Ekologické bydlení

Tam, kam se před sedmdesáti lety mohli podívat jen vyvolení z okruhu Adolfa Hitlera, dnes jezdí turisté. Lokalita v okolí betonového krytu ztraceného uprostřed lesů nedaleko Miedzyrzecze, je dnes oblíbená ještě jiným živočišným druhem. Betonové pevnůstky a bunkry si nebývalou měrou zamilovali netopýři.

Zimoviště netopýrů – pro někoho noční můra, pro jiného splněný sen. zdroj: wikimedia.commons.org, autor: Stihler Craig, licence: public domain

První geotermální systém na světě, který je obohacován přímým kontaktem se žhavým magmatem, se zatím ukazuje být jednoznačným úspěchem. Nedaleko islandské sopky Krafla, u hloubkového vrtu studny IDDP-1, si nyní užívají vysokotlaké páry s teplotou 450 °C.

„Průtokové testy studně IDDP-1 v Krafle“. Zdroj: CleanTechnica.com/ Kristján Einarsson

I když je nejbližší velkoměsto vzdáleno od vašeho bydliště stovky kilometrů, pořád může ovlivnit vaše bezprostřední klima. Jak je to možné? Vědci z několika univerzit v současné době popisují „Efekt narušení tepelných proudů“, který je odlišný od již známého modelu tepelných ostrovů. Teplé klima měst může narušovat průběh mrazivé zimy, ale také dokáže některá místa ochlazovat.

Hong-Kong není výjimkou – i tato metropole zásadně ovlivňuje své klimatické okolí, foto: michaelp99/sxc.hu

Mrakodrapy, velká nákupní centra a administrativní budovy se obvykle halí do moderních tmavých tónů barev. Jak ale ukazuje první dlouhodobá studie Stuarta Gaffina z newyorské University of Columbia (UoC), přispívá černá barva střech ke zvyšování teploty městského prostředí. Tmavé střechy prostě přitahují více slunečního záření, a přispívají tak efektu měst jakožto „tepelných ostrovů“.

Tmavé střechy pohlcují přes den více tepla, které pak v noci emitují ven do prostoru. Zdroj: earthobservatory.com

Solární elektrárny na střechách domů nejen že vyrábějí elektrickou energii, ale mají i jednu zajímavou podružnou vlastnost. Dokáží výrazně chladit střechu budovy na které jsou umístěny. Není asi překvapením, že solární panely nezahřívají střechu tak výrazně jako například asfaltový povrch. Avšak jak moc je „solární chlazení“ skutečně efektivní a jaký má finanční efekt až dosud nikdo nespočítal. 

Některé cesty ke snížení spotřeby elektrické energie můžou být vskutku jednoduché a přitom účinné. Například jako nejnovější produkt firmy Emerald Cities, která přišla s technologií nanášení speciálního zeleného povlaku na asfaltový či betonový povrch. Díky této úpravě se dopadající světlo lépe odráží a zbytečně se v povrchu neakumuluje ve formě tepla. Teplota okolního vzduchu tak klesá až o 30 % oproti místům s klasickým asfaltovým či betonovým povrchem.  

Kam s ním? Nerudovskou otázku si určitě položí každý, kdo někdy viděl komíny továren vypouštět tuny zplodin do atmosféry. Aspoň částečnou odpověď nalezli němečtí výzkumníci z Fraunhoferova institutu, kteří experimentují s možností použití přebytečného oxidu uhličitého pro výrobu plastických hmot.  

Větrné elektrárny nám vyrábějí čistou elektrickou energii. Můžou ale pomáhat i jinak? Tým vědců z amerického ministerstva energetiky a University of Colorado přišel na to, že můžou. Na výročním zasedání Americké geofyzikální unie představili studii, dokazující pozitivní symbiózu větrných elektráren a zemědělských plodin ležících ve stejné oblasti.