mořské řasy

Mořské řasy v České republice příliš rozšířené ani známé nejsou. Představují však plodinu budoucnosti. Lze je pracovávat mnoha způsoby - jako , zdroj energie i . Uvažuje se o využití mořských řas jako v tzv. bioreaktorech.
31.
Srp

představují podle některých ekologů i dalších odborníků plodinu budoucnosti (společně s technickým ). Například chce s jejich pomocí vyrábět biopaliva. Společnost Emergent Architecture přišla s nápadem, že by něco takového bylo možné (otázkou je, zda stejně efektivní) nejen na velkých farmách mimo města, ale právě i v centrech měst. A ještě by to mohlo vypadat úžasně futuristicky!
bioreaktor - energie z mořských řas
Přišla proto s tzv. „bioreaktorem“. Neboli nádřží plnou mořských řas, jejichž růst je udržován za pomoci . Díky fotosyntéze pak mořské řasy vyrábějí , které je následně možné využít nejrůznějšími způsoby. Energii získává LED osvětlení ze .
bioreaktor - energie z mořských řas
První takováto instalace má být hotová v roce 2010 a bude k vidění v nějakém obchodním domě v . V Petrhu má být následně instalována ještě o něco pokročilejší a „ufoidnější“ verze bioreaktoru, nazvaná PhotoBioReactor.
bioreaktor - energie z mořských řas
Ta bude využívat kolonií červených a zelených mořských řas umístěných do jednotlité konstrukce z lehkých vláken. Na „vstupu“ vyžadují řasy oxid uhličitý a světlo, které zpracovávají a na „výstupu“ pak nabízejí biopalivo nebo . Elektrická energie potřebná pro chod reaktoru pochází z zapuštěných do polykarbonátového obalu.
bioreaktor - energie z mořských řas

FB

16.
Dub

Skotský minist energetiky Jim Mather posvětil nedávno výzkumný projekt BioMara jehož cílem je ověřit možnosti využití k produkci . Hlavním sponzorem výzkumu je , celkem do něj investuje osm milionů dolarů. chce, aby do roku 2020 až 10% veškeré energie spotřebované v pocházelo z . „Běžné rostliny pro soupeří o půdu a vodu s farmařením a přírodou. Co potřebujeme jsou rychle rostoucí, snadno udržované rostliny, kterým se daří v prostředí nevyužívaném pro . Mořské řasy by mohly být součástí tohoto řešení,“ řekla doktorka Michele Stanley, hlavní vědecká pracovnice projektu. Skotsko má kromě biopaliv v hledáčku také využití a přílivové energie. Stavba podél skotského pobřeží se diskutuje už delší dobu.

mořské řasy - Skotsko

cleantechnica, foto: cleantechnica
FB

22.
Zář

Investiční firma Cascade Investment, stejně jako některé další společnosti, aktuálně investovaly několik desítek milionů dolarů do firmy Sapphire Energy. Ta se zabývá výzkumem možnosti využití mořských řas k produkci paliva. Mořské řasy jsou jednou z nejslibnějších rostlin budoucnosti, teoreticky z nich lze získávat palivo, ale i potravu nebo další chemikálie levněji, než jak se to dělá dnes. Dosud se to ale nikomu nepodařilo. Odhady odborníků nicméně hovoří o tom, že jakmile dojde k masovějšímu rozšíření průmyslu mořských řas, cena výrazně poklesne. To by se mohlo stát údajně už do tří let. Věří tomu zjevně i Bill Gates, zakladatel společnosti Microsoft, jemuž Cascade Investment patří.
alternativní palivo z mořských řas

FB

09.
Zář

letiště Chubu na umělém ostrově - JaponskoPokrokové a v mnoha ohledech nebojácné Japonsko, které mílovými kroky směřuje k budoucnosti plné elektromobilů, připravilo ekologům další překvapení. Japonští vědci vymysleli, že podél pobřeží vybudují obrovské ekofarmy produkující elektřinu i potraviny. Podle magazínu Times Online se současné Japonsko velmi obává nedaleké budoucnosti, ve které není jasné, jak se zemi podaří uspokojit poptávku po zdrojích a surovinách. Plovoucí ekofarmy mají být velké jako malé vesnice – 2 km dlouhé a 0,8 km široké – a budou získávat energii ze slunce i větru. Otázkou je, proč ne také z vln, ale to ať si dořeší Japonci sami. Část elektřiny z farem poputuje na pevninu, ale část bude napájet obrovské podvodní zásobárny LED diod. Ty mají sloužit jako povzbuzovadlo pro speciálně vyšlechtěné mořské řasy, které pak zase poslouží jako pohlcovač oxidu uhličitého a potrava pro ryby. Větrné turbíny na plovoucích platformách budou také fungovat jako pumpy. Fotovoltaika v podobě solárních panelů hexagonálního tvaru má mít výjimečnou účinnost. Už během tří let by se měla objevit první plovoucí platforma, v současné době probíhá testování zmenšené verze. Nutno podotknout, že celý nápad vypadá dosti fantasticky, nicméně v dnešní době už skutečně není nic nemožné, viz. obrovské mrakodrapy a ekoměsta v Dubaji, a navíc, Japonsko má s budováním podobných zařízení četné zkušenosti. Například už vybudovalo několik obrovských, zcela nových letišť na umělých ostrovech kolem svého pobřeží (viz. obrázek).

FB

07.
Bře

Jak budou naše města vypadat za 100 let? Přesně to byl námět soutěže „City of Future“ pořádané americkou vzdělávací stanicí History Channel. Návrh společnosti IwamotoScott Architects je provokativním, ale velmi realistickým a originálním konceptem velkoměsta budoucnosti. Bere v potaz jedinečnost amerického , jeho polohu, mikroklima i geologické podloží a předkládá překvapivě realisticky pojatou předpověď s názvem „Hydro-Net“. Jeho součástí jsou gigantické geotermální „houby“, které dolují energii z aktivního podloží města, chytače mlhy, které fungují jako zdroj pitné vody, nebo třeba věže pro zachytávání jako zdroj . Obrovská síť infrastruktury nad i pod zemí se stará o všechny potřeby města a jeho obyvatel – jejich pohyb, pitnou vodu, dodávky energie. V jednom gigantickém organismu spojuje všechny tyto jednotlivé roztříštěné městské systémy a vytváří tak zajímavou představu o tom, jak asi budou vypadat města budoucnosti.

San Francisco - město budoucnosti

FB

13.
Lis

FilipínyAustralská společnost získala od vlády Filipín povolení vypouštět do moře podél pobřeží močůvku. Není to vtip ani apríl a nejde ani o to, že by se Austrálie chtěla takhle zbavovat svého biologického odpadu. Jedná se o experiment, který má pomoct bojovat proti globálnímu oteplování, kterým jsou Filipíny ohroženy stejně, jako spousta jiných ostrovních států (o samotné Austrálii nemluvě). Močovina vypouštěná do moře totiž podporuje růst mořských řas, a mořské řasy jsou jednou z největších nadějí v boji proti globálnímu oteplování. Plankton absorbuje velké množství oxidu uhličitého z atmosféry.

FB