Proč vytápět dům externími zdroji, když lze veškeré teplo získat v takřka neomezeném množství z vlastního pozemku? Jaký je princip tepelných čerpadel a jaký z mnoha typů zvolit? Tepelná čerpadla v dnešní době prožívají opravdový boom. Děje se tak navzdory minimálním změnám v technologii. Proč tomu tak je a proč dnes každý mluví o tepelném čerpadlu? Energie je všude kolem nás. Putuje vesmírem produkovaná z lidského měřítka nevyčerpatelným Sluncem, vyvěrá ze žhavého středu Země a je uchovávána ve všech existujících látkách. Je pouze vinou současné technologie a pohodlnosti společnosti, že jsou v masivní míře využívána zejména fosilní paliva, jejichž cena den ode dne roste, jak se tenčí jejich zásoby.

„Tepelné čerpadlo včetně projektu a realizace vyjde přibližně o 250 tisíc Kč dráže než vybavení domu klasickým plynovým vytápěním.“

Situace se nicméně mění. Před deseti lety byla tepelná čerpadla považována za drahý výstřelek, jelikož nebyla schopna zásobovat energií běžné stavby. Se stoupajícími cenami plynu nebo elektřiny dnes nastává zlom.

Doba tepelných čerpadel

Charakteristikou tepelných čerpadel je jejich relativně omezený výkon, pokud mají zároveň zůstat ekonomická. Ještě před několika lety byla drtivá většina novostaveb energeticky až dvakrát náročnější na vytápění. S příchodem nových materiálů, zateplovacích technologií, úspornějších systému hospodaření s teplem a především nástupem nízkoenergetických staveb dnes potřebují budovy ke svému provozu mnohem méně tepla než v minulosti.

Na tiskové konferenci nazvané “Trendy v nízkoenergetickém bydlení” prezentovala společnost JRD své vidění českého trhu s byty i projekty staveb v okolí Prahy. Zejména v posledním roce se trh s byty v ČR výrazně mění. Mezi developery je větší konkurence, v některých lokalitách již nabídka vyrovnala poptávku a oblasti energetických úspor pomohl výrazný nárůst cen energií. To vede nejen k segmentaci trhu, tlaku na kvalitu nově stavěných projektů, ale také k implementaci energeticky úsporných řešení. Obrat nastal také v nákupním chování klientů. „Zákazníci k nám přicházejí již obeznámeni se základními informacemi o nízkoenergetických stavebních řešeních nejen na úrovni uživatelské, ale i technické,“ říká Ing. Jan Řežáb, jednatel společnosti JRD. Pro stavebníky je realizace nízkoenergetických domů podstatně náročnější než u běžné výstavby. I zde můžeme zaznamenávat trendy, jejichž cílem je zpříjemnit a ještě více zúspornit budoucí užívání staveb. Mezi klíčové trendy současnosti patří:

• Důraz na kvalitní řešení detailů a neprůvzdušnost stavby
• Důraz na akumulační schopnosti konstrukcí
• Kvalitní okna (ideálně s trojskly) orientovaná na jih
• Pohodlné bydlení v létě a s tím související využívání automatických systémů stínění oken
• Decentralizované systémy větrání s rekuperací
• Decentralizovaný systém solárního ohřevu teplé vody
• Jednoduchost ovládání pro budoucí uživatele bytů

Britská architektka Sarah Featherstone navrhla ekodům “Orchid House”, který má být umístěn v oblasti přírodní rezervace Lower Mill Estate. Pasivní bydlení s nápadným zevnějškem i interiérem využívá geotermální vytápění a celý ekodům by měl generovat více energie, než spotřebuje. Inspiraci prý architektka čerpala z flóry a fauny v přírodní rezervaci, takže budova do okolí dokonale zapadá. Projekt nakonec zakoupil neznámý kupec za cenu 7,2 milionu liber, tedy zhruba 217 mil. korun. O dům už dříve projevily zájem celebrity jako Brad Pitt či Kylie Minogue. Ekodům by měl být dokončen v roce 2011.

Také u našich severních sousedů se architekti zabývají pasivním domy a nízkoenergetickými domy. Jedním z nich je i projekt domu CO2 saver architekta Piotra Kuczia. Ten je vystavěn za využití lokálních materiálů, především dřeva, a hojně využívá pasivních solárních technik. Více než 80% budovy je například natočeno k jihu. Vnitřní materiály mají vysokou tepelnou kapacitu, takže se snižuje potřeba aktivní regulace teploty. Pasivní dům využívá také dvou solárních střech pokrytých solárními panely. Dům byl projektován speciálně pro stavbu v okolí jezera Laka v Horním Slezsku.