtina z celkového počtu větrných elektráren, které hodlá Pickens pořídit. Jakmile bude celá větrná farma dokončena, mohla by elektřinou zásobovat 1 200 000 domácností celého Severního Texasu. Každá turbína bude produkovat 1,5 MW a v první fázi bude celkový výkon farmy kolem 1000 MW. Do roku 2014 už by projekt měl být dokončen s výkonem 4000 MW. Texas je v současnosti jedním z nejčilejších států v oblasti větrné energie, viz. Texas nahrazuje ropu větrnou energií.
Malé americké městečko Rock Port v uplynulém týdnu spustilo čtyři větrné turbíny v rámci své nové větrné farmy, a stalo se tak prvním americkým městem, které je energeticky zcela nezávislé. Turbíny o celkovém denním výkonu 5 MW vyrobí ročně teoreticky až 16 milionů KWh energie. To je dvakrát více, než dokáže Rock Port s 1300 obyvateli spotřebovat, a tak se přebytečná elektřina prodává do sítě. Výstavba větrné farmy vyšla na 90 milionů dolarů a společně se na ní podíleli kapitálová skupina Wind Capital Group a společnost John Deere. Ekologičtí aktivisté nyní čekají, jaký vliv bude mít tento úspěch na budování dalších podobných projektů po celých Spojených státech. Větrné elektrárny jsou v USA, podobně jako solární elektrárny a další alternativní zdroje energie, velmi populární.
TREC je zkratka pro Trans-Mediterranean Renewable Energy Cooperation, tedy Trans-středozemní spolupráci v oblasti obnovitelných zdrojů. Jedná se o společnou iniciativu zemí Evropy, Severní Afriky a Středního východu, jejímž cílem je vytvořit rozsáhlou síť obnovitelných zdrojů elektrické energie napříč kontinenty. Vychází z premisy, že do poloviny 21. století lidstvo vyčerpá většinu snadno dostupných fosilních paliv. Do té doby bude třeba najít a využít alternativní zdroje energie, čímž se zároveň omezí vliv globálního oteplování. Evropa sama o sobě samozřejmě nabízí řadu příležitostí v oblasti solárních elektráren, větrné energie, vodních elektráren, geotermální energie a dalších. Nicméně budoucnost s sebou přinese řadu výzev, kromě zvýšené spotřeb elektřiny například i nedostatek pitné vody, na jejichž řešení bude lepší spolupracovat. Právě energie z pouštních států Severní Afriky a Středního východu by Evropě mohla zajistit dostatečný přísun energie bez zvyšování produkce CO2. Tamním zemím iniciativa zase pomůže s odsolováním mořské vody. Jako nejvhodnější ze všech systému generování elektrické energie pomocí slunce se pro budoucnost v rámci projektu TREC/DESERTEC jeví solární termální elektrárny. Ty začínají být velmi populární na celém světě, viz. Právě budování těchto elektráren a vzájemné propojení přenosových sítí zemí jako je Maroko, Tunisko, Jordánsko, Egypt, Alžírsko a dalších, které projevily o účast na projektu zájem, by v budoucnosti mohlo zajistit bezpečnost a energetickou stabilitu tohoto regionu.
„Ve svém „zeleném“ závazku spoleČnost ČEZ slíbila, že do roku 2012 postaví větrné elektrárny o celkovém výkonu 100 megawatt. Současné plány tuto hranici dokonce o desítky megawatt překračují. Podle ČEZ ovšem není reálné, že se podaří postavit všechny chystané větrníky.“
Společnost 1366 Technologies, která se bývá využitím solární energie pomocí fotovoltaických článků (chce srazit cenu za sol. energii na 1 dolar za watt), má na svých stránkách velice zajímavou statistiku. Podle ní dopadá na povrch země průměrná sluneční energie 89 000 TW (terawattů). Naproti tomu větrná energie celé planety nabízí celkem nějakých 370 TW, zatímco současná spotřeba celého světa je pouhých 15 TW.
Známý americký miliardář T. Boone Pickens, Jr. podle žebříčku magazínu Forbes zaujímá 117. místo na seznamu nejbohatších lidí USA. Osmdesátiletý byznysmen je známým mecenášem, který už věnoval na charitu mnoho stovek milionů dolarů. Aktuálně však představil velký podnikatelský plán, který nemá s charitou nic společného. Jeho cílem je snížit závislost USA na dovozu cizí ropy. Plán počítá s tím, že ze Spojených států se stane „Saudská Arábie větrné energie“. Oblast s názvem Great Plains (Velké planiny) táhnoucí se od severu k jihu středem severoamerického kontinentu má z hlediska větrné energie obrovský potenciál. Toho už si ostatně všimli i další podnikatelé, kteří právě v oblastech jako je Texas, Severní Dakota a dalších budují obrovské větrné farmy. Pickensův plán počítá s tím, že díky stavbě nových větrných elektráren se výrazně vzchopí upadající zemědělské oblasti, zejména díky tvorbě nových pracovních míst. Kromě rozvoje získávání energie z větru počítá Pickensův plán také s podporou zemního plynu (CNG), zejména v oblasti dopravy. Pohon na plyn je dnes v USA jen velmi málo rozšířený, na druhou stranu 22% elektrické energie je získáváno právě z něj. Výraznější využití větru pro výrobu elektřiny umožní přesměrovat část dodávek zemního plynu právě do oblasti dopravy. Je nicméně zajímavé, že plán nijak nezmiňuje například podporu solární energie nebo elektromobilů. Prozatím u veřejnosti i odborníků vyvolává spíše rozporuplné reakce.
Malé americké městečko Rock Port v uplynulém týdnu spustilo čtyři 
