Nová zpráva mezinárodní organizace World Watch Institute hovoří o tom, že zatímco minulý rok dosáhla kapacita výroby energie z jádra ve světě rekordních 375,5 GW, letos poklesla na 366,5 GW. S jadernými elektrárnami má po katastrofě JE Fukušima v Japonsku problém čím dál tím více zemí.
Jaderná elektrárna Dukovany, Česká republika, foto: ČEZ
Katastrofa v jaderné elektrárně Fukušima v Japonsku, která následovala po zemětřesení a ničivé vlně tsunami, znamenala přehodnocení postoje k jaderné energetice po celém světě. Nejostřeji zareagovalo Německo, které se rozhodlo odstavit všechny své reaktory k roku 2022. Naštěstí už méně panicky zareagovala tradičně konzervativní Británie. Ta se chce naopak do budoucna na jaderné elektrárny soustředit. V plánu má i stavbu JE využívajících vyhořelé jaderné palivo.
Uzavřená jaderná elektrárna Rancho Seco v Kalifornii, foto: alfredo-9/sxc.hu
Německo odstaví své jaderné elektrárny. Švýcarsko je o něco střízlivější. Sice je předčasně neodstaví, ale tamní parlament podpořil vládní návrh na postupný odchod země od jaderné energetiky. Platí tedy zákaz výstavby nových reaktorů nebo nahrazování vyřazovaných reaktorů novou výstavbou jaderných elektráren.
Zemětřesení v Japonsku a následná katastrofa jaderné elektrárny Fukušima vystrašila Německo natolik, že se rozhodlo uzavřít své vlastní jaderné elektrárny. Kancléřka Angela Merkelová a její vláda aktuálně po několika měsících intenzivních vyjádnávání rozhodli. Všechny atomové elektrárny v Německu budou uzavřeny do roku 2022.
Německo by mohlo pokrýt až 65 % výroby své elektrické energie s pomocí větrných elektráren. Stačilo by zastavět jimi 2 % svého celkového území. Německo aktuálně v panické reakci na zemětřesení v Japonsku a následné problémy jaderné elektrárny Fukušima odstavilo sedm vlastních jaderných reaktorů.
Technologie malých jaderných reaktorů je dnes jedním z klíčových odvětví výzkumu nových možností v energetice. Zabývá se jí například společnost Hyperion, japonská Toshiba nebo také americká firma TerraPower, kde je zainteresován i zakladatel Microsoftu Bill Gates. pokračování…
Žebříček Top 500 představuje zavedený seznam nejrychlejších superpočítačů na světě. Ještě donedávna mu kraloval IBM Roadrunner. Národní laboratoř v Los Alamos jej vybudovala pro americké ministerstvo energetiky. Simuloval především stárnutí jaderného materiálu a měl tak pomoct určit zda je arzenál jaderných hlavic Spojených států bezpečný a spolehlivý.
Stejné ministerstvo energetiky si před časem objednalo vylepšení superpočítače Cray XT5 přezdívaného „Jaguar„. Díky novým procesorům se mu podařilo dosáhnout teoretického špičkového výkonu až 2,3 PFLOPS (prakticky 1,759 PFLOPS). Nejdůležitější je však skutečnost, že počítač je otevřený celé vědecké komunitě, která si na něm může pronajímat výpočetní čas.
Už dnes věci tento superpočítač využívají k předpovídání oblastních klimatických změn, studiu enzymu pro snazší produkci bioethanolu anebo řešen algoritmů pro vývoj lepších jaderných reaktorů. Třeba jako je „množivý reaktor s postupnou vlnou (TWR)„.
ROZHOVOR
DŮM
AUTO
