Už v roce 2003 ohlásil tehdejší americký prezident George W. Bush plán vybudovat novou generaci uhelné elektrárny, kterou nazval FutureGen. Projekt měl být výjimečný tím, že elektrárna by ihned při výrobě zachycovala produkovaný oxid uhličitý a ukládala jej pod zem. O pět let později, v roce 2008, však americké Ministerstvo energetiky, nejspíš v reakci na ekonomickou krizi, ohlásilo restrukturalizaci celého projektu vzhledem k narůstajícím nákladům. Nicméně krize zároveň přinesla i řešení problému, to když nový prezident Barack Obama přišel se záchranným balíčkem. Jedna miliarda z něj poputuje právě na projektu FutureGen.
Je to signál, že nový ministr energetiky Steven Chu, známý zastánce jaderných elektráren, nebude podporovat pouze obnovitelné zdroje energie jako jsou solární elektrárny nebo větrné turbíny, ale také novou generaci starých technologií. Odhaduje se, že do roku 2030 vzroste spotřeba elektřiny jen v USA o 49%. Uhlí je ve Spojených státech amerických snadno dostupné, tohoto fosilního paliva jsou zde obrovské zásoby a Američané je samozřejmě hodlají využít. Pokud bude uhelná elektrárna nové generace dokončena, nabídne výkon 275 MW. Kromě elektřiny se počítá se současnou výrobou vodíku, a to navzdory tomu, že Obama nedávno výdaje na vodíkovou ekonomiku, především tedy auta na vodík, řádně seškrtal. Celkově náklad na vybudování elektrárny nejspíš budou kolem 2 mld. dolarů.
V Austrálii, oblasti kolem Broken Hill v Novém Jižním Walesuvětrných turbín. Větrná farma o celkovém výkonu 1 GW získala definitivně povolení ke stavbě, která zabere 32 000 hektarů. Celý projekt poskytne elektřinu pro 430 000 domácností a pokryje tak 4,5% celkové spotřeby státu. Vytvoří nová pracovní místa, nebude zatěžovat města hlukem, přinese podporu lokálním ekonomikám a samozřejmě zlepší životní prostředí. Vláda Nového Jižního Walesu má s tímto typem obnovitelného zdroje energie velké plány, chystá se a pomoci tohoto i dalších projektů snížit emise skleníkových plynů až o 6 mil. tun ročně. Celá Austrálie chce v roce 2020 získávat 20% elektřiny z obnovitelných zdrojů. Dnes je z převážné části závislá na spalování fosilních paliv, zejména snadno dostupného uhlí.
Veřejné osvětlení, relativně nudná každodenní součást našich měst, ukrývá podobně jako třeba stožáry elektrického vedení zajímavý potenciál. Rozhodla se jej odkrýt francouzská společnost Windela když představila pouliční lampu Windelux založenou na LED technologii, která není připojena k rozvodné síti, nýbrž získává energii z integrované solární elektrárny a vertikální větrné turbíny. Přes den ji ukládá do baterií, ze kterých je pak v noci napájena. Zároveň může fungovat jako wi-fi stanice. Vypadá to opět jako ztřeštěná vize budoucnosti, taková lampa by určitě byla dražší a výrobně složitější než lampy klasické. Nicméně, ušetřená energie a náklady na připojení k síti, plus ekologický provoz by rozdíl v ceně časem vyrovnaly. Podle některých odhadů spotřebovává pouliční osvětlení celosvětově až 12% fosilních paliv, v městských rozpočtech je elektřina za veřejné osvětlení jednou z významných položek. „Chytřejší“ pouliční lampy tak možná dnes vypadají bláhově, ale v budoucnu by se mohly stát jednou ze součástí mozaiky směřující k trvale udržitelnému rozvoji.
Čtěte také:
Mezinárodní energetická agentura (IEA) aktuálně v Paříži prezentovala zprávu „Gadgets and Gigawatts„, ve které upozorňuje, že spotřeba elektřiny v domácnostech naroste do roku 2030 zhruba trojnásobně. Hlavním žroutem energie má být domácí spotřební elektronika a všelijaké „gadgety“ – plazmové a LCD televize, herní konzole jako PlayStation 3, Wii nebo Xbox 360, případně jejich budoucí následovníci, iPhony, notebooky, prostě všechny ty krásné lesklé blikající vrnící hrající věcičky, které milujeme.
Během následujících sedmi měsíců podle zprávy IEA překročí počt uživatelů domácích počítačů hranici jedné miliardy. Elektrické spotřebiče prý dnes zastávají zhruba 15% celkové spotřeby domácnosti, nicméně jejich podíl rychle roste. Zatímco bílá technika jako jsou chladničky, pračky a další zařízení se postupně novému trendu energetické efektivnosti přizpůsobuje, stále více nových (a většinou zbytečných) „udělátek“ na spotřebu příliš nedbá. Organizace proto navrhuje vládám, aby urychleně přijaly opatření ke snížení spotřeby televizí, notebooků či mobilních telefonů.
V opačném případě se podle IEA energie spotřebovaná informačními a komunikačními technologiemi stejně jako spotřební elektronikou do roku 2022 zdvojnásobí a do roku 2030 ztrojnásobí až na 1700 TWh. Díky takovému zvýšení by mohly přijít vniveč všechny snahy o snížení produkce skleníkových plynů a zvýšení energetické bezpečnosti. Znamenalo by to potřebu vybudování nových energetických zdrojů o výkonu 280 GW, tedy několika desítek až stovek jaderných či uhelných elektráren. Podle zprávy jsou však příležitosti ke snižování spotřeby takřka na každém kroku. Snižování spotřeby a omezování energetické náročnosti je řádově snazší a levnější, než stavba nových energetických zdrojů, ať už těch spoléhajících na fosilní paliva, nebo těch čerpajících z obnovitelných zdrojů energie.
Související články:
Ropné plošiny jsou trnem v oku prakticky všech ekologických aktivistů. Nejenže těží ropu, fosilní palivo, které je dnes v konečném důsledku znečišťovatelem číslo jedna. Neprospívají ani mořskému biotopu – ani ty aktivní, ani vysloužilé. Studio Morris Architects přislo aktuálně v rámci soutěže Radical Innovation in Hospitality s originálním nápadem jak využít vysloužilé ropné plošiny.
A totiž přeměnit je na energeticky zcela soběstačné mořské hotely. Primárně je tento projekt určen pro Mexický záliv, ve kterém se nachází kolem 4000 ropných plošin. Přeměněné ropné plošiny získávají energii z vertikální větrné turbíny posazené do jednoho ze základních pylonů. Výhodou je, že na moři fouká vítr mnohem častěji a silněji než na pevnině.
Geotermální pumpy pomáhají s vytápěním a chlazením stanice. Další energie pak pochází z mořských vln a solárních panelů rozmístěných na povrchu platformy. Návštěvníci takového hotelu pak mají k dispozici všechny zážitky, které plošina uprostřed moře nabízí. Vodní sporty, výlety po hladině i pod ni. Obchodníci mohou takový hotel využít pro svá obchodní setkání nebo pořádání konferencí.
Agentura Reuters informuje, že obnovitelné zdroje energie si postupně razí cestu i do těch nejextrémnějších podmínek. Využívat v Antarktidě solární energii či větrné turbíny v místě, které je z 98% pokryto ledem, není právě jednoduché.
Solární panely se musí potýkat s extrémními mrazy, větrné elektrárny zase s extrémními rychlostmi větru. „Antarktida je největrnější, nejmrazivější a nejsušší místo na zemi. To představuje velkou zátěž na materiály,“ řekl agentuře Reuters Andy Binney, inženýr na britské základně Rothera při instalaci solárních termálních panelů na její střechu.
Experiment má ověřit, zda je možné s pomocí této technologie ohřívat vodu a vzduch v obytné místnosti základny. Britové ale nejsou jediní, kdo se do alternativních zdrojů energie pouští. Belgická základna Elisabeth ve východní Antarktidě je nejspíš první, která je odkázána čistě na větrnou a solární energii. Poblíž amerických a novozélandských základen je pak budována světově nejjižnější větrná farma.
Přechod na obnovitelné zdroje výrazně sníží znečištění, které až dosud vznikalo výrobou tepla a elektřiny z fosilních paliv. Zejména ale výrazně sníží enormní náklady a dopravu těchto paliv do nejvzdálenějšího místa na zemi.
V posledních pár dnech se sešly dvě velmi zajímavé zprávy z prostředí vědeckých laboratoří. První pochází z Fraunhoferova Institutu, kde výkumníci dosáhli rekordní 41,1% účinnosti při konverzi slunečního světla v elektřinu. Světlo bylo koncentrováno a následně zaměřeno na malý solární článek o ploše pět mm2 vyrobený převážně z kovů jako je gallium, indium či germanium. Jde o tzv. metamorfické mnohocestné solární články, na kterých už vědci pracují od roku 1999. Po deseti letech se jim konečně podařil zásadní průlom. „Jsme tím všichni nadšeni,“ komentoval úspěch Frank Dimroth, vedoucí jedné z výzkumných skupin. Je příjemné slyšet, že vědci nepracují pouze v teoretické rovině, ale svůj nový objev hodlají co nejrychleji zužitkovat také prakticky. Spolupracují proto úzce se společnostmi Azur Space a Concentrix Solar GmbH aby svou novou technologii mohli uvést co nejdříve na trh.
V praxi by to pak mohlo znamenat, že cena energie vyrobené v solárních panelech či solárních elektrárnách bude nižší než dnes a nejspíš srovnatelná například s cenou energie z fosilních paliv.
Druhá zpráva přichází z Polytechnického institutu Rensselaer. Tam se podařilo vyvinout protiodrazovou vrstvu, která umožňuje solárním panelům absorbovat celé světelné spektrum z prakticky jakéhokoliv úhlu. Jinými slovy, zatímco klasické solární články přijmou pouze 67,4% světla a zbytek se od nich odrazí, díky nové antireflexní vrstvě mohou články přijmout až 96,21% světla a to pak přeměnit na elektřinu. Nový povrch je vyroben pomocí nanotechnologí a mohl by, podobně jako objev vědců z Fraunhoferova Institutu pomoci k výraznému zlevnění, a tím i rozšíření solární energie. Zajímavé je, že díky protiodrazové vrstvě už by nemuselo být například nutné otáčet solární elektrárny a sluncem ve správném úhlu, protože solární články vybavené touto vrstvou přijímají světlo ze všech úhlů stejně. To by znamenalo další výrazné snížení nákladů na solární systémy a instalace. Není bez zajímavosti zmínit, že tento výzkum byl financován americkým Ministerstvem energetiky a letectvem USA.
V Indii se nikdy nedočkali rozšíření klasické pevné telefonní linky prostě proto, že bylo mnohem výhodnější rovnou přijít s mobilními telefony. Indie tak de-facto přeskočila celou jednu vývojovou etapu v oblasti telekomunikací. A podobně by to teď mohlo být s obnovitelnými zdroji energie v Africe. Velká část afrického kontinentu dnes má omezené nebo žádné dodávky elektrické energie. Často se používají prosté naftové generátory, případně se pro klasické elektrárny využívá jako paliva dřeva. Elektřina je považována za africkou cestu k prosperitě, ostatně jako kdekoliv jinde na světě. Podle nejnovějšího příkladu z Keni to vypadá, že by Afrika mohla namísto využití fosilních paliv rovnou přejít k obnovitelným či alternativním zdrojům. Na severu téměř čtyřicetimilionové země má brzy vyrůst větrná farma o předpokládaném výkonu 300 MW v roce 2012. Přitom celková spotřeba země je kolem 1200 MW, takže větrné turbíny pokryjí plnou čtvrtinu. Keňská vláda údajně hledá i další možnosti využití obnovitelných zdrojů, jako jsou například geotermální elektrárny. Cena projektu větrné farmy má být 760 mil. dolarů z čehož Africká rozvojová banka zaplatí asi 30%, další finance mají přitéct z lokálních bank, Jihoafrické republiky, Středního východu či USA. Farma má pojmout 360 turbín dánské společnosti Vestas.
PowerUp! je nová počítačová hra vytvořená ve spolupráci společností TryScience, IBM a města New York. Jedná se o 3D akční strategii, ve které musí hráč zachránit planetu Helios před ekologickou devastací. Jakákoliv podobnost se skutečnými osobami nebo reáliemi je samozřejmě čistě náhodná :). Hra je zasazena do budoucnosti, ve které je znovu spuštěno spalování fosilních paliv namísto využívání obnovitelných zdrojů energie. Elektrárny pumpují do atmosféry tuny jedovatých plynů, planeta se ohřívá a dokonce se začínají objevovat zcela nové nebezpečné úkazy jako „Smogoflusy“, husté mraky emisí, které by mohly být živé. Infrastruktura solárních elektráren, větrných turbín a jiných alternativních zdrojů byla obrovskými bouřemi zničena a na vás jakožto hráčích je, abyste ji obnovili. Zkusíte obstát před touto výzvou? Hru stahujte na adrese www.powerupthegame.org (250 MB). Pro spuštění vám bude stačit jakýkoliv, i starší počítač.
