Plasty nemají u ekologů právě na růžích ustláno. Především, vyrábějí se z ropy. Ropa je špatná! Mohou obsahovat nebezpečné chemikálie. Ty jsou ještě horší! Přesto, vědci si dnes s umělou hmotou rádi hrají – kromě jiného se třeba snaží vytvořit plastové solární články. Ty by byly proti těm klasickým křemíkovým výrazně levnější, následně by zlevnily solární elektrárny a všichni by byli šťastní. Snad až na ČEZ a další provozovatele uhelných elektráren.
Přesně o tohle, tedy vyvinutá plastových solárních článků, se snaží vědci na University of Washington. Jmenovitě třeba David Ginger, tamní profesor chemie. Kupodivu se mu začíná pomalu dařit. Pomocníkem jsou mu, jako v mnoha případech aktuálních objevů (třeba baterií, které se dobíjejí během sekund), nanotechnologie.
Cílem je přijít s takovým plastem, který dokáže přeměnit alespoň 10% dopadajícího světla na elektřinu. A který lze snadno vyrobit. Gingerův tým aktuálně objevil způsob jak vytvořit obrazy maličkých bublin a kanálků, zhruba 10 000x menších než je průměr lidského vlasu, uvnitř plastikových solárních článků.
Tyhle malé bublinky a kanálky jsou velmi důležité, zlepšují totiž požadované vodivé vlastnosti materiálu. Díky nim mohou teď vědci přesně měřit kolik přenášejí elektrického náboje, a tak lépe chápou jak přesně solární článek konvertuje světlo v elektřinu. To podle Gingera povede k lepšímu pochopení způsobu jak vyrobit takový plast, který konečně dokáže přeměnit alespoň zmíněných 10%. Jinými slovy, ještě tam nejsme, ale blížíme se!
Nanostrukturovaný plast by pak mohl být snadno zapracovat v podstatě do všech možných výrobků, od batohů přes mobily, MP3 přehrávače, až třeba po netbooky či elektromobily. Abychom se necítili zbytečně pozadu – faktem je, že ohebné solární články, tzv. tenkovrstvé, už dnes existují a začínají se pomalu ale jistě masivně využívat. Jsou však obvykle složeny ze dvou různých materiálů a nejsou příliš účinné, zato jsou levné. „Řešením energetického problému bude mix, nicméně v dlouhodobém měřítku bude hrát solární energie v tomto mixu nejdůležitější roli,“ věří Ginger.
Knauf Insulation uvádí na český trh vlastní minerální izolaci nové generace . Ta je vyrobena s pomocí nové technologie ECOSE® Technology. Nová přírodní izolace se výrazně liší od tradičních izolačních materiálů – při její výrobě se namísto ropného základu používá patentované přírodní pojivo z rychle se obnovujících organických látek bez obsahu formaldehydu.
Nová generace minerální izolace s technologií ECOSE® Technology je díky použití přírodního pojiva výrazným krokem směrem k trvale udržitelnému stavebnictví, neboť se vyrábí bez použití formaldehydu a fenolu. Ve srovnání s tradiční minerální izolační vlnou tyto produkty nejenže zlepšují vnitřní kvalitu vzduchu, ale také přispívají k celkové udržitelnosti budov.
Domy ze slámy se pomalu stávají dalším ekologickým zaklínadlem. Ještě před pár lety by většině lidí přišly jako čiré šílenství, dnes jich už v České republice několik stojí (adresář Veronica.cz). Především za našimi západními hranicemi se však ze slámy staví o sto šest. V čem spočívají hlavní výhody? Především nabízejí velmi zdravé vnitřní prostředí budov, tzv. mikroklima. Podle Světové zdravotnické organizace bylo v roce 1984 až 30 % obyvatel vyspělých zemí postiženo tzv. syndromem nemocných budov, v roce 2002 to bylo již 60 %. Jinými slovy, sedavý život v moderních budovách postavených z klasických materiálů na nás nemá příznivý vliv. Stavební materiály často vypouštějí do ovzduší nezdravé látky, navíc budovy nebývají dobře větrané a pokud ano, tak klimatizačním zařízením, které ve vzduchu zanechá minimální množství záporných iontů. Ty jsou však pro zdraví člověka zásadní.
Lenka se opírá o zateplené zahradnictví v Bražci: foto Jindřich Palek
Úžasné splynutí města s přírodou bude možné za pár let vidět v dalekém Singapuru. EDITT Tower je projekt studia TR Hamzah & Yeang, který sponzoruje také Singapurská národní univerzita.
Šestadvacetipatrový mrakodrap, který na návrzích připomíná spíše lesem prorostlou věž, bude vystavěn z recyklovaných a recyklovatelných materiálů. Přirozené větrání, sbírání dešťové a recyklace užitkové vody na zalévání rozsáhlých zahrad, to jsou jen některé z mnoha vymožeností nové budovy, společně s centrálním systémem recyklace odpadu.
EDITT Tower má pomoct obnovit lokální ekosystém v celé metropoli a doufejme také inspirovat řadu podobných staveb. Energii si věž bude vyrábět ze 40% sama pomocí solárních panelů. Jednotlivá patra bude možné snadno přeskupovat a předělávat, budova se tedy může snadno měnit, být dynamická a vždy zajímavá a jiná pro své obyvatele a návštěvníky, čemuž jistě bude pomáhat i během roku seproměňující se flóra. Jak se vám takový mrakodrap líbí a jak by se vám líbil třeba v Praze místo veleslavné Chobotnice?
Aktuální číslo magazínu Respekt přináší zajímavý článek na téma dřevostavby. „Domy ze stromů“ jsou dnes velmi rozšířené v Rakousku a dalších alpských zemích, k nám se tato móda teprve dostává. Dřevostavby představují „jednoduchou a ekologickou cestu“. 
Dřevo je obnovitelný zdroj, lehko zpracovatelný, který při správném použití vydrží stovky let. Hodí se zejména pro výstavbu nízkoenergetických domů, které mohou být postaveny (v hrubé stavbě) velmi rychle. Na druhou stranu, má také nevýhody. Dřevostavby nejsou tak bytelné jako běžné stavby, dřevo mohou napadnout plísně, při použití kvalitních stavebních materiálů a práce se může dřevostavba proti běžné stavbě i o něco prodražit. Přesto mají dřevostavby podle ekologů i architektů velkou budoucnost.
