Ekologické bydleníRodinný dům, nízkoenergetické bydlení, zelená úsporám

Nízkoenergetické stavby a úsporné vytápěcí systémy patří nerozlučně k sobě. Příkladem toho může být také instalace podlahového vytápění v kouzelném srubu ležícím mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Topení je zabudované v podlaze, a proto nenarušuje architektonické řešení a design interiéru.  

Kvalita ovzduší v domě či bytě přímo určuje, jak se cítíme a zda jsme zdraví. Bohužel, vzduch v moderních budovách bývá často doslova „mrtvý“. Varovným signálem by pro nás měl být fakt, že vnitřní prostředí může být mnohem toxičtější než třeba ovzduší u rušné silnice ve městě. Uvnitř budov je totiž prakticky nulový podíl lehkých vzdušných iontů.  

Úspory energie nemají smysl, pokud ohrožují vnitřní prostředí. Vzhledem k tomu, že mzdové náklady jsou přibližně stokrát vyšší než náklady na spotřebu energie v budovách, mimořádné výdaje vynaložené na zlepšení ventilace budou malé v porovnání s větší produktivitou, získanou díky vyšším výkonům a menšímu počtu ztracených pracovních dnů.  

V Centru pro vnitřní prostředí a energii Dánské technické univerzity (DTU) se velmi dbá na přesnost. Pravidelně se proto provádí rekalibrace přístrojů. Na snímku je anemometr určený k měření pomalého proudění vzduchu ve speciálně konstruovaném aerodynamickém tunelu.

Větrné elektrárny nám vyrábějí čistou elektrickou energii. Můžou ale pomáhat i jinak? Tým vědců z amerického ministerstva energetiky a University of Colorado přišel na to, že můžou. Na výročním zasedání Americké geofyzikální unie představili studii, dokazující pozitivní symbiózu větrných elektráren a zemědělských plodin ležících ve stejné oblasti.  

Společnost Velux Group představila modelový dům roku 2020. Jedná se o rodinný dům o ploše 190 m2. Hlavní architektonickou ideou celého domu je sjednocení požadavků domku pro jednu rodinu, funkcionality a energetické spotřeby v jednom propojeném návrhu. pokračování…

Domy ze slámy se pomalu stávají dalším ekologickým zaklínadlem. Ještě před pár lety by většině lidí přišly jako čiré šílenství, dnes jich už v České republice několik stojí (adresář Veronica.cz). Především za našimi západními hranicemi se však ze slámy staví o sto šest. V čem spočívají hlavní výhody? Především nabízejí velmi zdravé vnitřní prostředí budov, tzv. mikroklima. Podle Světové zdravotnické organizace bylo v roce 1984 až 30 % obyvatel vyspělých zemí postiženo tzv. syndromem nemocných budov, v roce 2002 to bylo již 60 %. Jinými slovy, sedavý život v moderních budovách postavených z klasických materiálů na nás nemá příznivý vliv. Stavební materiály často vypouštějí do ovzduší nezdravé látky, navíc budovy nebývají dobře větrané a pokud ano, tak klimatizačním zařízením, které ve vzduchu zanechá minimální množství záporných iontů. Ty jsou však pro zdraví člověka zásadní.  

Lenka se opírá o zateplené zahradnictví v Bražci: foto Jindřich Palek