Počítače jsou všude okolo nás a pomalu se stávají neviditelnými. Zároveň jde jejich vývoj neustále kupředu, každých méně než 18 měsíců se zdvojnásobí jejich výkon. Ten je ale už dnes dostatečný a mnohem zásadnější je jejich spotřeba energie. Švýcarští vědci tvrdí, že našli materiál pro budoucí počítačové čipy, které budou moct být ještě úspornější než ty dnešní.
MoS2 - molybdenit jako materiál budoucnosti, který v počítačových čipech nahradí křemík? foto: LANES
Zatmavovat sklo nemusíme jen pomocí záclon nebo žaluzií. Již několik let existují okenní systémy, které dokáží elektronicky snížit světelnou propustnost samotného skla. Jde například o projekty SPD-Smart, Smart Energy Glass nebo RavenWindow. Podle výzkumníků z korejské university Soongsil a z Korejského elektrotechnického institutu jsou však podobné systémy drahé, nespolehlivé a vyžadují toxické látky pro výrobu. Korejští badatelé představili své vlastní řešení, které údajně podobnými neduhy netrpí.
Vzduch kolem nás je plný energie. Televizní nebo rádiové vysílání, vysílače pro mobily telefony, wi-fi internet, satelitní přenosy. Všechny tyto technologie využívají vysokofrekvenční vlnění, tedy energii. Vědci přišli na to, jak s pomocí speciálních antén tuto energii zachytávat.
Nanotechnologie opět zasahují. Zdánlivě neskutečné možnosti se zatím alespoň virtuální zhmotňují před našimi zraky. Vědci z Technologického institutu v Georgii zkoumají nanogenerátory, které by mohly vyrábět elektřinu např. z tlukotu lidského srdce.
S potenciálně revolučním výzkumem se světu hlásí profesorka chemického inženýrství Zhenan Bao ze Stanfordské univerzity. Tam už několik let pracuje na projektu umělé kůže. Ta je elastická, dokáže vycítit dotyk, chemikálie ve vzduchu a nově si dokáže i vyrobit energii. Funguje totiž jako solární článek.
Solární mapy jsou nejnovější počinem výzkumníků z University of California. Skrze aplikaci Google Earth si všichni zájemci mohou zjistit, které místo je nejoptimálnější pro stavbu solární elektrárny. Program také dokáže přesně určit, z kterého směru přichází celoročně nejintenzivnější sluneční svit. Díky těmto informacím lze zvolit nejvýhodnější polohu a orientaci pro stavbu solárních elektráren.
První krok k této fantastické vizi udělali vědci na Tchaj-wanu. Podařilo se jím do vodní rostliny Bacopa caroliniana (Bakuma Karolínská) implementovat nanočástice zlata. Díky tomu se podařilo vytvořit v laboratorních podmínkách, první rostlinu emitující světlo.
Vědci z americké Národní laboratoře obnovitelných zdrojů spadající pod tamní ministerstvo energetiky přišli se zajímavým novým objevem. Původně zrcadlové křemíkové placky přetvářejí na „černý křemík„, který dokáže zajímavým způsobem zachycovat světlo. pokračování…
Americké designérské studio Les Bêtes přišlo s unikátním návrhem výzkumné laboratoře pro drsné arktické prostředí. Jejich novinka se jmenuje Arctic Drifter. Jde o nafukovací výzkumnou laboratoř, která dokáže překonávat i složitý terén a pohybuje se s pomocí větru.
Walter Kohn (nar. 1923), který v roce 1998 získal spolu s Johnem Poplem Nobelovu cenu za chemii, řekl na nedávném sympóziu Americké chemické společnosti, že lidstvo vstupuje do nové éry. Dominantními zdroji energie se mají stát solární a větrná. pokračování…
ROZHOVOR
DŮM
AUTO
