Ekonomická krize zasáhla tvrdě, stavební průmysl vedle toho automobilového velmi výrazně. Kolem měst i uvnitř proto dodnes stojí nedostavěné konstrukce původně velkolepě plánovaných kancelářských i obytných budov. Jeden takový kousek „zdobí“ také centrum amerického Bostonu. Noviny Boston Globe proto požádaly architekty, aby se pokusili mrtvé projekty oživit svými nápady.
Pro centrum Bostonu tak architekti ze studií Höweler + Yoon Architecture a Squared Design Lab vymysleli unikátní budovu skládající se z prefabrikovaných buněk. V nich by měly být pěstovány mořské řasy produkující biopalivo. Jednotlivé „pody“ by pak byly obsluhovány robotickými rameny, které by je přesunovaly podle potřeby.
Biopalivo produkované mořskými řasami by sloužilo jako pohon pro robotická ramena. S trochou fantazie se dá přemýšlet o tom, že by jednotlivá robotická ramena vlastně mohla pomoct se samotnou stavbou budovy, napájena právě „vlastnoručně“ produkovaným biopalivem. Jakmile by byla budova dokončena, přesunuly by se prefabrikáty i ramena na jinou potřebnou stavbu.
Ačkoliv v tzv. „ekonomické krizi“ o nové kanceláře právě velký zájem není a firmy spíše pronajímají své současné prostory dál, není pochyb o tom, že kancelářské budovy budou dále růst po celém světě. Nizozemské architektonické studio RAU proto představilo projekt Green Office 2015. Jde o návrh ekologické budovy, která může posloužit nejen pro práci, ale také k žití (jako hotel), rekreaci, nebo třeba jen parkování. Zároveň je však vybavena větrnými elektrárnami a solárními panely pro lokální výrobu elektřiny, zelenou střechou, která poskytuje velice dobrou izolaci, a mnoha dalšími zajímavými vlastnostmi, které z ní dělají budovu šetrnou k životnímu prostředí schopnou sloužit po mnoho desetiletí.
Architekti se drželi hesla „uživatel rozhoduje o formě i obsahu“. Ventilační systém lze například upravovat až na úrovní jednotlivých pracovních míst. K osvětlení je využita technologie OLED, které poskytuje velmi příjemné světlo bez tepelného záření. Zároveň je celá budova obklopena příjemně působící zelení, odpady jsou přeměněny na bioplyn z něhož se opět vyrábí energie. Jako hlavní konstrukční materiál celé budovy slouží ocel, kterou lze snadno recyklovat. RAU momentálně pracuje na implementaci konceptu Green Office 2015 na třech různých místech.
Norská těžařská společnost StatoilHydro se snaží vylepšit svůj mediální obraz u veřejnosti (a zároveň snižovat náklady), a tak se rozhodla přesunout své sídlo v Oslu. Soutěž o přestavbu kancelářských budov vyhrálo studio A-lab v konkurenci 40 dalších návrhů. Nový projekt spojuje dvě původně oddělené budovy do jednoho ekologicky šetrného celku. Zvyšuje tak možnosti komunikace v rámci budovy, odpadají náklady na kurýry a nutnost pendlovat mezi budovami. Nová budova je hvězdicovitého tvaru, v pěti na sobě položených křídlech se nacházejí typově oddělené, ale přitom propojené kanceláře. Vnitřní klima budovy bude kontrolováno oblastním vytápěním, k minimalizaci ztrát budou využity další metody. Kolem celého komplexu bude vybudován park a osazena zeleň. Stavět se začne již brzy, předpokládané dokončení v roce 2012. Tomuhle říkám „příjemné pracovní prostředí“. Navíc můžete do práce připlout lodí po řece :).
Severoamerická Komise pro spolupráci v oblasti životního prostředí minulý čvrtek v kanadském Vancouveru zveřejnila svou zprávu ze které plyne, že razantního snížení emisí skleníkových plynů by na severoamerickém kontinentu mohlo být dosaženo relativně levně zaváděním „zelených technologií“ v domech a budovách a zvýšením výstavby nízkoenergetického bydlení. Přestože jednoznačně největším znečišťovatelem ovzduší je v USA průmysl a hned po něm automobily, domácnosti a budovy obecně na něm mají také lví podíl. Podle zprávy pochází zhruba 35% emisí na celém kontinentu z budov. V Kanadě navíc spotřebovávají budovy téměř polovinu všech zdrojů jako je elektřina či voda. Přitom pouze 4% budov v Severní americe je možné považovat za nízkoenergetické/“zelené“. Zpráva upozorňuje na fakt, že kromě výstavby nových nízkoenergetických budov by se nemělo zapomínat na současné domy a kancelářské budovy. Ty mohou být ekologicky vylepšeny například pomocí solárních panelů, větrných elektráren, úsporných žárovek, osvětlení a spotřebičů, novou izolací a dalšími způsoby. Počáteční náklady sice mohou na první pohled vypadat vysoké, ale stále klesající cena zelených technologií a naopak zvyšující se ceny energií a vody dobu návratnosti těchto investicí tlačí neustále dolů. V současné době jsou podle zprávy zdaleka nejvíce potřeba nové vládní dotace a programy pro ty, kteří chtějí svůj dům upravit. První podobné programydotací už zavádějí města jako Chicago, San Francisco, New York City a další. U nás prozatím poskytuje podobné dotace např. Plzeň a Praha, viz. článek Dotace na solární panely.
Ve Vídní vyrostla nová zelená kancelářská budova ENERGYbase. Aktuálně byla nominována na Statní cenu Rakouska za životní prostředí. ENERGYbase je koncipována jako pasivní dům. Pomocí technologií jako jsou fotovoltaické články, solární chlazení, pokročilé zateplení, využití solární energie a nových systémů osvětlení dokáže oproti běžné kancelářské budově uspořit až 50% energie. Výroba solární a geotermální energie přímo v budově pokrývá 30% spotřeby energie. ENERGYbase představuje mezinárodní vzorový projekt. Náklady na jeho výstavbu činily 14 milionů euro. Přitom měsíční náklady na udržbu budovy mají činit asi €18 000 (532 000 Kč), u klasických budov srovnatelné velikosti to je ovšem až €90 000 (2,52 milionu korun).
Na okraji Paříže v oblasti Gennevilliers by měla zhruba do jednoho roku vyrůst budova nazvaná „Energy Plus“. Stojí za ní společnost Skidmore Owings & Merrill, která mimo jiné staví například Freedom Tower v New Yorku nebo nejvyšší mrakodrap světa Burj Dubai v Dubaji. Energy Plus bude ale z jiného soudku.
Budova o ploše 70 000 m2, která poskytne prostor až pro 5000 lidí, bude první energeticky plně soběstačnou kancelářskou budovou na světě. Bude produkovat veškerou elektřinu potřebnou k vytápění, osvětlení a klimatizaci. Díky využití solárních panelů, které budou pokrývat celou střechu budovy, nebude budova produkovat žádné emise. Společnost Skidmore Owings & Merrill má už dnes údajně další zájemce o podobný koncept v USA, Evropě i na Středním východě. Výstavba projektu Energy Plus bude zhruba o 25-30% nákladnější než by byla výstavba klasické kancelářské budovy. Tyto náklady se ale mají brzy vrátit díky sníženým nákladům na energie a údržbu. Roční spotřeba elektřiny na metr čtvereční by měla být asi 16 kWh. Běžné moderní budovy mají tuto spotřebu mezi 80 a 250 kWh, starší budovy až 300 kWh.
