Španělské město Santa Coloma de Gramanet poblíž Barcelony se může pyšnit hned dvěma zajímavostmi. Jednak tu bydlí 124 000 obyvatel na čtyřech kilometrech čtverečních, což je vpravdě vysoká hustota osídlení. No a protože město chtělo také přispět svou troškou do mlýna v boji proti globálnímu oteplování a závislosti na fosilních palivech, ale nemělo dostatek volné plochy kam instalovat solární panely nebo větrné elektrárny, rozhodlo se pro originální řešení. Po místním hřbitově rozložili 462 fotovoltaických solárních článků, které svou elektřinou zásobují 60 domácností. Cena projektu byla 720 000 euro a každý rok ušetří 60 tun oxidu uhličitého. Samozřejmě, že místní samospráva se vyjádřila i k otázkám respektu k zesnulým. „Od spuštění projektu se neobjevil žádný problém, protože lidé, kteří chodí na hřbitov vidí, že s nic nezměnilo. Instalace je kompatibilní s uznáním pro zesnulé a jejich rodiny,“ řekl Antoni Fogue, člen městské rady. Solární elektrárna pokrývá pouze 5% plochy hřbitova.
Američtí vědci z Kolumbijské univerzity přišly s nápadem jak vyřešit problematiku ukládání oxidu uhličitého, skleníkového plynu, který je jednou z hlavních příčin globálního oteplování. Chtějí jej zachycovat pomocí hrubozrnných peridotit, kamenů magmatického původu, které se nacházejí především v Ománu, na Nové Guineji či v Kalifornii. Po kontaktu s horninou se CO2 přemění na pevné minerály. Už v minulosti se experimentovalo s převážením horniny přímo k elektrárnám, kde je produkováno největší množství CO2. Nicméně kolumbijští vědci zjistili, že hornina pohlcuje oxid uhličitý také samovolně – například v ománské poušti se každý rok díky tomu „uloží“ mezi 10 000 a 100 000 tunami plynu. Nový plán proto zní pouštět vodu sycenou CO2 pod zem, kde se plyn bude absorbovat do peridotitů. V malém měřítku už proběhlo úspěšné testování této techniky právě v Ománu, nyní chtějí vědci začít technologii prakticky ověřovat ve velkém. Takže další způsob ukládání pod zem? Skoro to vypadá, jako by blízká budoucnost měla problém oxidu uhličitého zvládnout vyřešit…
Bojovat s globálním oteplováním a klimatickou změnou a zároveň šetřit vlastní peněženku může být někdy neuvěřitelně snadné. Los Angeles Times informují, že konference zaměřená právě na výzkum klimatické změny, přišla s jednoduchou radou, která může znamenat výrazné zlepšení celkového stavu. Pokud by budovy ve 100 největších městech USA natřely své střechy bílou barvou odrážející teplo, mohlo by to časem znamenat ušetření až 1 mld. dolarů ročně. Světlejší materiály by bylo výhodné používat nejen na střechách, ale například i na silnicích – namísto asfaltu třeba použít beton, protože střechy zabírají 25% městských ploch a cesty a chodníky 35%. Americký stát Kalifornie vyžaduje bílé střechy na komerčních budovách už od roku 2005, nicméně od příštího roku už budou muset mít bílou (resp. teplo-odrážející) střechu i obytné budovy. Pro obyvatele i firmy to bude výhodné – bude to znamenat o něco nižší výdaje za elektřinu, protože mnoho budov v USA využívá klimatizaci. Celkové schlazení měst by pak mohlo znamenat také redukci smogu a zlepšení kvality ovzduší. Mimochodem, v zemích jako je Turecko, Izrael apod. už dávno vědí, že střechy se mají dělat pokud možno z materiálu, který nejlépe odráží sluneční paprsky. Haha, prý „vyspělá země“ ty USA…
Jimmy Wales je zakladatelem Wikipedie, jednoho z přelomových internetových projektů, a také prominentním technologickým propagátorem. Právě před pár dny spustil novou, specializovanou internetovou encyklopedii (zvanou „wikia“), která se zaměřuje na problematiku životního prostředí. Najdete ji na adrese green.wikia.com. Magazínu EcoGeek Jimmy Wales řekl: „Stejně jako mnozí další, dlouho se zajímám o životní prostředí, ale dlouho jsem nevěděl, co si mám vlastně myslet. Když jsem poprvé začal slýchat o globálním oteplování, myslel jsem si, že je to zas další ‘rakovinotvorný humbuk’ na týden.“ Dále Wales přiznává, že se inspiroval prezentací fyzika David Duetsche, který celou problematiku klimatické změny podal v tom smyslu, že jde o technologický problém, který je třeba řešit. „Mělo to na mě obrovský efekt. V posledních letech jsem v Silicon Valley narazil na spoustu lidí, kteří investovali do životního prostředí. Nedělají to jako charitu, prostě vidí problém a zároveň vidí příležitost,“ říká Wales upřímně.
Na akci Corporate EcoForum vystoupil ředitel společnosti Google Eric Schmidt s velmi ambiciózním plánem. Do roku 2030 by podle něj Spojené státy mohly využívat obnovitelné zdroje energie pro 100% své spotřeby elektřiny. Znamenalo by to nahrazení všech uhelných elektráren a alespoň poloviny automobilů plug-in hybridy. Následně by to také znamenalo snížení emisí CO2 o polovinu a odvrácení hrozeb globálního oteplování. Jak je u Google zvykem, celá prezentace byla podložena čísly – pokud by se plán podařilo zrealizovat, ušetřily by USA nějakých 2,1 bln. dolarů z celkových 2,7 bln. dolarů, které v příštích 22 letech utratí za energie. Výdaje by tedy byly „pouze“ 600 miliard dolarů. Google v poslední době skrze svou „filantropskou“ odnož Google.org nebývale čile investuje do solární energie, ale také větrné či geotermální energie. Podle Schmidta by plán znamenal také vytvoření mnoha milionů nových pracovních míst (nezmínil už ale, že i zánik mnoha starých).
Firma neinvestuje do jaderné energie zejména kvůli bepečnostním problémům, nicméně možná se chystá investovat do energie vln a oceánů, viz. článek „Google chce napájet svá datacentra z oceánů„. Google také v každé ze svých budov přísně měří potřebu energií a snaží se šetřit, kde se dá. Životní prostředí a jeho změny je možné sledovat také skrze program Google Earth, který Schmidt na konferenci také prezentoval. A samozřejmě také nezapomněl zmínit velký hit dneška, totiž „chytré rozvodné sítě („smartgrids“), viz. například článek „Chytré rozvodné sítě pro Evropu„. „Dokážu si představit chytrou garáž, ve které zaparkuji auto, připojím ho k síti a počítač si dál se vším poradí. Mohl by dokonce šetřit peníze přenášením nákladů,“ dodal Schmidt a narážel tak na možnost, která byla nedávno odborníky prezentována v technologickém podcastu společnosti IBM. V chytrých rozvodných sítích by mohlo existovat konkurenční prostředí podobně jako v oblasti mobilních telefonů a sítí. Jednotlivé energetické společnosti by pak nabízely různé tarify a počítač by si dokázal vždy pro daný čas a potřebu najít ten nejvýhodnější. Google samozřejmě vidí v této oblasti obrovskou příležitost, protože chytré rozvodné sítě nejsou nic jiného než „internet pro spotřebiče“. A Google a internet jsou dnes prakticky synonyma. „Je to ta největší příležitost, jakou si dokážu představit,“ řekl Schmidt. „Řeší otázku energetické bezpečnosti, cen energií a tvorby pracovních míst… a mimochodem, i klimatické změny,“ dodal.
Google se o životní prostředí stará, jak jen je to u firmy podnikající v prostředí internetu možné. Aktuálně tým zabývající se vývojem programu Google Earth pro virtuální „procházky“ po naší modré planetě zapracoval zcela novou vlastnost, která ukazuje klimatické změny naší planety na dalších 100 let. Na vlastní oči se tak můžete přesvědčit, jaké dopady může mít globální oteplování na různé světové regiony.
zdroj: Google Earth Blog
iHNed.cz přináší velmi zajímavý článek „Růstu emisí skleníkových plynů zabrání jen nové technologie“. Píše se v něm o vzrůstajících potřebách lidské civilizace s ohledem na energii. „Mezinárodní agentura pro energii (IEA) předpovídá, že do roku 2030 světová poptávka vzroste o 60 procent. IEA navíc odhaduje, že přístup k dostatku energie nyní postrádají asi dvě miliardy lidí, pro něž tak není jiné cesty než růst spotřeby.“ Podle odborníků z Coloradské univerzity je nejdůležitější cestou ke snižování emisí skleníkových plynů a tím i vlivu na globální oteplování nasazování nových technologií. “ IPCC se přitom domnívá, že stabilizace skleníkových plynů se dá dosáhnout již s dnešními technologiemi; proto bude snižování emisí vlastně levné a bude stát jen desetiny světového HDP ročně.“
Dne 31. března 2007 se 2,2 milionu obyvatel Sydney a 2100 tamních obchodů rozhodlo, že dokáží světu svou schopnost bojovat proti neblahým klimatickým změnám a globálnímu oteplování. Na hodinu vypnuli veškeré osvětlení a užívali si 60 minut ticha a tmy. Tak se zrodilo hnutí Earth Hour – Hodina země, které začalo tuto akci pořád celosvětově. Letos už se Hodina země uskutečnila v metropolích celého světa, zejména díky koordinátorskému webu www.earthhour.org. Tam si můžete přečíst kdy proběhne další Earth Hour 2009 a také jak můžete pomoci bojovat proti klimatickým změnám každý den ve svém běžném životě. Dosud se k akci svým jménem přihlásilo téměř 300 000 lidí z celého světa.
Australská společnost získala od vlády Filipín povolení vypouštět do moře podél pobřeží močůvku. Není to vtip ani apríl a nejde ani o to, že by se Austrálie chtěla takhle zbavovat svého biologického odpadu. Jedná se o experiment, který má pomoct bojovat proti globálnímu oteplování, kterým jsou Filipíny ohroženy stejně, jako spousta jiných ostrovních států (o samotné Austrálii nemluvě). Močovina vypouštěná do moře totiž podporuje růst mořských řas, a mořské řasy jsou jednou z největších nadějí v boji proti globálnímu oteplování. Plankton absorbuje velké množství oxidu uhličitého z atmosféry.
