Klimatizace sice vynikajícím způsobem řeší problémy s přehřátím interiérů. O to větší horko nás ale zaplaví při pohledu na účet za elektřinu. V Bangladéši by se jistě také rádi v létě ochladili, ale ve vesnicích často nedisponují ani penězi na nadměrné účty za provoz klimatizace, tak elektřinou. Snad proto se zde zrodila velmi originální myšlenka super-levné klimatizace.
„Kouzlo naprosté jednoduchosti. Když nemáte elektřinu a je vám horko, je čas na chytré nápady.“ Zdroj: Grey Company Bangladesh
S trochou nadsázky můžeme říct, že zahradní skleníky posouvají hranice času a prostoru. Umožňují vám totiž pěstovat zeleninu a ovoce v takových regionech, které rozhodně neoplývají příhodnými teplotami, a také vám zpřístupní čerstvé výpěstky v netradičních, mrazivých obdobích roku.
„Russ Finch objevil kouzlo geotermální energie pro vyhřívání skleníku.“ Zdroj: Harvest Public Media
Nejlépe vychlazené pivo je ze sedmého schodu, praví filmový klasik. Dnes, obklopeni elektrickými spotřebiči ze všech stran, si skoro nedokážeme představit, že bychom měli běžné potraviny chladit „jen tak“, na studených místech.
„Ze sedmého schodu chutná nejlépe, to ví každý.“ Zdroj: Wetlevree
Tam, kam se před sedmdesáti lety mohli podívat jen vyvolení z okruhu Adolfa Hitlera, dnes jezdí turisté. Lokalita v okolí betonového krytu ztraceného uprostřed lesů nedaleko Miedzyrzecze, je dnes oblíbená ještě jiným živočišným druhem. Betonové pevnůstky a bunkry si nebývalou měrou zamilovali netopýři.
Zimoviště netopýrů – pro někoho noční můra, pro jiného splněný sen. zdroj: wikimedia.commons.org, autor: Stihler Craig, licence: public domain
První geotermální systém na světě, který je obohacován přímým kontaktem se žhavým magmatem, se zatím ukazuje být jednoznačným úspěchem. Nedaleko islandské sopky Krafla, u hloubkového vrtu studny IDDP-1, si nyní užívají vysokotlaké páry s teplotou 450 °C.
„Průtokové testy studně IDDP-1 v Krafle“. Zdroj: CleanTechnica.com/ Kristján Einarsson
I když je nejbližší velkoměsto vzdáleno od vašeho bydliště stovky kilometrů, pořád může ovlivnit vaše bezprostřední klima. Jak je to možné? Vědci z několika univerzit v současné době popisují „Efekt narušení tepelných proudů“, který je odlišný od již známého modelu tepelných ostrovů. Teplé klima měst může narušovat průběh mrazivé zimy, ale také dokáže některá místa ochlazovat.
Hong-Kong není výjimkou – i tato metropole zásadně ovlivňuje své klimatické okolí, foto: michaelp99/sxc.hu
Mrakodrapy, velká nákupní centra a administrativní budovy se obvykle halí do moderních tmavých tónů barev. Jak ale ukazuje první dlouhodobá studie Stuarta Gaffina z newyorské University of Columbia (UoC), přispívá černá barva střech ke zvyšování teploty městského prostředí. Tmavé střechy prostě přitahují více slunečního záření, a přispívají tak efektu měst jakožto „tepelných ostrovů“.
Tmavé střechy pohlcují přes den více tepla, které pak v noci emitují ven do prostoru. Zdroj: earthobservatory.com
Solární elektrárny na střechách domů nejen že vyrábějí elektrickou energii, ale mají i jednu zajímavou podružnou vlastnost. Dokáží výrazně chladit střechu budovy na které jsou umístěny. Není asi překvapením, že solární panely nezahřívají střechu tak výrazně jako například asfaltový povrch. Avšak jak moc je „solární chlazení“ skutečně efektivní a jaký má finanční efekt až dosud nikdo nespočítal.
