Společnost Kyosemi Corporation představila na veletrhu fotovoltaiky v Japonsku v Tokyu svou aktuální novinku. Jde o sférické (kulaté) solární články. Ty dokáží zachycovat a přeměňovat v elektřinu světlo přicházející ze všech stran. pokračování…

Společnost Velux Group představila modelový dům roku 2020. Jedná se o rodinný dům o ploše 190 m2. Hlavní architektonickou ideou celého domu je sjednocení požadavků domku pro jednu rodinu, funkcionality a energetické spotřeby v jednom propojeném návrhu. pokračování…

Tenkovrstvé solární články jsou sice tenké, ale ne dost tenké. Výzkumníci na University of Texas v americkém Austinu aktuálně přišly s průlomovým objevem, díky kterému je možné solární články levně nanášet na jakýkoliv povrch, tedy prakticky „tisknout jako noviny“.

Řešením jsou, světě div se, opět nanotechnologie, resp. nanomateriály. Ty jsou 10 000x tenčí než lidský vlas a díky této mikroskopické velikosti mají dobré fyzikální vlastnosti ke zvyšování účinnosti.

I přesto se však účinnost přeměny světla na elektřinu spreje vyvinutého na univerzitě prozatím pohybuje kolem 1%. Aby mohl být tento produkt komerčně využit, chtějí vědci dosáhnout 10% účinnosti. Plánují tak učinit během následujících tří až pěti let.

Obrovskou výhodou takového řešení by bylo radikální snížení ceny solárních článků, a to údajně až o 90%. Bylo by totiž pak možné nanášet tyto poloprůhledné částice například na nerezovou ocel nebo například plasty. Tím pádem by bylo možné polepit třeba okna poloprůhlednou plastovou fólií fungující jako solární panel.

Empire State Building, kdysi nejvyšší budova světa nacházející se v samotném srdci Manhattanu, města New York, chystá „zelenou renovaci“ za 100 milionů dolarů. Každoročně by se díky ní mělo ušetřit 4,4 mil. dolarů na energiích. Empire State Building představuje symbol Velké deprese 30. let a stylu Art Deco. Byla dokončena v roce 1931. Současná renovace má za cíl snížit spotřebu energie 102patrové věže až o 38%. Počítá se mimo jiné s výměnou 6500 oken, novou klimatizací a vytápěcím systémem, izolací a novým, energeticky efektivním osvětlením. Po dokončení přestavby bude žádat o certifikaci LEED. Díky renovaci bude možné pohlížet na mrakodrap znovu jako na symbol inovace a pokroku, stejně jako před více než 70 lety, když byla budova dokončena.

O pokrocích v oblasti vývoje solárních panelů a solárních článků slýcháme poslední dobou až moc často. Nejnovější objev pochází od amerických vědců, kteří přišli na způsob jak zpracovávat běžný křemík, resp. klasické křemíkové wafery ze kterých se vyrábí fotovoltaika, na ultra-tenké plátky a ty pak jemně nanášet na ohebné povrchy. Jinými slovy, namísto klasických fotovoltaických článků lze nyní zestejných waferů vyrobit něco, co připomíná tenkovrstvé solární články. Ty pak mohou být využity k zapracování do oken budov nebo automobilů, naneseny na ohebný plastik a podobně. A jaká by měla být výhoda nové výrobní metody oproti zmíněným tenkovrstvým solárním článkům, které vyrábějí například společnosti jako Sharp nebo německá Q-Cells? Především je to účinnost, která je u tenkovrstvých výrazně nižší. Naproti tomu nová výrobní metoda využívá stejných materiálů jako klasické, relativně účinnější solární články.

Celý svět se dnes snaží odstranit z životního prostředí škodlivé prvky a jejich sloučeniny, jako např. rakovinotvorné – azbest a těžké kovy, například olovo. Toxicita olova je zvláště významná pro dětský organismus. Trvalá expozice dětského organismu i nízkými dávkami olova je příčinou zpomalení duševního vývoje a nepříznivých změn v chování. Muži, kteří jsou vystaveni působení olova, mohou být ohroženi neplodností. Olovo se po vniknutí do organismu ukládá hlavně v kostech, krvi, játrech a slezině. Otrava olovem může vyvolat neschopnost koncentrace a učení, poruchu krvetvorby, leukémii, orgánové poškození. Nejvíce citlivé na olovo jsou těhotné ženy a malé děti. I stopy olova v okolním prostředí mohou vést při trvalém působení na organismu k následným těžkým onemocněním, protože olovo se v těle kumuluje a vylučuje se jen obtížně. Teď přišla řada na olovo a kadmium obsažené v plastových profilech okenních rámů a křídel. Málokdo ví, že běžné plastové okno o rozměrech 150/150cm obsahuje 410g čistého olova. V USA a Kanadě je nepřípustný obsah olova v plastových oknech již více než 20 let. Evropská komise v roce 1997 zadala pěti evropským výzkumným ústavům analýzu problému působení PVC na životní prostředí a lidské zdraví. Výsledek byl publikován v dokumentu nazvaném „Zelená kniha PVC“. Jedinou, tímto dokumentem doporučenou technologií, je výroba PVC bez použití přísad olova a kadmia, které jsou životu nebezpečné a nejvíce ohrožují životní prostředí.

Největším problémem bránícím v masivním rozšíření alternativních zdrojů energie, zejména solárních panelů, je dnes vysoká cena. Ať už jde o solární kolektory nebo fotovoltaiku, ceny se pohybují v řádech statisíců a i před dostupnost dotací jsou pro běžné smrtelníky pořád ještě nedostupné. Výzkumníci na MIT, neboli Massachusetts Institute of Technology, se proto zabývají bádáním nad tím, jak vysoké výdaje snížit. Pracují například na solárním koncentrátoru, který dokáže přesměrovat energii z velké plochy (například okna) do menší oblasti, například do rohů. Pouze tam pak budou umístěny solární články, které z energie vyrobí elektřinu. Podle článku v magazínu Science by nemělo dlouho trvat a na trhu by se mohla objevit okna, která nejenže budou poskytovat světlení pro místnosti a čistý pohled na svět venku, ale navíc dokáží také budovy zásobovat energií. Rozšíření této technologie očekávají odborníci zhruba do tří let, mimo jiné i díky velmi nízkým nákladům na výrobu.

Kvalitní okna výrazně snižují náklady na vytápění, zejména ta dvojitá. Na Polytechnické univerzitě v Madridu (UPM) vyvíjejí okna, ve kterých navíc proudí voda. Namísto vnitřku místností se tedy horké slunce opírá do proudící vody – projekt je nazýván Inteliglass. Jeho využití se očekává zejména na kancelářských budovách, kde je sklo stále časteji využívaným materiálem. S Inteliglass dokáže budova ušetřit až 70% nákladů na klimatizaci.