Katar je malé islámské království v Perském zálivu. Díky obrovským nalezištím ropy a zemního plynu má nejvyšší hrubý domácí produkt na hlavu, přes 105 000 dolarů. Není divu, že si může dovolit stavět – podobně jako třeba Dubaj a další města bohatého Arabského poloostrova, krásné nové budovy pro svá ministerstva.

Tamní Ministerstvo oblastního rozvoje a zemědělství (které, pravda, nemá v Kataru zrovna na růžíc ustláno) se může těšit na nové kanceláře, které pro ně navrhla bangkokská společnost Aesthetics Architects. Moderní kancelářská budova čerpá inspiraci z přirody, konkrétně z kaktusu. Právě tahle rostlina je jako jedna z mála schopna přežít i v extrémních podmínkách horkých pouští.

Způsobem, kterým s kaktus pere s nepříznivými podmínkami, se inspirovali architekti při stavbě nové budovy. Ta je energeticky velmi šetrná. Žaluzie na všech oknech se dynamicky přizpůsobují intenzitě slunečního svitu a buďto pouští dovnitř světlo i teplo, anebo jej naopak stíní. Ve spodní části mrakodrapu pak najdeme rozsáhlou botanickou zahradu.

Jedna z největších solárních elektráren má díky nové dohodě mezi společnostmi Southern California Edison a BrightSource vyrůst v poušti poblíž Los Angeles v Kalifornii. S výkonem 1300 MW se zařadí mezi největší solární instalace v historii, která svým výkonem předčí i některé jaderné elektrárny. Solární elektrárna se bude skládat ze sedmi částí a první z nich by měla být dokončena v roce 2013. V plném rozsahu pak poskytne elektřinu pro 845 000 domácností. Jak asi správně očekáváte, nepůjde o klasickou fotovoltaickou elektrárnu, nýbrž o solární termální elektrárnu, což je technologie lépe uzpůsobená pro instalace podobných rozměrů. Sluneční světlo je zde koncentrováno na ohřívač, který přemění kapalinu v páru a ta roztáčí turbíny. Společnost BrightSource, dříve známá pod jménem Luz International, má s konstrukcí podobných elektráren bohaté zkušenosti. Už v 80. letech jednu takovou postavila v poušti Mojave, nicméně poté co významně poklesly ceny ropy a zemního plynu, stal se její provoz nevýhodným. Firma se proto přestěhovala do Izraele, kde pokračovala ve vývoji své technologie. A teď se s velkou slávou vrací. Není ale sama, na paty jí šlape celá řada dalších – například eSolar, který je financován neziskovou organizací Google.org. Jakmile bude 1300MW solární termální elektrárna poblíž Los Angeles dokončena, zabere 10 500 akrů půdy.

V polovině 19. století odstartovala v Kalifornii tzv. „zlatá horečka“. Do oblasti se stěhovaly stovky tisíc lidí za vidinou snadného zbohatnutí. Dnes zhruba ve stejné oblasti zuří jiná horečka, která by se dala nazvat třeba „sluneční“ nebo „solární“. Energetické společnosti z celých Spojených států v ní skupují obrovské části pouští ve státech jako je Kalifornie, Nevada, Arizona, Nové Mexiko, Utah či Colorado. Proč? Důvod je nasnadě – chtejí zde stavět solární elektrárny. Z celkem 223 zájemců všechny tyto elektrárny svým výkonem přesahují 10 MW, některé z nich jdou až do stovek MW. Celkem se jedná o zastavění 2,3 mil. akrů země, které by znamenalo gigawatty vyrobené z obnovitelného zdroje energie. Podnikatelé zde zjevně vidí obrovskou příležitost, jinak nevyužívaná poušť se může stát doslova zlatým dolem. Pravdou nicméně je, že z více než dvou stovek návrhů jich je zatím pouze zlomek v pokročilější fázi.

Ne že by snad v Dubaji nebo celých Spojených arabských emirátech měli málo volné půdy. Ba naopak! Ale udělat si vlastní ostrov je přeci O TOLIK zajímavější! A snobštější. A navíc, moře je více než pevniny. A je modré. „Fíha, tak to ROZHODNĚ uděláme ostrovy, spoustu ostrovů!“ řekli si nejspíš šejkové a jali se budovat. Nejdřív si vybudovali řadu ostrovů ve tvaru palmy. Pak začali modelovat zemi. A nakonec chtějí v moři postavit dokonce celý vesmír! Není nám úplně jasné, jak to vlastně chtějí provést, ale tohle je přeci Dubaj, dámy a pánové. Země neomezených možností, podobně jako… třeba Rusko.

Společnost Nakheel, která se o budování nových arabských divů světa stará, oznámila, že hodlá vytvořit souostroví tématicky navržené jako naše sluneční soustava. Proč? Protože můžou. Pás kosmických objektů bude obsahovat slunce, planety, ale také okolní hvězdy. Celkem půjde o 3000 hektarů země, jejichž vybudování bude trvat 15 až 20 let.

Dříve, než si položíte otázku „co je ekologického na městě pro super-bohaté, uprostřed pouště?“, připomeňme, že Dubaj je dnes nejen výstavní skříní světové architektury, ale také místem, kde se v praxi ověřují ekologické přístupy k architektuře, projektují celá ekologická města (Xeritown) a obecně tu ekologie nehraje tak úplně mrtvou pannu – odhlédneme-li tedy od faktu, že skutečně jde o velkoměsto pro super-bohaté ve vyprahlé poušti.

Nový projekt vesmírných ostrovů má být součástí iniciativy „Blue Communities“, což má být jakési „modro-zelené“ smýšlení o světě kolem sebe, především s důrazem na ochranu moří a oceánů. Developerská společnost Nakheel slibuje čístší vodu, méně znečištění (což je, pokud to chápu správně, to samé, no ne?) a ještě tvrdí, že stavby jako jsou vesmírné ostrovy a další „výrůstky“ na pobřeží Dubaje vlastně mají moře a život v něm chránit. Tak vám nevím…

Spojené arabské emiráty, ráj světových architektů, se nejspíš brzy stane také rájem ekologů. Kromě projektu ekologického města Masdar, kterým se zabývá architekt Norman Foster a jeho partneři, by se v nejsevernějším emirátu Ras al Khaimah mělo také začít budovat další ekologické město pojmenované The Gateway City. Je otázka, nakolik „ekologické“ je budování nových měst ve vyprahlé poušti, ale pro arabské šejky zjevně není nic problém.