Problém se solárními elektrárnami v České republice zůstává i nadále nevyřešen. Pravděpodobně až do konce roku tak bude platit zákaz připojování jakékoliv fotovoltaiky, od střešních solárních panelů po mnohonásobně rozsáhlejší instalace elektráren.   

Když česká vláda schvalovala program výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie – Zelený bonus, jistě nečekala, že ceny fotovoltaiky půjdou dolů tak strmým tempem. Nechtěně se tak Česká republika v posledních pár letech stala zemí zdaleka nejštědřejší k těm, kdo by si chtěli pořídit solární elektrárnu, zejména tu velkou. Jenže česká energetická soustava nápor nevydržela. Boom solární energie se pořádně zašmodrchal. pokračování…

Solární elektrárny prožily nevídaný boom a ani rok 2010 prý nemá být nezajímavý. Stát začíná proti fotovoltaice, která se stala výhodným podnikatelským záměrem, pomalu brojit. Podívejme se proto společně s Českou agenturou pro obnovitelnou energii na minulý rok a na rok, který má teprve přijít. pokračování…

V prefektuře Okinawa, Japonsko vybuduje Toshiba novou generaci systému výroby energie. K už stojícím dvěma tepelným elektrárnám o výkonu 21,5 MW a 40 MW, jedné plynové (15 MW) a čtyřem větrným elektrárnám (4×900 kW, 600 kW) přibude fotovoltaická elektrárna o výkonu 4 MW a především obrovské baterie.  

Česká rada pro šetrné budovy, jejíž činnost byla zahájena v polovině září letošního roku v Národní technické knihovně v Praze, dnes prakticky celý den pořádá zajímavé akce. Dopoledne to byla tisková konference, kde rada oznámila rozšíření počtu partnerských firem a institucí. Jednou z nich se stalo také Národní divadlo, od příštího roku Národní muzeum a brzy přibudou další. pokračování…

Závod o to kdo dokáže nejúčinněji využít sluneční energii se dostává do nových obrátek. Každý rok se (především japonské) firmy předhánějí v tom, která vyrobí solární články s vyšší účinností. Tentokrát se do popředí dostává Sharp, který představil účinnosti přeměny 35,8% v laboratorních podmínkách.

„Zvýšená účinnost z předchozích 31,5 na 35,8 procent je velký úspěch a další milník v optimalizaci solární technologie“, říká Peter Thiele, výkonný viceprezident společnosti Sharp Energy Solution Europe. Zatímco nejběžnější typy solárních článků používaných v současnosti jsou křemíkové, vícevrstvé solární články využívají fotoabsorpční vrstvy vyrobené ze sloučenin dvou a více prvků, jako jsou indium a gallium.

Vícevrstvé solární články využívány především v kosmických družicích pro jejich vysokou učinnost přeměny slunečního svitu na energii. Od roku 2000 se Sharp intenzívně věnoval výzkumu a vývoji vícevrstvých solárních článků a dosáhl vysokých hodnot účinnosti přeměny použitím tří fotoabsorpční vrstev. Pro dosažení vysoké účinnosti vícevrstvých solárních článků je důležité vylepšit krystaličnost – pravidelné uspořádání atomů – v každé fotoabsorpční vrstvě. Také je podstatné, aby solární články byly složeny z takových materiálů, které umožňují maximální využití solární energie.

Architektonické studio Graftlab, které nepřestává udivovat svými výtvory, připravilo pro pohádkový Dubaj další nový návrh. Samotní architekti jej nazývají „Vertical Village“ neboli „Vertikální vesnice“. Jde o rozsáhlý komplex, který má nabídnout obytné prostory, hotel a zábavu.  

Přitom ale bude zároveň fungovat jako gigantický solární ohřívač. Dubaj leží v poušti, a tak je zde solární energie doslova přebytek. Slunce je zde tím nejlevnějším zdrojem, přesto je využíváno stále velmi málo. Graftlab se to rozhodl se svým projektem změnit.


Residenční objekt bude bojovat o certifikaci LEED Gold. K tomu má přispět mimo jiné i obrovská plocha solárních kolektorů, kterými je pokryta celá jižní strana budovy. Ty ohřívají vodu a slouží zároveň jako klimatizace. Solární fotovoltaické panely pro výrobu elektřiny nejspíš budova nevyužívá jen v malém měřítku – na ohrádkách balkonů (alespoň to tak vypadá z obrázků, oficiálně se o fotovoltaice Graftlab nezmiňují).

Italské architektonické studio Mario Cucinella Architects představilo návrh residenční budovy pro expozici Habiter Ecologique na výstavě Cité de l’Architecture et du Patrimoine v Paříži. Nová obytná šetrná budova se může pochlubit řadou zajímavých vychytávek, díky kterým má velmi nízkou uhlíkovou stopu.

Především, jedinečná střecha budovy je pokryta solárními panely. Střešní solární elektrárna generuje elektřinu, která slouží k pokrytí spotřeby celé budovy, zbytek je dodáván do rozvodné sítě. Fotovoltaika tak z obytné budovy dělá aktivního výrobce elektřiny. Navíc jsou využity pokročilé materiály pro zateplení a izolaci, takže se významně snižují energetické nároky samotné stavby.

V současné době největší vojenské operace probíhající na území Afghanistánu a Iráku mají spoustu věcí společných a jednou z nich je i celodenně žhnoucí slunce. Vojáci si pak nejspíš musejí připadat jako tažné muly, když s sebou na jednotlivé mise tahají jako součást zhruba 45 kg až 70 kg výstroje také těžké baterie.

Britští vědci z univerzit v Glasgow, Readingu, Leedsu a dalších městech proto pracují na materiálech, které by vojákům měly pomoci využívat solární energii a odlehčit zátěž. S grantem 657 437 liber od britského ministerstva obrany vyvíjejí termoelektrické články a speciální materiály schopné přeměňovat sluneční záření na elektřinu.

Vedoucím projektu je prof. Duncan Gregory. „Zajistit, že vojáci budou maximálně mobilní, nezatíženi zbytečnou vahou je klíčové proto, aby mohli na bojišti operovat efektivněji a pohodlněji,“ komentoval cíle svého výzkumu. Kromě termoelektrických článků, které generují elektřinu z teplotních rozdílů, pracuje také na pokročilých fotovoltaických článcích.

„Naším hlavním cílem je vyrobit s pomocí nanotechnologií fotovoltaický a termoelektrický film na vybraném substrátu, pak je zkombinovat a později nanést na ohebnou plochu,“ popisuje Gregory. Jakmile se výzkumníci dostanou do této fáze, budou moct pokročit do další – tedy integrace jejich objevu s výbavou vojáků, například nanesení povrchu na helmu, kamufláž nebo jiné vojenské vybavení.

Díky tomu se budou moct také dále zmenšit baterie, které s sebou musí každý voják nosit – budou moct být dobíjecí. Zároveň profesor Gregory říká, že využije tzv. superkondenzátory pro situace, kdy bude v jednom okamžiku třeba velké množství energie. Právě tu jsou superkondenzátory schopny dodat. Kdy se však vojáci skutečně dočkají praktického využití těchto technologií, toť otázka.

Zcela soběstačné město Masdar uprostřed pouště Spojených arabských emirátů poblíž Abu Dhabi se má stát výstavním klenotem současného přístupu k ekologii. Arabští ropní šejkové si jím nejspíš chtějí mimo jiné trochu napravit reputaci a nejspíš také investovat do budoucnosti, ověřit si, že technologie obnovitelných zdrojů energie a trvale udržitelného rozvoje mohou fungovat i v praxi.

Celková rozloha města má být 6 km čtverečních, kde se usadí na 50 000 lidí. Kde se tihle lidé vezmou je prozatím záhadou, nicméně plán je to hezký. Možná je přiláká i městské centrum, o které se podle nejnovějších informací postará australské návrhářské studio LAVA. To uspělo v mezinárodní soutěži a nyní pro Masdar City navrhne centrální náměstí, pětihvězdičkový hotel, zábavní komplex i společenské centrum.

Náměstí má být vystavěno v evropském stylu, tedy otevřené pod širým nebem. Problém v pouštích bývá, že sluníčko vás nemilosrdně spraží kdekoliv, kde není alespoň trochu stínu, a tak LAVA vymysleli, že po celém náměstí rozmístí „solární deštníky“. Půjde vlastně o solární elektrárny. Během dne bude fotovoltaika zachycovat solární energii a zároveň stínit. V noci se uzavřou a umožní nashromážděnému teplu uniknout zpět, čímž náměstí přirozeně ochladí. Interaktivní prvky náměstí navíc například spustí osvětlení nebo fontány podle okolní aktivity (např. i volání z mobilu).

Plán také počítá s využitím adaptivních fasád budov. Jinými slovy bude možné fasádu „nastavit“ tak aby zachycovala co nejvíce, nebo naopak nejméně slunečního záření (viz. článek „Chytré materiály – revoluce v architektuře?„). Po střechách se pak rozrostou rozsáhlé zelené zahrady, kde se mimo jiné budou také pěstovat potraviny. Praktického využití se dočká i recyklace vody, v poušti samozřejmost, a znovuvyužití organického odpadu.