V Malajsii, v oblasti Putrajaya waterfront zhruba 30 kilometrů od hlavního města Kuala Lumpur, vyroste v následujících letech „flotila“ několika originálně navržených obytných věží. Nové budovy architektonické společnosti Studio Nicoletti Associati byly inspirovány tradiční islámskou architekturou, mořem a především plachetnicemi.

Věže jsou postavené s důrazem na ekologii. Využívají přirozené ventilace, vytvářejí stíny a uvnitř najdeme zeleň. Měly by také využívat obnovitelné zdroje energie, čímž sníží emise oxidu uhličitého zhruba na polovinu proti podobným budovám klasického ražení. Projektu se účastní také studio Hijjas Kasturi Associates, které pomáhalo navrhovat celý plán oblasti Putrajaya.

Magazín DigiWeb.cz přináší velmi zajímavý článek „Energie budoucnosti možná přijde ze soli“ informující o novém zdroji obnovitelné energie. Je jí tzv. osmotická energie získavaná z mísení slané a sladké vody. První prototyp takové elektrárny, které by v budoucnu mohly dodávat ceslovětově až 1 600 TWh elektrické energie, dnes vyrůstají v Norsku.

„Pro výrobu energie se využívá rozdílné koncentrace soli v kapalinách. Oddělíme-li slanou a sladkou vodu polopropustnou membránou, stěhuje se přirozeně voda obsahující minimum soli směrem ke slané vodě a vytváří tlak, který může být přeměněn na energii.“

Australská společnost získala od vlády Filipín povolení vypouštět do moře podél pobřeží močůvku. Není to vtip ani apríl a nejde ani o to, že by se Austrálie chtěla takhle zbavovat svého biologického odpadu. Jedná se o experiment, který má pomoct bojovat proti globálnímu oteplování, kterým jsou Filipíny ohroženy stejně, jako spousta jiných ostrovních států (o samotné Austrálii nemluvě). Močovina vypouštěná do moře totiž podporuje růst mořských řas, a mořské řasy jsou jednou z největších nadějí v boji proti globálnímu oteplování. Plankton absorbuje velké množství oxidu uhličitého z atmosféry.