Jak bude vypadat zemědělství v roce 2060? Podle profesora Erica Ellingsena a jeho spolupracovníka Dicksona Despommiera třeba jako gigantická pyramidová farma na okraji města. Vertikální neboli městské farmy se podle názoru obou pánů mají již brzy stát skutečností, ba dokonce nezbytnostní měst budoucnosti. Zatímco počet obyvatel měst narůstá, zatímco produkce potravin klesá. Despommier to dokonce vidí tak špatně, že pokud se dnes nezačně nic podnikat, v roce 2060 by mohly čelit až 3 mld. lidí hladomoru.
Řešením má být jejich Pyramidová farma, soběstačný ekosystém, který dokáže produkovat potraviny, ale také zpracovávat odpady. Zároveň Despommier vidí vertikální farmy, které mohou fungovat například na hydroponické bázi, jakožto úlevu pro klasické „horizontální“ farmy na venkově. Půda dostane možnost se zregenerovat a znovu nabít energii pro další generace. Co myslíte, jsou to jen bláznivé nápady, nebo bez vertikálních farem skutečně lidé ve městech nebudou moct žít?
Městské potravinové farmy se na Ekobydlení.eu objevují v posledních týdnech čím dál tím častěji, viz. projekty jako Edible House či Harvest Green Tower. Nejnovější projekt z dílny Vincenta Callebauta ale všechny předchozí návrhy předčí jak co do rozměrů, tak i krásy.
Vertikální farma je gigantická, rozprostírá se přes 132 poschodí a 600 metrů, přitom se do ní vejde 28 různých zemědělských oblastí pro produkci ovoce, zeleniny, obilnin, ale třeba i chování dobytka a drůbeže.
Belgický architekt Callebaut tvrdí, že „Vážka“ je 100% soběstačná. Mezi pěstírnami jsou pak natěsnány výzkumné laboratoře, kanceláře i komunitní prostory. Do detailu je rozpracováno využití biologického odpadu.
Chlazení budovy v létě zastane přirozené větrání, pro udržování stálé teploty v zimě se naopak počítá s akumulací solární energie.
Venkovní zahrady budou filtrovat dešťovou vodu, která se pak promíchá s užitkovou z budovy a následně je znovu využita.
List Wall Street Journal se rozhodl oslovit čtyři velmi známé architekty s jednoduchým zadáním. Měli navrhnout „zelený dům budoucnosti„, stejně se jmenoval i výsledný článek autora Alexe Frangose. Jedním z návrhů byl i tzv. „Edible House“ („Jedlý dům“) losangelské kanceláře Rios Clementi Hale.
Jeho základem jsou tři montované kontejnery postavené na sebe. Domy z předem vyrobených kontejnerů začínají být čím dál tím populárnější. Dají se vyrobit i postavit rychle, levně, navíc s menším ekologickým otiskem. Tři kontejnery postavené na sebe zabírají významně méně místa (půdy) než pokud je postavíme např. vedle sebe. Třípatrový „jedlý dům“ má kuchyň a obývací pokoj ve spodním patře, ložnice v prostředním a pracovnu či kancelář ve vrchním.
Na střeše domu jsou umístěny vertikální větrné turbíny, svrchní kontejner navíc překrývají solární panely. Fotovoltaika slouží k výrobě energie, ale zároveň ke stínění. Plochá střecha je pokryta vypařovacím jezírkem, které slouží jako chlazení celého domu. Dveře po stranách zajišťují ventilaci. Zdaleka nejdůležitější součástí celého domu je ale hydroponická „pokrývka“ přední části. Živá zeď zeleně nejen že slouží jako izolace, ale navíc na ní lze pěstovat vlastní čerstvé potraviny, které jsou zavlažovány sesbíranou dešťovou vodou. Není nad to utrhnout si ke snídani čerstvé rajče! Úžasný návrh Rios Clementi Hale Studios přináší pohled do budoucnosti, ve které jsou domy soběstačné nejen energeticky, ale částečně také co se týká produkce potravin.
ROZHOVOR
DŮM
AUTO
