Elektromobily se na silnice teprve pomalu derou, ale infrastruktura pro jejich fungování už začíná pomalu růst. ČEZ se svým projektem FutureMotion chystá instalaci prvních dobíjecích stanic v ČR v Praze a Ostravě. Nissan se zase chystá už příští rok uvést na trh elektromobil Nissan Leaf. Aby mohly elektromobily dobře fungovat, potřebují právě kvalitně zpracované zázemí dostupné všem řidičům.
Nápad instalovat na parkoviště solární „stromy“ není nový. Provedení designéra Neville Mars je však jedinečné. Obrovské sloupy porostlé „listy“ fotovoltaiky jsou potěchou oka i ekologicky smýšlejícího srdce. Les malých solárních elektráren poskytuje zaparkovaným autům nejen tolik potřebnou štávu, ale také stínění, díky čemuž nemusí být puštěna klimatizace a opět se šetří energií.
Celý fotovoltaický les se navíc dokáže, podobně jako jiné rostliny, otáčet za sluncem a rovnat tak, aby se jednotlivé solární panely nestínily. Prorostou někdy našimi městy solární lesy?
Domy ze slámy se pomalu stávají dalším ekologickým zaklínadlem. Ještě před pár lety by většině lidí přišly jako čiré šílenství, dnes jich už v České republice několik stojí (adresář Veronica.cz). Především za našimi západními hranicemi se však ze slámy staví o sto šest. V čem spočívají hlavní výhody? Především nabízejí velmi zdravé vnitřní prostředí budov, tzv. mikroklima. Podle Světové zdravotnické organizace bylo v roce 1984 až 30 % obyvatel vyspělých zemí postiženo tzv. syndromem nemocných budov, v roce 2002 to bylo již 60 %. Jinými slovy, sedavý život v moderních budovách postavených z klasických materiálů na nás nemá příznivý vliv. Stavební materiály často vypouštějí do ovzduší nezdravé látky, navíc budovy nebývají dobře větrané a pokud ano, tak klimatizačním zařízením, které ve vzduchu zanechá minimální množství záporných iontů. Ty jsou však pro zdraví člověka zásadní.
Lenka se opírá o zateplené zahradnictví v Bražci: foto Jindřich Palek
Empire State Building, kdysi nejvyšší budova světa nacházející se v samotném srdci Manhattanu, města New York, chystá „zelenou renovaci“ za 100 milionů dolarů. Každoročně by se díky ní mělo ušetřit 4,4 mil. dolarů na energiích. Empire State Building představuje symbol Velké deprese 30. let a stylu Art Deco. Byla dokončena v roce 1931. Současná renovace má za cíl snížit spotřebu energie 102patrové věže až o 38%. Počítá se mimo jiné s výměnou 6500 oken, novou klimatizací a vytápěcím systémem, izolací a novým, energeticky efektivním osvětlením. Po dokončení přestavby bude žádat o certifikaci LEED. Díky renovaci bude možné pohlížet na mrakodrap znovu jako na symbol inovace a pokroku, stejně jako před více než 70 lety, když byla budova dokončena.
Seveřané mají k životnímu prostředí přeci jen o něco vřelejší vztah než jejich jižní sousedé. Energii získávají z jaderných či vodních elektráren, automobily často jezdí na biopaliva. I svá města postupně začínají budovat směrem k trvale udržitelnému rozvoji. Ve studiu Kjellgren Kaminsky Architects aktuálně vznikl rozsáhlý plán přestavby Gothenburgu, druhého největšího města a studentské metropole Švédska.
Projekt nazvali „Super Sustainable City„. Jde o hustou městskou zástavbu, která je však navržena tak, aby využívala všechny dnešní poznatky o ekologii, energiích a dopravě. Zelené zahrady na střechách domů, recyklace vody, solární elektrárny, větrné turbíny, to všechno jsou prvky, se kterými se v návrhu počítá.
Jedním z nejvstřícnějších kroků k zářivé budoucnosti života ve městech je podle tvůrců projektu budování hustších, efektivněji navržených měst. Sníží se tak náklady na materiály a energie jak stavby, tak na infrastrukturu a dopravu mezi jednotlivými budovami.
Architekti z KKA si představují Gothenburg roku 2020 jako krásné, zelené a roustoucí město s velmi hustým městským centrem. Zahrady na střechách poskytují tamním obyvatelům nejen čerstvé potraviny, ale také snižují náklady na vytápění či klimatizaci. Většina budov je pak obdařena větrnými mikro-elektrárnami, které dále snižují energetickou spotřebu. Jako hlavní dopravní prostředek ve městě mají sloužit jízdní kola, případně integrovaný dopravní systém. Jak by se vám líbilo v takovém městě žít?
Až v daleké Malajsii, jejím hlavním městě Kuala Lumpur, probíhá v rámci soutěže YTL Green Homes Competition renovační projekt oblasti Bird Island. Zapojilo se do něj osm architektů a designérů z celého svět, kteří zasílali svoje návrhy na ekologická obydlí. Studio Graft Lab přišlo s úžasným návrhem energeticky šetrné stavby, která je postavena na základu lehkého bambusového rámu a obalena do tensilu, resp. tensilového vlákna. Materiál odráží sluneční paprsky, a tak je interiér chladný a není třeba klimatizace. Co je však na budově nejzajímavější, celá budova se díky využití lehkých vláken ze skelného vlákna dynamicky mění pod náporem větru.
V Číně, Šanghaji, se právě začal stavět tamní nejvyšší mrakodrap v podobě 632 metrů vysoké Shanghai Tower. Kroutící se věž vyroste v rychle se vyvíjející oblasti Luijiazui Finance and Trade Zone. Půjde samozřejmě o ekologickou stavbu. Shanghai Tower je v podstatě devět válcovitých budov vystavěných nad sebou a obehnaných vnější fasádou. Mezi fasádou a samotnými budovami ještě zůstává dostatek místa na devět obrovských nebeských zahrad, které slouží jako veřejný prostor. Pro jejich zavlažování, ale také v oblasti vytápění a klimatizace, bude využita recyklovaná deštová voda, část elektřiny bude do budovy proudit z větrných turbín zapracovaných přímo do její struktury. Uvnitř pak budou kanceláře, restaurace, kavárny i běžné obchody. Dokončení mrakodrapu se očekává v roce 2014. Shanghai Tower vyroste hned vedle dalších dvou nových mrakodrapů v podobě Jin Mao Tower a Shanghai World Finance Center („otvírák“). „Nová věž bude symbolem národa, jehož budoucnost je vyplněna nekonečnými možnostmi,“ řekl o novém projektu Qingwei Kong, prezident společnosti Shanghai Tower Construction & Development Co., Ltd.
S rostoucí cenou fosilních paliv je úspora energie stále nezbytnější. V souhrnu nové studie IEA se uvádí, že současné globální trendy v dodávkách a spotřebě energie jsou dlouhodobě neudržitelné, a to z ekonomického, sociálního i environmentálního hlediska. Absolutní využití energie a úsporu umožňují právě kogenerační, resp. trigenerační jednotky (výroba tepla a elektřiny, resp. tepla, elektřiny a chladu). Největší rozvojový potenciál a legislativní podporu má pro kogeneraci právě zemní plyn. Tzv. minikogenerační jednotky jsou ideální k celoročnímu krytí základní potřeby tepla rodinných domů.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) v polovině listopadu vydala zprávu, kde hovoří o nezbytnosti transformace světové energetiky směrem k větší udržitelnosti. Jinak podle IEA v budoucnu hrozí katastrofa. V elektrárnách se asi 30 procent energie v palivu dnes mění na elektřinu a 70 procent uvolněného tepla se ztrácí jeho vypouštěním. Právě kogenerace je nejefektivnější využití tepelné energie v jednom technologickém řetězci. Znamená, že z jednoho energetického zdroje objekt vytápíte, v létě případně i klimatizujete, ale vždy přitom vyrábíte elektrickou energii. Kogenerace jsou v podstatě spalovací motory popř. turbíny poháněné zemním plynem, které zároveň vyrábějí elektřinu a teplo. Díky tomu mají vyšší účinnost než běžné zdroje energie. Z typů průmyslových výrob je pro kogenerace nejvhodnější např. papírenský, dřevařský (nábytkářský) a potravinářský průmysl. Vysoce lukrativním řešením při stoupajících cenách energií jsou tzv. minikogenerace pro soukromé nemovitosti. S minikogenerací poháněnou zemním plynem se mohou vlastníci domů spolehnout na komfortní, hospodárné a vůči klimatu šetrné energetické zásobování.
Velmi zajímavý článek „Krize je příležitost pro dynamické hráče, tvrdí Dánové“ přinesl magazín Aktuálně.cz. Rozvádí se v něm problematika současné globální krize, která by se mohla stát základem pro zcela nové příležitosti budoucího rozvoje. „Podle statistik Evropské komise produkují domácností 40 procent emisí CO2 v EU, dvě třetiny z toho jdou na zateplení a klimatizaci. Sedmdesát až devadesát procent této energie může být ušetřeno, což by znamenalo celkovou úsporu 19 až 24 procent veškerých emisí Unie,“ píše se mimo jiné v článku. Zejména Dánsko je v tomto ohledu velmi aktivní. „Evropská unie i OSN by se měly podle dánských byznysmenů co nejdříve dohodnout na balíčcích týkajících se redukcí emisí skleníkových plynů. To by totiž zajistilo společnostem možnost plánovat do budoucna.“
Bojovat s globálním oteplováním a klimatickou změnou a zároveň šetřit vlastní peněženku může být někdy neuvěřitelně snadné. Los Angeles Times informují, že konference zaměřená právě na výzkum klimatické změny, přišla s jednoduchou radou, která může znamenat výrazné zlepšení celkového stavu. Pokud by budovy ve 100 největších městech USA natřely své střechy bílou barvou odrážející teplo, mohlo by to časem znamenat ušetření až 1 mld. dolarů ročně. Světlejší materiály by bylo výhodné používat nejen na střechách, ale například i na silnicích – namísto asfaltu třeba použít beton, protože střechy zabírají 25% městských ploch a cesty a chodníky 35%. Americký stát Kalifornie vyžaduje bílé střechy na komerčních budovách už od roku 2005, nicméně od příštího roku už budou muset mít bílou (resp. teplo-odrážející) střechu i obytné budovy. Pro obyvatele i firmy to bude výhodné – bude to znamenat o něco nižší výdaje za elektřinu, protože mnoho budov v USA využívá klimatizaci. Celkové schlazení měst by pak mohlo znamenat také redukci smogu a zlepšení kvality ovzduší. Mimochodem, v zemích jako je Turecko, Izrael apod. už dávno vědí, že střechy se mají dělat pokud možno z materiálu, který nejlépe odráží sluneční paprsky. Haha, prý „vyspělá země“ ty USA…
Budova německého parlamentu se má stát nejzelenější budovou svého druhu na světě. Od konce léta bude probíhat přechod na ekologické zdroje energie jako je slunce, vítr nebo voda. Už dnes budova Reichstagu alternativní zdroje využívá – v podzemí sou umístěny generátory na biopaliva, které produkují 40% energie pro osvětlení, vytápění, klimatizaci. Zbytek energie pochází z uhelných a jaderných elektráren. Už zanedlouho má ale budova parlamentu konvenční zdroje energie zcela opustit. Do konce léta vybere komise dodavatele energie z obnovitelných zdrojů.
