Rozsáhlé plantáže doslova pokryté slunečními kolektory patří i u nás k běžnému zjevu v kulturní krajině. Jejich estetický dojem není asi zcela vábný, a navíc často blokují zemědělskou půdu. V zastínění panely nemohlo růst až donedávna prakticky nic. Teprve nyní technologické inovační konsorcium ULMA přišlo se zajímavým nápadem. Vytvořili skleníky z fotovoltaických panelů, uvnitř kterých normálně pěstují rajčata a papriky.
Kromě rajčat a paprik by mohly ve sklenících zemědělci brzy "pěstovat" elektřinu.Zdroj: Ifoston
Zvyšující se poptávka po biopalivech si žádá stále nové a nové prostory pro kultivaci, a nejlevnější úrodná půda se nachází v rozvojových zemích. Tím je dána osa celého narůstajícího problému. Podle nové zprávy organizace International Land Coalition (ILC) bylo mezi lety 2000-2010 na celém světě převedeno na zemědělskou půdu neuvěřitelných 200 milionů hektarů. Jen poměrně malá část této však půdy však slouží k produkci potravin.
V rozvojových zemích je od nejmenších farmářů pokoutně vykupována půda a proměňována v obrovské plantáže pro pěstování biopaliv, foto. chirnoaga, sxc.hu
Zemědělci ze státu Iowa, který se nachází na geograficky příznivém místě větrné mapy Spojených států, pronajímají malé pozemky na okrajích svých rozsáhlých lánů k budování větrných elektráren. Kromě míry finančního přínosu je ale nejčastěji zajímala odpověď na otázku, zda může konstrukce elektráren nějak negativně ovlivnit úrodu pěstované kukuřice.
Pojem „skleníkový efekt“ může od nynějška nabýt úplně nového významu. V Británii se dokončuje tamní největší skleník. Má plochu jako deset fotbalových hřišť. pokračování…
Zcela soběstačné město Masdar uprostřed pouště Spojených arabských emirátů poblíž Abu Dhabi se má stát výstavním klenotem současného přístupu k ekologii. Arabští ropní šejkové si jím nejspíš chtějí mimo jiné trochu napravit reputaci a nejspíš také investovat do budoucnosti, ověřit si, že technologie obnovitelných zdrojů energie a trvale udržitelného rozvoje mohou fungovat i v praxi.
Celková rozloha města má být 6 km čtverečních, kde se usadí na 50 000 lidí. Kde se tihle lidé vezmou je prozatím záhadou, nicméně plán je to hezký. Možná je přiláká i městské centrum, o které se podle nejnovějších informací postará australské návrhářské studio LAVA. To uspělo v mezinárodní soutěži a nyní pro Masdar City navrhne centrální náměstí, pětihvězdičkový hotel, zábavní komplex i společenské centrum.
Náměstí má být vystavěno v evropském stylu, tedy otevřené pod širým nebem. Problém v pouštích bývá, že sluníčko vás nemilosrdně spraží kdekoliv, kde není alespoň trochu stínu, a tak LAVA vymysleli, že po celém náměstí rozmístí „solární deštníky“. Půjde vlastně o solární elektrárny. Během dne bude fotovoltaika zachycovat solární energii a zároveň stínit. V noci se uzavřou a umožní nashromážděnému teplu uniknout zpět, čímž náměstí přirozeně ochladí. Interaktivní prvky náměstí navíc například spustí osvětlení nebo fontány podle okolní aktivity (např. i volání z mobilu).
Plán také počítá s využitím adaptivních fasád budov. Jinými slovy bude možné fasádu „nastavit“ tak aby zachycovala co nejvíce, nebo naopak nejméně slunečního záření (viz. článek „Chytré materiály – revoluce v architektuře?„). Po střechách se pak rozrostou rozsáhlé zelené zahrady, kde se mimo jiné budou také pěstovat potraviny. Praktického využití se dočká i recyklace vody, v poušti samozřejmost, a znovuvyužití organického odpadu.
Už několikrát jsme psali o městských farmách či vertikálních farmách, které mají v budoucnosti posloužit jako zdroj potravin pro rostoucí městskou populaci. Architekt Gordon Graff, student na University of Waterloo, navrhnul svůj vlastní projekt nazvaný Skyfarm. Jde o obrovskou tmavou věž, kde jsou potraviny pěstovány namísto v půdě v živinami obohacené vodě, tedy hydroponicky skrze 59 pater věže. Díky kontrolovanému vnitřnímu klimatu už nejsou sklizně závislé na ročním období a proměnách klimatu.
Díky celoročnímu potenciálu pěstování by se údajně mohlo z jednoho akru uvnitř vypěstovat stejné množství potravin jako z šesti akrů klasické zemědělské půdy. To stačí zhruba pro 50 000 lidí. Pokud by se podobných staveb jako je Skyfarm vybudovalo v okolí velkoměst více, mohlo by to zcela změnit systém zásobování s potravinami.
Skyfarm má však i své nevýhody. Především, je potřeba neustálého osvětlení, které je náročné na elektrickou energii. Jedna Skyfarm by mohla spotřebovat až 82 milionů kWh ročně. Hydroponické pěstování potravin také spotřebovává nemalé množství vody, větší než klasické zavlažování půdy.
Přesto však Graff svému projektu věří. Navrhnul jej tak, aby byl pokud možno co nejvíce soběstačný. Bioplynová elektrárna, která by měla být sycena odpadními produkty, případně odpadními produkty celého města, by měla dodávat dostatek elektřiny. „Možná to celé vypadá jako výlet do budoucnosti, ale všechny potřebné technologie jsou tady a teď,“ řekl o projektu Skyfarm Graff. Mezi výhody patří i skutečnost, že by se ušetřily by se tisíce litrů paliva a emisí potřebných k dopravě potravin na dlouhou vzdálenost, energie potřebná na chlazení a dlouhodobé uskladnění potravin a podobně.
ROZHOVOR
DŮM
AUTO
