GE a nezisková organizace Carbon Trust oznámily tento týden nové celoevropské partnerství, které má urychlit rozvoj čistých technologií. Podle tiskové zprávy GE je totiž stále patrnější, že starý kontinent má v tomto významném sektoru problémy udržet krok s ostatními částmi světa. S tím až tak docela nesouhlasíme, ale podívejme se co dalšího GE píše.

GE v současné době přímo investuje do vývoje nových typů větrných turbín využívajících magnetické rezonance, foto: GE

V Evropské unii vzniklo v roce 2011 celkem 44 393 MW nové výrobní kapacity elektřiny. Z toho 32 043 MW pocházelo z obnovitelných zdrojů. Největší podíl na tom mají solární fotovoltaické elektrárny s 21 000 MW, větrné elektrárny si připsaly 9 616 MW.

Graf celkové instalované výrobní kapacity v Evropské unii v letech 1995 až 2011 podle typu zdroje, graf: EWEA

Před třemi lety byl poprvé nastíněn záměr postavit obří solární elektrárny na Sahaře. Projekt dostal jméno DESERTEC a měl energeticky propojit africkou Saharu s Evropou. Pro někoho odvážná myšlenka dostává konkrétní obrysy. Na příští rok je přichystána výstavba první obří koncentrační solární elektrárny s výkonem 500 MW, která bude tvořit pomyslný první stavební kámen projektu DESERTEC. První stavební výkop se uskuteční příští rok v Maroku. Výstavba elektrárny přijde na 2,8 miliard dolarů.

Vize koncentrační solární elektrárny na Sahaře

Řecko je v těchto dobách nechvalně známo svými ekonomickými problémy. Obrovský státní dluh, bujarý sociální systém a neefektivní ekonomika – to jsou jen jedny z mála problémů, s kterými se musí Řecko potýkat. Lze z toho ven? Potřebným impulsem k nastartování řecké ekonomiky může být sázka na obnovitelné zdroje. Konkrétně na solární energii, pro kterou má „země pod Olympem“ výhodné podmínky. První krok byl již učiněn. 

Větrné turbíny mají dnes nejčastěji výkon mezi 2-3 MW, nejvyšší kolem 6-7 MW. Vědci z Dánska už ale prezentovali výzkum, díky kterému mají základní kameny pro stavbu větrných elektráren o výkonu kolem 20 MW.  

Evropská unie tento čtvrtek schválila dlouhodobý plán pro transformaci evropského hospodářství na nízkouhlíkovou ekonomiku, a to s výhledem až do roku 2050. V tu dobu by evropský průmysl měl produkovat až o 80-95 % méně skleníkových plynů než v roce 1990. Byl potvrzen také současný pozitivní vývoj, jenž by se měl promítnout v úspěšné splnění cílů pro rok 2020. V usnesení bylo rovněž konstatováno, že transformační cíle pro rok 2012 byly již splněny.  

Island nedávno těžce zasáhla ekonomická krize. Malá ostrovní země daleko od Evropy se ale pomalu otřepává. A už spřádá plány jak z nezáviděníhodné situace ven. Jedna z možností zní: stát se elektrárnou Evropy. Island má obrovské “zásoby” snadno dostupné geotermální energie – a nebojí se ji použít, narozdíl od ostatních.  

Evropská unie se zavázala, že do roku 2020 překročí objem energie vyráběné v obnovitelných zdrojích energie 20,7 %. To se jí hravě podaří, a nejspíš svůj závazek dalece překročí. Už dnes totiž větrné a solární elektrárny vyrábějí v Evropě obrovské množství elektrické energie.