Podle nejnovějších zpráv agentury Bloomberg se o podobný projekt nyní snaží také japonský průmyslový koncern Mitsubishi Electric právě ve spolupráci s JAXA. Během následujících tří desetiletí hodlají investovat do projektu až 21 mld. dolarů.
Cílem je vytvořit solární farmu o výkonu 1 GW sestávající ze čtyř čtverečních kilometrů solárních panelů. Ty mají být umístěny 36 000 km nad povrchem naší planety. Elektrárna by pak dokázala dodávat energii až 294 000 průměrným domácnostem v Tokiu.
Ještě před ostrým rozjetím projektu chystá JAXA vypuštění malého testovacího satelitu, který prověří možnosti mikrovlnného přenosu elektřiny z vesmíru. Velký problém, který musí konstruktéři řešit, však představuje vesmírný odpad, který by mohl velkou plochu solárních článků snadno ohrozit.
V nedávném článku „Solární energie z vesmíru na dosah?“ jsme přinesli zprávu o úspěšném pokračování výzkumu přenosu energie pomocí mikrovlnného záření. Sami jsme tehdy netušili jak blízko by mohlo být praktická aplikace. Americká energetická společnost PG&E (Pacific Gas & Electric) z Kalifornie hodlá ve spolupráci s firmou Solaren Corp. zažít využívat orbitální solární elektrárny, které budou přenášet sluneční energii zpět na povrch. A to už od roku 2016.
Princi fungování je jednoduchý – solární panely umístěné ve vesmíru nejsou omezovány zemskou atmosférou a dopadá na ně až 8x intenzivnější sluneční záření než na zemi. Fotovoltaika tak vyrobí mnohem více energie na menší ploše. Výhodou vesmírných elektráren je i fakt, že nezabírají půdu. Naopak nevýhodou jsou samozřejmě obrovské náklady na vynesení a vybudování elektrárny, která musí vydržet fungovat v extrémních podmínkách po mnoho let. Dole na povrchu pak bude vybudována přijímací stanice, prozatím se počítá s městem Fresno. Odtamtud popotuje do rozvodné sítě. V první fázi by mělo jít asi o 200 MW. Jedná se o velmi zajímavý obnovitelný zdroj energie, který však podle studií v minulosti měl mít velkou nevýhodu, a to výrazně vyšší cenu proti energii z fosilních paliv, ale i klasických větrných či solárních elektráren. Nový projekt společností PG&E a Solaren má být však velmi konkurenceschopný díky patentované technologii vesmírné solární energie Solaren.
Využití solární energie na zemském povrchu má jeden zásadní problém – v noci nefunguje, poněvadž v noci slunce prostě nesvítí :). Proto se už dlouhou dobu uvažuje o využití solárních elektráren ve vesmíru, kde by mohly přijímat intenzivní sluneční záření 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Solární panely se ve vesmíru už samozřejmě používají na všech družicích i Mezinárodní vesmírné stanici. Problém je v tom, jak dopravit vyráběnou elektřinu na zemský povrch s co nejmenšími ztrátami. Americký výzkumník John C. Mankins. bývalý ředitel výzkumných systémů NASA a technologického programu, se už dlouho snaží o praktickou aplikaci bezdrátového přenosu energie pomocí mikrovln. Vesmírná solární energie je podle něj nadosah. „Veškerý základní výzkum je hotový. Narozdíl od výzkumu fúzní energie, kde se musí ještě dořešit fundamentální otázky, u solární energie z vesmíru je všechno jasné. Samozřejmě, že zatím existuje významné technické překážky předtím, než dokážeme dosáhnout ekonomické přijatelnosti celého modelu. Vyřešit tyhle problémy vyžaduje víc než jen důmyslné strojírenství – chce to opravdové vynálezy, invenci – ale nikoliv základní výzkum. Řada oblastí ještě musí projít vývojem – bezdrátový přenos, robotika, materiály a struktury, tepelný management – a samozřejmě, velmi levná doprava ze země na orbit,“ řekl Mankins v rozhovoru pro magazín Evolutionshift. Podle magazínu Autobloggreen se Mankinsovi právě nedávno podařil pokusný bezdrátový přenos energie na vzdálenost 148 km mezi Havajskými ostrovy. To je rozhodně větší vzdálenost, že na které by se případné vesmírné solární elektrárny pohybovaly. Mimochodem, na podobné technologii pracují také Japonci skrze svou vesmírnou agenturu JAXA a Osackou univerzitu. Ti chtějí shromážděnou enegii transportovat pomocí laserového paprsku, ovšem první výsledky očekávají až kolem roku 2030. Mankins by rád měl první elektrárny na orbitě už kolem roku 2017 s tím, že komerční nasazení by mohlo proběhnout v letech 2020-2025.
ROZHOVOR
DŮM
AUTO
Japonsko hodlá využívat solární energii z vesmíru. Vesmírné elektrárny dnes vypadají jako jeden z velkých příslibů do budoucna. Zbývá se jimi například John C. Mankins v NASA, ale i japonská vesmírná agentura JAXA. Spojené státy chtějí mít testovací solární elektrárnu ve vesmíru už v roce 2016.
