Evropská investiční banka ve spolupráci s Asijskou rozvojovou bankou hodlá v Indii zainvestovat rozsáhlé solární parky. Více než miliardová Indie prozatím v rozvoji obnovitelných zdrojů energie výrazně zaostává, a to i za extrémně rychle se rozvíjející Čínou. Dnes má instalovánu výrobní kapacitu solárních elektráren asi 14 MW. Přitom Indie je ideálně situována k využití energie slunce. Do roku 2022 chce proto vláda zvýšit výrobní kapacity solárních elektráren na 20 000 MW.  

Ve španělské Seville byla aktuálně spuštěna solární elektrárna společnosti Abengoa. Jde o největší svého druhu na světě. Solární věž s výkonem 20MW získává energii ze soustavy zrcadel, celkem jich je 1255. Ta nasměřují sluneční záření na vrcholek věže vysoké 165 metrů a zahřejí tak vodu, která následně pohání turbínu generující elektřinu. Abengoa už provozuje podobnou elektrárnu s výkonem 10 MW a plánuje stavbu další s výkonem 20 MW v rámci komplexu Solucar, který má do roku 2013 produkovat až 300 MW. Této hodnoty chce dosáhnout stavbou dalších koncentračních solárních elektráren. Španělsko se v minulém roce stalo také druhým největším producentem elektřiny ze slunce, hned po Německu. Zejména se tak stalo díky pobídkám a dotacím vlády, které však mají brzy skončit. Podobný boom dnes zažívá také Česká republika.

V nedávném článku „Solární energie z vesmíru na dosah?“ jsme přinesli zprávu o úspěšném pokračování výzkumu přenosu energie pomocí mikrovlnného záření. Sami jsme tehdy netušili jak blízko by mohlo být praktická aplikace. Americká energetická společnost PG&E (Pacific Gas & Electric) z Kalifornie hodlá ve spolupráci s firmou Solaren Corp. zažít využívat orbitální solární elektrárny, které budou přenášet sluneční energii zpět na povrch. A to už od roku 2016.

Princi fungování je jednoduchý – solární panely umístěné ve vesmíru nejsou omezovány zemskou atmosférou a dopadá na ně až 8x intenzivnější sluneční záření než na zemi. Fotovoltaika tak vyrobí mnohem více energie na menší ploše. Výhodou vesmírných elektráren je i fakt, že nezabírají půdu. Naopak nevýhodou jsou samozřejmě obrovské náklady na vynesení a vybudování elektrárny, která musí vydržet fungovat v extrémních podmínkách po mnoho let. Dole na povrchu pak bude vybudována přijímací stanice, prozatím se počítá s městem Fresno. Odtamtud popotuje do rozvodné sítě. V první fázi by mělo jít asi o 200 MW. Jedná se o velmi zajímavý obnovitelný zdroj energie, který však podle studií v minulosti měl mít velkou nevýhodu, a to výrazně vyšší cenu proti energii z fosilních paliv, ale i klasických větrných či solárních elektráren. Nový projekt společností PG&E a Solaren má být však velmi konkurenceschopný díky patentované technologii vesmírné solární energie Solaren.

Kalifornie má v plánu v následujících letech vybudovat celou řadu fotovoltaických solárních elektráren, kromě dalších projektů to bude například 550 MW solární elektrárna v San Luis Obispo. Čína nyní ohlásila dvojnásobně ambicióznější projekt. V kotlině Qaidam, kde se rozkládá obrovská, sluncem zalitá poušť, hodlá čínská společnost China Technology Development Group vybudovat solární elektrárnu s výkonem 1 GW. Nepůjde o solární termální elektrárnu, ale o klasickou fotovoltaiku. Část solárních panelů má být klasicky křemíkových, část budou tenkovrstvé solární články. V první fázi, jejíž výstavba začne příští rok, má být vybudováno zhruba 30 MW výkonu za 150 mil. dolarů. Podle úspěchu této fáze se pak bude pokračovat s další výstavbou. Odborníci tento krok samozřejmě vítají. Jakkoliv je 1 GW solární energie dnes jen těžko představitelná meta, Čínu rozhodně nelze podceňovat. Dnes je jedním z největších světových znečišťovatelů (v roce 2006 měla například 90 GW elektřiny z uhelných elektráren), ale pomalu si také začíná uvědomovat, že přírodní bohatství není nevyčerpatelné a cesta k trvale udržitelnému rozvoji vede skrze obnovitelné zdroje energie. Kromě slunce začíná nyní Říše středu masivně využívat také větrnou energii.

Americká společnost SkyFuel zabývající se využitím energie slunce nedávno představila nový systém solární termální elektrárny. Ta má být až o čtvrtinu levnější než podobná řešení jiných společností, využívá totiž parabolické žlaby vyrobené z reflektivní umělé hmoty. Tyto žlaby koncentrují solární energii na trubici s tekutinou, která se pak přeměňuje v páru a pohání generátor vyrábějící elektřinu. Tolik v kostce princip fungování solárních termálních elektráren. Přístup společnosti SkyFuel je inovativní v tom, že namísto těžkého a neohrabaného skla využívá pro konstrukci žlabů už zmíněný plastik, do kterého je zalito stříbro. Přestože je stříbro drahý kov, využití plastiku snižuje celkovou cenu až o čtvrtinu. SkyFuel odhaduje, že díky tomu dokáže dodávat elektřinu za cenu pod 15 centy za jednu kilowatthodinu. To je cena stále ještě o něco vyšší než v případě zemního plynu nebo uhelné elektrárny, ale přesto už konkurenceschopná. Navíc zástupci společnosti dodávají, že jejich nový systém může významně zlevnit elektřinu v už existujících solárních termálních elektrárnách, kde není třeba investic do turbíny a rozvodů, ale lze ji vylepšit právě jen o nové žlaby z produkce SkyFuel. Pilotní instalace solární termální elektrárny SkyFuel by měly vzniknout do dvou let, zhruba o výkonu 2 až 10 MW. Větší projekty se očekávají po roce 2010. Termální solární elektrárny mají nejen v USA velkou budoucnost zejména díky svým celkově nižším nákladům než fotovoltaické elektrárny.

Ve Španělsku před pár dny skončilo setkání zástupců společností zaměřených na využití sluneční energie – Evropská konference o fotovoltaice a solární energii. Byli zde všichni hlavní světoví hráči – SunPower, Suntech Power, First Solar i Trina Solar, a samozřejmě také řada menších evropských i amerických společností (které čmuchají v Evropě velkou příležitost).

Ačkoliv se většina zástupců společností shodla, že v příštím roce budou ceny fotovoltaiky a solárních panelů klesat, nikdo nedokázal samozřemě přesně říci o kolik – odhady se různí od 5% do 20%. Co naopak klesalo už během setkání byly ceny akcií společností zaměřených na solární energii, ale to nebylo nic výjimečného – klesaly celé světové burzy. Analytici navíc předpovídají, že měnící se priority světových vlád, potenciální přebytek křemíku a hype kolem nových výnosných trhů by mohl v roce 2009 řádně pročistit trh s fotovoltaikou. „V roce 2009 by se společnosti v solárním sektoru mohly začít dělit na dlouhodobé vítěze a ‘já-taky’ společnosti,“ napsal například analytik společnosti Lazard Capital Markets. Zazněla také upozornění, že zdaleka ne všechny země, o kterých marketingové týmy tvrdí, že jsou budoucími zlatými doly (jako například Itálie nebo Česká republika), se dostanou tam, kam předpovídají. Například podle některých odhadů má mít ČR v roce 2009 i 300 MW až 500 MW solární energie, přitom v roce 2007 neměla ani 1 MW a neexistují projekty, které by mohly zvednout tuto hodnotu byť i na 300 MW v roce 2009. Ani v Itálii není apetit po obnovitelných zdrojích energie, konkrétně solární energii, tak dravý. I přes to všechno se ale členové Evropské asociace fotovoltaického průmyslu shodli, že do roku 2020 by Evropa mohla pokrývat svou spotřebu elektřiny sluneční energií až z 12%, což vůbec nezní špatně.

Elektřina ze Slunce láká. Za poslední rok vzrostl instalovaný výkon fotovoltaiky v ČR více než sedmkrát a v letošním roce se očekává další významný nárůst. Zdá se, že je tato technologie mezi investory čím dál populárnější a jejich plány zahrnují instalace solárních parků v řádech miliard Kč. Fotovoltaika se dostala do hledáčku nejen malých a středních investorů, ale také velkých developerských firem, které počítají s fotovoltaikou na střechy průmyslových hal, hotelů nebo nové bytové výstavby. Kromě domácích subjektů přicházejí na trh také kapitálově velcí hráči z Německa, Španělska, Velké Británie nebo Nizozemí. Významně k tomu přispívají výkupní ceny energie po dobu 20 let, silná koruna znamenající dočasný pokles cen fotovoltaických komponent a také zlepšení legislativního prostředí pro podnikání v této oblasti. Tento trend je jistě pozitivní, fotovoltaika patří k nejperspektivnějším a nejšetrnějším technologiím výroby elektřiny. Na druhou stranu lze ale pozorovat i celou řadu problémů, které u nás rozvoj tohoto podnikání provázejí. Týkají se zejména větších instalací a zde jsou některé z nich.

Americký stát Kalifornie se zavázal, že do roku 2010 bude získávat 20% své elektřiny z obnovitelných zdrojů. Kalifornská společnost PG&E proto nyní ve spolupráci s firmou Brightsource Energy ohlásila výstavbu nových termálních solárních elektráren v místě, které je k tomuto účelu uzpůsobeno téměř nejlépe na celém světě – žhavé poušti Mojave. Celkem tam vyrostou tři nové solární termální elektrárny, což je typ v současné době stále populárnější. První tři elektrárny budou mít celkový výkon 500 MW s tím, že v budoucnu bude možné dodat až dalších 400 MW. První elektrárna o výkonu 100 MW vyroste u městečka Ivanpah do roku 2011. Ročně by měla vyprodukovat 246 000 MWh elektřiny. Další dvě elektrárny budou mít výkon po 200 MW.

Společnost 1366 Technologies, která se bývá využitím solární energie pomocí fotovoltaických článků (chce srazit cenu za sol. energii na 1 dolar za watt), má na svých stránkách velice zajímavou statistiku. Podle ní dopadá na povrch země průměrná sluneční energie 89 000 TW (terawattů). Naproti tomu větrná energie celé planety nabízí celkem nějakých 370 TW, zatímco současná spotřeba celého světa je pouhých 15 TW.

UPDATE 2.3.2009: přímo z Ministerstva průmyslu a obchodu jsme byli upozorněni, že on-line poradna na adrese www.i-ekis.cz již není v provozu. Namísto ní byla spuštěna poradna na adrese www.mpo-efekt.cz/cz/ekis.

Na adrese www.i-ekis.cz najdete stránky Energetických Konzultačních a Informačních Středisek České energetické agentury. Ta zajišťují poradenství v oblasti snižování potřeby energie a podpory obnovitelných zdrojů energie. Stránky obsahují nepřeberné množství užitečných a praktických informací týkajících se tepelných čerpadel, využití sluneční energie, využití větrné energie, využití vodní energie, energie biomasy, úsporných opatření pro RD, nízkoenergeických domů a podobně. Navíc je součástí stránek opravdu velice rozsáhlá poradna a databáze dotazů a odpovědí na témata jako zateplování objektů, energie větru, energie slunce, využití odpadního tepla, palivové články, nízkoenergetické a pasivní domy a tak dále. Každý, kdo se zajímá o ekologické bydlení by si měl udělat na stránky www.i-ekis.cz čas.