Deník Aktuálně.cz přinesl zajímavý rozhovor s Martinem Romanem, šéfem ČEZ. Ten mimo jiné řekl, že „v České republice horizontu několika desetiletí stěžejní roli převezme jaderná energetika“. Zároveň dodal, že obrovský potenciál se skrývá v decentralizaci. Právě tam aktuálně ČEZ investuje stovky milionů korun a zakládá novou společnost ČEZ Energo.
11.
Led
Každého koho vyděsil film Vodní svět s Kevinem Costnerem určitě potěší zpráva, která přišla z architektonické společnosti Remistudio. Tato v Rusku sídlící firma navrhla obrovský plovoucí komplex, který je zcela soběstačný, co se týče vody a energie. Tento jakýsi plovoucí hotel dostal příznačné jméno „Archa“.
Nedostatek čisté vody je celosvětový problém, který trápí milióny lidí. Platí to především pro chudé části Jižní Ameriky, Afriky a Asie. V mnoha případech je vody dostatek, ale pro svou kvalitu je nepoužitelná. Paradoxem je, že existuje levné řešení, jak čistit vodu, ale do teď neexistoval levný způsob jak zjistit, zda je voda čistá či nikoli.
Jedním z problému solárních elektráren je, že sluneční svit není k dispozici 24h denně. To samozřejmě omezuje používaní solární elektrárny jen na dobu, kdy svítí slunce. Pokud bychom chtěli využívat elektrárnu i v noci, je třeba energii nějakým způsobem skladovat. Řešením by bylo použít baterii, což ale není nejlevnější a ani zrovna nejpraktičtější řešení.
Rozsáhle solární farmy mají jednu velkou nevýhodu – čím více článku je napojeno na centrální měnič elektrický proudu (mění stejnosměrný proud ze solárních panelů na střídavý proud ,který jde do sítě), tím méně je účinný celý systém solárních panelů. Centrální měnič kontroluje impedanci všech připojených solárních panelů, ale každý článek je trošku jiný a na každý padá trochu jiné množství světla. A to přináší zmiňované problémy s účinnosti celého zařízení.
Stockholmské hlavní nádraží připravilo projekt, který zní jako z říše sci-fi. Ostatně, stejně jako mnoho dalších na těchto stránkách. Podobně jako ve filmu Matrix bude totiž získávat energii z lidí. Nebude to ale elektřina, nýbrž teplo. Po stockholmském hlavním nádraží se denodenně pohybuje tolik lidí v takovém shonu, že generují neopominutelné množství tepla. Jsou proto připraveny plány na zachytává tohoto tepla a zateplování nedalekých kancelářských budov. Systém má být dokončen v roce 2010.
Mohlo by vás zajímat:
Městská zástavba lépe než cokoliv jiného pohlcuje teplo a ovlivňuje tím nejen počasí ve svém okolí. Největším akumulátorem tepla ve městech je asfalt. Holandská společnost Ooms Avenhorn Holding BV, která se zabývá konstrukcí veřejných staveb, už před deseti lety přišla s nápadem akumulované teplo z chodníků, silnic a parkovišť „vycucávat“ a ohřívat jím domácnosti i kanceláře. Jenže tehdy to znělo ještě o mnoho víc fantasticky, než dnes. Ale dnešní doba přeci jen přeje alternativním zdrojům energie poněkud víc. Za tu dobu se proto společnosti podařilo několik takových systémů vybudovat, a to v malé vesničce Avenhorn. Čtyřpatrová budova je zde ohřívána pomocí tepelného systému, který bere naakumulovanou solární energii z několika desítek metrů silnice a parkoviště. Energie získaná z chodníku pak pomáhá zásobovat průmyslový park. Princip systému je jednoduchý – pod chodníkem, afaltkou nebo čímkoliv co dobře zachytává sluneční energii je položena síť vodovodních trubek. Voda se ohřeje a je následně napumpována kam je potřeba – třeba do zásobníků, které ji mohou v zimě znovu vypustit a zabránit tak námrazám. Naproti tomu může systém docela dobře pomocí vody v podzemních rezervoárech ochlazovat domy a budovy v parných létech.
