Nová zpráva mezinárodní organizace World Watch Institute hovoří o tom, že zatímco minulý rok dosáhla kapacita výroby energie z jádra ve světě rekordních 375,5 GW, letos poklesla na 366,5 GW. S jadernými elektrárnami má po katastrofě JE Fukušima v Japonsku problém čím dál tím více zemí.
Jaderná elektrárna Dukovany, Česká republika, foto: ČEZ
Katastrofa v jaderné elektrárně Fukušima v Japonsku, která následovala po zemětřesení a ničivé vlně tsunami, znamenala přehodnocení postoje k jaderné energetice po celém světě. Nejostřeji zareagovalo Německo, které se rozhodlo odstavit všechny své reaktory k roku 2022. Naštěstí už méně panicky zareagovala tradičně konzervativní Británie. Ta se chce naopak do budoucna na jaderné elektrárny soustředit. V plánu má i stavbu JE využívajících vyhořelé jaderné palivo.
Uzavřená jaderná elektrárna Rancho Seco v Kalifornii, foto: alfredo-9/sxc.hu
Zemětřesení v Japonsku a následná katastrofa jaderné elektrárny Fukušima vystrašila Německo natolik, že se rozhodlo uzavřít své vlastní jaderné elektrárny. Kancléřka Angela Merkelová a její vláda aktuálně po několika měsících intenzivních vyjádnávání rozhodli. Všechny atomové elektrárny v Německu budou uzavřeny do roku 2022.
Steven Chu, ministr energetiky USA, je známým zastáncem jaderných elektráren. Ve vládě Baracka Obamy se zároveň snaží podporovat obnovitelné zdroje a nový přístup k energetice. Na nedávné konferenci o obnovitelných zdrojích energie ve Washingtonu upozornil, že během následujích pěti až osmi let bude ve Spojených státech uzavřena řada zastarávajících uhelných elektráren.
O jaderné fúzi se mluví už desítky let jakožto o svatém grálu jaderné energetiky. Přibližně stejnou dobu slýcháme, že „ještě pár desítek let a bude to tu“. Jenže kde nic, tu nic. Neomezený zdroj čisté energie, který by měl lidstvu konečně dát energetickou soběstačnost a bezpečnost je stále v nedohlednu. Přesto se možná blýská na lepší časy. Patnáct let po odstartování projektu budování National Ignition Facility (NIF) se letos konečně dočkáme jeho spuštění. O co jde? NIF je obrovský komplex vybudovaný v rámci Lawrence Livermore National Laboratory v Kalifornii. Desetipatrová budova pokrývající plochu tří fotbalových hřišť v sobě ukrývá gigantické laserové zařízení. Nejsilnější laser na světě využití vědci k vytvoření 192 nezávislých paprsků světla nasměrovaných na maličkaté kuličky zmrzlého vodíku. Jakmile bude paprsek spuštěn, během pouhých pěti miliardtin sekundy bude do „vodíkové perly“ naakumulována gigantická energie, která vytvoří teplotu 100 000 000 °C. Takové podmínky najdeme obvykle pouze uvnitř hvězd, kde termojaderná fůze probíhá už od počátků vesmíru. Atomy vodíku se zde slučují a uvolňují přitom obrovské množství energie a helium.
Předpoklad zní, že NIF se konečně podaří vyrobit díky tomuto postupu větší množství energie, než předtím stačí spotřebovat. Prozatím všechny pokusy o jadernou fúzi totiž spotřebovávaly mnohonásobně větší množství energie, než které pak produkovaly. První experimenty mají být v NIF spuštěny už během následujících 12 měsíců, další jsou ale naplánovány až do roku 2040. Slavnostního otevření nového zařízení se účastnil americký ministr energetiky Steven Chu, známý zastánce jaderné energie, a také guvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger. Pokud by se podařilo dosáhnout v oblasti termojaderné fúze úspěchu, znamenalo by to skutečnou energetickou revoluci. Otázka zní, kdo o takovou revoluci stojí? Jistě ne ti, kteří dnes vydělávají peníze na těžbě ropy a dalších fosilních paliv.
Velmi zajímavý článek „Zelení fundamentalisté zase sebevražedně útočí na jádro?“ je možné najít na Neviditelném psovi. Obsáhlý a fundovaný text se zaobírá stavem jaderné energetiky ve světě (upozorňuje například, že ministrem energetiky USA byl ve vládě Baracka Obamy zvolen Steven Chu, známý obhájce jaderných elektráren) a samozřejmě také u nás. Navíc v něm najdete spoustu taktéž velmi zajímavých odkazů. Krátká ukázka z článku:
„Energie je zboží a zvláště ta jaderná odvětvím průmyslu, jehož produkt – zejm. elektrická energie – je mnohem čistším, stále žádanějším – dá se relativně snadno vyvážet – je-li jí někde nedostatek – není-li, pak by mohla relativně stále zlevnit a budeme s ní zase topit, může být a je energetickým zdrojem od železnic (včetně vysokorychlostních – v jaderné Francii TGV – nahrazujících částečně i letectví) přes výrobu až dokonce po pohon automobilů- a samozřejmě s ohledem na životní prostředí velice bezpečným i v porovnání s fosilní energetikou – kterou politika Zelených v důsledku pomáhá vlastně udržovat včetně cen – až se jeden zas ptá, kdo je platí…“ (celý článek)
Ve dnech 12.-13.11. proběhla v Kaiserštejnském paláci v Praze konference Energy Efficiency Business Week 2008. Mluvilo se zde především o otázkách jako je růst spotřeby energie, jak vidí energetickou budoucnost představitelé státu a významných společností, jak se vyrovnat s rostoucími cenami energie, zda nové technologie přinesou snížení spotřeby energie, či zda se vyplatí stavět nízkoenergetické a pasivní budovy. Vystoupil zde i předseda vlády Mirek Topolánek, což dobře dokládá, že energetika je dnes zásadním celostátním tématem i v naší malé republice. „Jaderné elektrárny představují pružný zdroj, který se dobře přizpůsobuje výkyvům poptávky,“ řekl Topolánek na konferenci podle magazínu IHNed.cz. Upřednostnil jadernou energetiku před obnovitelnými zdroji energie, které podle něj nedokáží zajistit stabilní dodávky energie. Zároveň ale podpořil šetření energiemi a řekl, že stát bude podporovat nízkoenergetické domy.
Organizace Greenpeace ve spolupráci s Evropským výborem pro obnovitelné energie (EREC) vydali 212stránkovou publikaci nazvanou Energy [R]evolution Report (stáhnout PDF). Podle této zprávy by mohl celý svět využívat ze 100% obnovitelné zdroje energie už v roce 2090. Těmi hlavními mají být větrné a solární elektrárny, biomasa a geotermální elektrárny. Zcela je opominuta jaderná energie, kterou Greenpeace stále zatvrzele odmítají, a to dokonce navzdory tomu že jsou výrazně ekologičtější než uhelné elektrárny. Nejvyššího pokroku má však být už do roku 2050 odsaženo v oblasti energetických úspor. Těch má být dosaženo především přesunutím zdrojů energie blíže k jejich spotřebitelům, tj. solární i větrné elektrárny na střechách domů, ale také pokročilými technikami budování nových staveb, stejně jako modernizací těch starších. Podle zprávy se až jedna třetina energie dodané průměrné domácnosti ztrácí, například z důvodu špatné izolace. Důležité je proto nyní to, aby vlády začaly modernizaci budov podporovat dotacemi podobně jako podporují solární energii či jiné obnovitelné zdroje. Zároveň zpráva upozorňuje na skutečnost, že dnešní spotřebiče nesmírně plýtvají elektrickou energií. Velmi komplexní zpráva představuje zajímavé čtení pro každého, koho zajímá budoucnost a energetický výhled na příštích pár desítek let.
V Japonsku aktuálně probíhá summit zemí G8, kde se mimo jiné diskutuje o obnovení podpory jaderné energetice. Kromě toho ale Japonsko také začíná výraznějším způsobem podporovat obnovitelné zdroje. Důkazem je například nový projekt města Sakai. To ve spolupráci se společnostmi Sharp a Kansai Electric Power plánuje výstavbu nové solární elektrárny a instalaci celé řady dalších solárních panelů především na továrnách a skladech společnosti Sharp. Celková kapacita nových solárních instalací by měla dosáhnout 28 000 kW, což ročně ušetří 10 000 tun emisí CO2. Sharp se mimo jiné chystá využít také tenkovrstvé solární články. Počátkem letošního roku ohlásilo Japonsko iniciativu v jejímž rámci chce dosáhnout toho, aby do roku 2030 bylo 30% rodinných domů a bytů vybaveno solárními panely.
ROZHOVOR
DŮM
AUTO
