Indický Suzlon, třetí největší výrobce větrných turbín na světě, si v indickém městě Pune postavil nové sídlo. Přezdívá se mu „Jedna země“. Je to největší budova v Indii, která dosáhla na plaketku LEED Platinum. Zároveň je živoucí laboratoří udržitelných technologií.
Platí to ovšem pouze pro jednu specifickou oblast, a to pro mobilní vysílače. Indie dnes patří k nejrychleji rostoucím trhům mobilní komunikace. V zemi je 525 milion majitelů mobilních telefonů a počet se stále zvyšuje. pokračování… 
Miliardové země v podobě Číny a Indie postupně přebírají kormidlo světové ekonomiky. K tomu je potřeba stále víc energie, která v malém procentu případů pochází z obnovitelných zdrojů energie. Indie vybuduje 13 GW zdrojů za pomoci solárních elektráren a větrných turbín. pokračování…
Využití vodíku jakožto paliva s sebou nese mnoho překážek. Týkají se jak jeho skladování, tak i přenosu, ale především výroby. Ta je totiž v dnešních podmínkách příliš nákladná. Čínští vědci přišli s nápadem vyrábět vodík „přirozenou“ cestou v listech uměle pěstovaných rostlin. pokračování…
Podle předběžných odhadů Nizozemské agentury pro životní prostředí, která využila nejnovější poznatky společnosti BP, se globální růst emisí oxidu uhličitého zpomalil na polovinu proti roku 2007. V roce 2008 byly vyšší o 1,7%, přitom o rok dříve rostly o 3,3% a v minulých letech dokonce až o 4%. Co za to může? Ekonomická krize, vysoké ceny ropy, zvýšený důraz na využívání obnovitelných zdrojů energie. V roce 2008 tak bylo do ovzduší vypuštěno asi 31,5 miliard tun CO2, v roce 1970 to přitom bylo 15,3 mld. tun. V minulém roce se globálně snížila spotřeba ropy o 0,6%, šlo o první pokles od roku 1992. Největší pokles zaznamenaly Spojené státy americké – o 7%. Mezitím Čína svou spotřebu zvýšila, a to o tři procenta. Podle zprávy BP a nizozemské agentury má vliv na snižování emisí také využívání biopaliv v dopravě. V roce 2008 měly ušetřit asi 100 milionů tun CO2 a zajišťovaly celkem 2,5% spotřeby paliva. Velmi důležitou roli hrají větrné elektrárny, v roce 2008 se globální kapacita zvýšila o 30% – v USA o 50%, v Číně dokonce o 100%. Celkem se obnovitelné zdroje energie postaraly o 4,4% globální výroby elektřiny. Ušetřily tak 500 mil. tun CO2. Stále se však zvyšují také emise z uhelných elektráren, ačkoliv pomaleji než v předchozích letech – o 3,5% namísto předchozích 5%. Ke snížení přispěl především systém emisních povolenek Evropské unie, ale i globální recese. Ze zprávy zároveň plyne, že zatímco v USA a EU emise celkově klesají, rozvíjející se ekonomiky jako Čína, Indie či Rusko spíš rostou – i když pomaleji než v předchozích letech. Zajímavé číslo: v EU připadá 8,5 tun emisí CO2 na jednoho obyvatele (pokles z 9 v roce 1990), v Číně je to 5,5 tuny, v USA 18,5 tuny.
Jen co jsme psali o nebezpečí, které se svými uhelnými elektrárnami a rostoucími nároky na energii představují rozvíjející se ekonomiky jako Indie, Čína nebo Brazílie, už tu máme zajímavou zprávu z jižní Asie. Indický list The Hindu se totiž jakýmsi záhadným způsobem dostal k dokumentu, ve kterém jsou jasně nalinkovány plány do roku 2050 v oblasti energetiky. Hlavní překvapení spočívá v tom, že za 40 let chce více než miliardová indie získávat až 200 GW elektřiny ze solárních elektráren. Přitom dnes v zemi fungují pouhé 3 MW. Plán počítá s rapidním růstem domácí a malé fotovoltaiky, ale i rozsáhlých solárních elektráren, jejichž budování by mělo podpořit domácí průmysl. Plán se má realizovat postupně s tím, že v roce 2020 už to bude 20 GW solární energie, za dalších deset let pětkrát víc – 100 GW a 200 GW ve zmíněném roce 2050. Představa je to zajímavá, nicméně skutečnost zdaleka nemusí (a nejspíš ani nebude) tak růžová. Už Greenpeace však ve svém dokumentu Energy [R]evolution naznačili, že Indie by mohla v roce 2050 získávat až 69% své elektřiny a 70% tepla z obnovitelných zdrojů energie. Stálo by to však 154 mld. dolarů a právě obrovská výše investice vzbuzuje v mnohých pochyby. Přitom Indie má k využití energie slunce velice dobré podmínky. Asi tři miliony čtverečních kilometrů země se zde nacházejí v oblastech, kde slunce svítí 250 až 300 dnů v roce.
Americký Energetický informační úřad (EIA) se stará o oficiální energetické statistiky Spojených států. Pokud se chcete ponořit do studia čísel a statistik, oficiální stránky úřadu jsou pro vás jako dělané. Nás teď nicméně zajímá předpověď EIA do roku 2030 která říká, že pokud se lidé nebudou snažit, stoupnou emise skleníkového plynu oxidu uhličitého do roku 2030 o 39%. Někteří považují tuto zprávu ponejvíc za strašení, protože už dnes je jasné, že lidé se globálně snaží s tímto problémem něco dělat. V roce 2012 vyprší Kjótský protokol, už letos se ale v Kodani sejdou vůdci téměř 200 států aby se dohodli na novém omezení vypouštění skleníkových plynů. Bez této nové dohody a jakékoliv regulace by údajně v roce 2030 mohlo být vypuštěno do ovzduší až 40,4 mld. tun CO2, v roce 2006 to přitom bylo 29 mld. tun. Většina tohoto růstu by měla přijít z rychle se rozvíjejících zemí jako je Čína a Indie, které jsou z velké části závislé na spalování fosilních paliv v uhelných elektrárnách. Podobně jsou na tom však dnes třeba Spojené státy americké. Až polovinu své elektřiny získávají z uhelných elektráren. To se má samozřejmě v nejbližších desetiletích zásadně změnit. Nový prezident Barack Obama navrhuje důraz na obnovitelné zdroje energie jakožto jednu z cest z ekonomické krize. Pozornost chce směřovat především na větrné elektrárny, solární elektrárny a geotermální energii. V energetice se silně angažuje například i společnost Google, která před časem přišla s návrhem nazvaným „Čistá energie 2030″. Návrh počítá se snížením výroby energie z fosilních paliv do roku 2030 o 88%, snížením spotřeby paliva automobilů o 44%, snížením závislosti na dovozu ropy o 37%. V roce 2030 by například v USA mělo fungovat 80 GW přímořských větrných farem, 300 GW energie budou generovat větrné turbíny na pevnině. Dalších 170 GW energie má pocházet z fotovoltaiky, 80 GW z koncentračních solárních elektráren. A nakonec jsou tu geotermální elektrárny s 80 GW. Je zajímavé, že návrh Google téměř nezmiňuje jaderné elektrárny, kde počítá jen s velmi mírným růstem. Pro srovnání, EIA odhaduje, že bez jakýchkoliv zásahu by produkce emisí CO2 dosáhla v roce 2030 v rozvojových zemích 25,8 mld. tun, zatímco ve vyspělých zemích 14,6 mld. tun.
No, možná ne doslova, ale dohlédne daleko. Už před nějakým časem jsme informovali o tom, že Google se začíná zajímat o měření spotřeby domácností. Představil vlastní softwarový nástroj pro měření nazvaný PowerMeter. V úterý oznámil Google, že učinil další krůček k masivnějšímu prosazení své technologie se kterou fušuje do chytrých rozvodných sítí. Uzavřel totiž první kolo dohod o spolupráci s jedenácti energetickými společnostmi. Díky tomu budou moct jejich zákazníci monitorovat spotřebu svých domácností v reálném čase skrze měřící software PowerMeter od Google, a tím třeba i něco ušetřit. První partnerské společnosti obhospodařují miliony zákazníků v USA (Kalifornie, Texas, Florida a další), Indii a Kanadě.
Společnost James Law Cybertecture International navrhla pro indickou metropoli Bombaj novou architektonickou dominantu. Jde o budovu Cybertecture Egg, budovu, která kombinuje „ikonickou architekturu, inteligentní systémy, cit pro životní prostředí a nové způsoby stavby, aby tak vznikla nová dominanta města“.
Budova Cybertecture Egg bude místem pro práci i bydlení, které v sobě spojuje technologii, multimédia a uživatelskou interaktivitu, a vytváří tak zcela nový způsob žití. Ke snížení teploty v budově je využito solární stínění, stejně jako vysutá zahrada s přírodní vegetací. Na střeše budovy jsou umístěny fotovoltaické solární panely a větrné turbíny pro generování energie. Recyklace dešťové vody je samozřejmostí. Budova by měla být dokončena v roce 2010. Další obrázky v článku…
Větrné elektrárny rostou na celém světě jako houby po dešti. Podle aktuální výroční zprávy institutu Earth Policy dosáhla celková světová kapacita větrných elektráren 100 000 MW. Jen minulý rok přibylo 20 000 MW. Elektřina generována větrem dnes pokrývá 4% evropské spotřeby (celkem 57 100 MW), Německo pokrývá 7% své spotřeby pouze větrnými elektrárnami. Španělsko instalovalo minulý rok 3520 MW, nejvíce v celé Evropě, čímž dnes pokrývá 10% své spotřeby větrem. Celou čtvrtinu ročního přírůstku, 5240 MW, pokryly Spojené státy americké. Indie přispěla 1730 MW a Čína 3450 MW. Pokud by zhruba 27% každoroční růst pokračoval i nadále, celková kapacita větrných elektráren by v roce 2020 dosáhla 2 milionů MW.
