Americká společnost Ausra, která se zabývá vývojem systémů pro získávání elektřiny pomocí solární termální energie tvrdí, že by s jejich pomocí mohla pokrýt 90% americké spotřeby domácností a ještě dobíjet celou flotilu hybridních automobilů. Emise skleníkových plynů v USA by tak klesly o 40%. Klíčovou překážkou v masovém rozvoji systémů solárních termálních elektráren je však zatím potřeba uchovat vyrobenou energii po 16 hodin, aby bylo zajištěno zásobování elektřinou také v noci a za oblačných dnů. Ausra údajně na této technologii skladování energie už pracuje. První testování proběhne v prototypu elektrárny, kterou by měla společnost dokončit v létě v Kalifornii.
Elektrárny pracující na principu solárního termálního ohřevu nevyužívají klasických fotovoltaických článků. Namísto toho koncentrovaným světlem skrze termální kolektory ohřívají vodu, která pak pohání parní generátory. Solární termální energie dosahuje účinnosti 20%-40% proti 15%-22% v klasických solárních článcích. Ausra tvrdí, že dokáže vyrábět elektřinu v ceně 10 centů za kW, což je cena blízká elektřině ze zemního plynu (?), ovšem tato hodnota může ještě klesat. O výstavbě první velké solární termální elektrárny už jsme vás informovali před několika dny. Vyroste v Arizoně a bude mít výkon 280 MW.
Celková produkce solární energie má na celosvětové produkci elektřiny v současné době podíl asi 0,04%. Přitom právě energie slunce je jednoznačně nejčistší a relativně nejsnadněji přístupná. Nová solární elektrárna o projektovaném výkonu 280 MW má vyrůst v americké Arizoně. Elektrárna „Solana“ bude pokrývat 1900 akrů a sestávat ze dvou 140 MW parních generátorů. Solární elektrárna dokáže napájet 70 000 domácností a ušetří 400 000 tun skleníkových plynů. Bude fungovat na principu ohřívání vody pomocí koncentrace slunečních paprsků. Voda pak poputuje do tepelného výměníku, kde bude produkovat páru a generovat elektřinu. Výjimečná bude tato elektrárna v tom, že bude moct pracovat i v noci, díky skladová solární energie v tekuté soli. Elektrárna bude dokončena v roce 2011 a má být provozuschopná minimálně do roku 2041. Vytvoří 1500 nových pracovních míst vytvoří zisk přes 4 miliardy dolarů. Společnost Abengoa Solar, která elektrárnu buduje, už postavila solární elektrárny v Maroku, Alžírsku i Španělsku. Nyní hodlá proniknout také na americké střední západ, kde chce vyrýbět gigawatty energie a napájet miliony domácností.
Koncept solárního notebooku určitě není nový. Svou verzi přenosného počítače poháněného sluncem navrhnul nově také Nikola Knezevic ze studia Nikoladesign. Jeho notebook je zcela energeticky samostatný, veškerou energii dodává solární panel, který lze odpojit. Návrh počítače by měl obsahovat také satelitní telefon a GPS, solární notebook by tak byl využitelný i v těch nejodlehlejších koutech planety a zároveň by umožnil spojení s okolním světem.
Ve Vídní vyrostla nová zelená kancelářská budova ENERGYbase. Aktuálně byla nominována na Statní cenu Rakouska za životní prostředí. ENERGYbase je koncipována jako pasivní dům. Pomocí technologií jako jsou fotovoltaické články, solární chlazení, pokročilé zateplení, využití solární energie a nových systémů osvětlení dokáže oproti běžné kancelářské budově uspořit až 50% energie. Výroba solární a geotermální energie přímo v budově pokrývá 30% spotřeby energie. ENERGYbase představuje mezinárodní vzorový projekt. Náklady na jeho výstavbu činily 14 milionů euro. Přitom měsíční náklady na udržbu budovy mají činit asi €18 000 (532 000 Kč), u klasických budov srovnatelné velikosti to je ovšem až €90 000 (2,52 milionu korun).
Produkuju Padlá Madonna s velkými balónky ze seriálu Haló, Haló elektřinu? Neprodukuje. Ale balónky americké společnosti Cool Earth Solar z prosluněné Kalifornie ano. Solární panely jsou pořd ještě velmi drahé. Kdekdo proto hledá způsoby, jak náklady na získávání solární energie snížit. A Cool Earth Solar přišla s nápadem na solární balónky.
Princip je jednoduchý: plastické balónky fungují jako zrcadlo, které nasměruje do klasického malého fotovoltaického článku co největší množství světla. Odrazová strana balónků je vyrobena z mylaru, materiálu využívaného mimo jiné pro balení potravin. Problém je, že solární balónky Padlé Madonny nelze umístit například na střechu nebo ve městech. Cool Earth proto plánuje zavádět je především na farmách. První pole solárních balónků má Cool Earth financovat z vlastní kapsy (nedávno obdržela od investiční společnosti 20 milionů dolarů). Chce vydělávat na prodeji elektřiny zpět do sítě za cenu 10 centů na kW. Do roku 2009 chce mít instalovaný výkon 50 MW. Což je na solární balónky slušná hodnota.
Související články:
V Jumille v jihovýhodním Španělsku byla spuštěna solární elektrárna s největší instalovanou kapacitou. Tým 400 lidí ji stavěl 11 měsíců. Přitom nainstaloval celkem 120 000 solárních panelů do 200 oddělených fotovoltaických polí (sponzorovaných různými investory).
Magazín CleanTech zaměřený na komerční využití a obchod v oblasti nových „zelených“ technologií přináší informaci o novém objevu profesora chemie Jin Zhanga. Ten se svým týmem na univerzitě v Kalifornii spolupracuje s dalšími vědci z Mexika a Číny, aby společně zlepšili efektivitu konverze solární energie na elektřinu. Aktuálně se jim podařilo vyvinout materiál, který využívá poznatků z oboru nanotechnologie. Díky tomu se dr. Zhangovi a jeho týmům podařilo vyvinout materiál pro solární články, který je až třikrát efektivnější, ale především levnější a méně toxický, než dnes běžně vyráběné solární panely. Vývoj v oblasti využití solární energie pádluje vpřed nezadržitelným tempem, jak dokazují i další aktuální objevy a novinky. Právě nanotechnologie jsou v tomto, ale i mnoha dalších oborech, důležitým katalyzátorem nových objevů.
Vědci z americké Idaho National Laboratory ve spolupráci se soukromou i univerzitní sférou přišli se zajímavou technologií, která by mohla proměnit naše nazírání na slunce jakožto zdroj energie. Prozatím totiž platí, že solární energii lze skrze solární kolektory získávat pouze tehdy, když slunce svítí. Což zní docela logicky. A to ještě s velmi nízkou účinností.
Městská zástavba lépe než cokoliv jiného pohlcuje teplo a ovlivňuje tím nejen počasí ve svém okolí. Největším akumulátorem tepla ve městech je asfalt. Holandská společnost Ooms Avenhorn Holding BV, která se zabývá konstrukcí veřejných staveb, už před deseti lety přišla s nápadem akumulované teplo z chodníků, silnic a parkovišť „vycucávat“ a ohřívat jím domácnosti i kanceláře. Jenže tehdy to znělo ještě o mnoho víc fantasticky, než dnes. Ale dnešní doba přeci jen přeje alternativním zdrojům energie poněkud víc. Za tu dobu se proto společnosti podařilo několik takových systémů vybudovat, a to v malé vesničce Avenhorn. Čtyřpatrová budova je zde ohřívána pomocí tepelného systému, který bere naakumulovanou solární energii z několika desítek metrů silnice a parkoviště. Energie získaná z chodníku pak pomáhá zásobovat průmyslový park. Princip systému je jednoduchý – pod chodníkem, afaltkou nebo čímkoliv co dobře zachytává sluneční energii je položena síť vodovodních trubek. Voda se ohřeje a je následně napumpována kam je potřeba – třeba do zásobníků, které ji mohou v zimě znovu vypustit a zabránit tak námrazám. Naproti tomu může systém docela dobře pomocí vody v podzemních rezervoárech ochlazovat domy a budovy v parných létech.
V roce 1995 vytvořila tokijská architektonická společnost Taisei Corporation návrh budovy X-Seed 4000. Jedná se o čtyři kilometry vysokou věž, která ve skutečnosti nikdy neměla být postavena. Společnost si pouze díky ní chtěla udělat reklamu, což se povedlo. Věž představje futuristické prostředí kombinující supermoderní prostředí s přírodou. Její design byl inspirován horou Fuji.
