Americká společnost Bloom Energy nemá o nic menší cíle než vyvolat revoluci v oblasti energetiky. Osm let pod vedením K.R. Sridhara tajně pracovala na nové generaci palivových článků, které dokáží vyrábět elektřinu z kapalných nebo plynných uhlíkovodíků, tedy např. benzinu, nafty či zemního plynu. První instalace tzv. „Bloom Boxů“ mají např. Google či eBay.  

Vodík by se mohl v budoucnosti stát náhražkou fosilních paliv. Už dnes například Honda nabízí své auto na vodík v podobě modelu FCX Clarity. Vodíková ekonomika má však několik trhlin. Hlavní překážkou je energeticky náročná výroba vodíku. A také jeho lehkost – protože jde o nejlehčí plyn, je v podstatě nemožné ho dlouhodobě skladovat. Problém s výrobou se rozhodlo řešit studio SolarLab. pokračování…

Výzkumnící společnosti General Electric během několika minulých let pracovali s nanotechnologiemi a snažili se porozumět principu tzv. „superhydrofobních“ materiálů, tedy materiálů, které velice silně odpuzují vodu, a tento princip následně využít v praxi. Zájem GE míří v poslední době zejména do odvětví energetiky a letectví.

Například námraza na lopatkách větrných turbín ve výšce 60 metrů nad zemí způsobuje značné tření a snižuje výkon větrníků. Turbíny leteckých motorů, které musejí fungovat ve výšce 10 km nad zemským povrchem, jsou konstrukčně řešeny tak, že jsou odolné proti námraze, nicméně tato řešení jdou často na úkor energetické účinnosti. „Co kdybychom lopatku větrné turbíny nebo leteckého motoru opatřili nanomateriálem, který by dokázal odpuzovat vodu?“, klade si otázku Joseph Viciquerra, šéf projektu organizovaného Laboratoří pro mechanickou integraci a operabilitu při Globálním výzkumném centru GE v Niskayuně (USA, stát New York). „A co kdyby tyto materiály dokázaly odpuzovat i led?“ , pokračuje ve své otázce. Výsledkem by bylo obrovské zlepšení účinnosti.

Energetický gigant ČEZ začal frontální ofenzivu, chystá velkou podporu obnovitelným zdrojům energie, budování chytré rozvodné sítě a podporu elektromobilům. Více na Hybrid.cz v článku „ČEZ: nadělil si emisní povolenky, chystá velkou podporu elektromobilům a novým technologiím„.

„Český energetický gigant ČEZ si včera ve sněmovně schválil odpustky v podobě emisních povolenech zdarma, čímž z rozpočtu ČR přesunul desítky miliard korun. Kritizuje to bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík i financí Miroslav Kalousek. …Aby odvrátil pozornost, ohlásil nový program FutureMotion – energie zítřka. Jedná se de-facto o koncepci rozvoje energetiky pro příští desetiletí. ČEZ se nyní cítí být ve vedoucí pozici v oblasti energetiky ve střední Evropě, kde fakticky je. Podporou vědy a výzkumu a využití moderních technologií při výrobě, spotřebě i distribuci chce snížit zátěž životního prostředí. Dále chce doplnit tradiční pojetí energetiky o nový pilíř, totiž lokální výrobu a zvýšit tak bezpečnost dodávek energie a snížit náklady.“ (celý článek)

Americký Energetický informační úřad (EIA) se stará o oficiální energetické statistiky Spojených států. Pokud se chcete ponořit do studia čísel a statistik, oficiální stránky úřadu jsou pro vás jako dělané. Nás teď nicméně zajímá předpověď EIA do roku 2030 která říká, že pokud se lidé nebudou snažit, stoupnou emise skleníkového plynu oxidu uhličitého do roku 2030 o 39%. Někteří považují tuto zprávu ponejvíc za strašení, protože už dnes je jasné, že lidé se globálně snaží s tímto problémem něco dělat. V roce 2012 vyprší Kjótský protokol, už letos se ale v Kodani sejdou vůdci téměř 200 států aby se dohodli na novém omezení vypouštění skleníkových plynů. Bez této nové dohody a jakékoliv regulace by údajně v roce 2030 mohlo být vypuštěno do ovzduší až 40,4 mld. tun CO2, v roce 2006 to přitom bylo 29 mld. tun. Většina tohoto růstu by měla přijít z rychle se rozvíjejících zemí jako je Čína a Indie, které jsou z velké části závislé na spalování fosilních paliv v uhelných elektrárnách. Podobně jsou na tom však dnes třeba Spojené státy americké. Až polovinu své elektřiny získávají z uhelných elektráren. To se má samozřejmě v nejbližších desetiletích zásadně změnit. Nový prezident Barack Obama navrhuje důraz na obnovitelné zdroje energie jakožto jednu z cest z ekonomické krize. Pozornost chce směřovat především na větrné elektrárny, solární elektrárny a geotermální energii. V energetice se silně angažuje například i společnost Google, která před časem přišla s návrhem nazvaným „Čistá energie 2030″. Návrh počítá se snížením výroby energie z fosilních paliv do roku 2030 o 88%, snížením spotřeby paliva automobilů o 44%, snížením závislosti na dovozu ropy o 37%. V roce 2030 by například v USA mělo fungovat 80 GW přímořských větrných farem, 300 GW energie budou generovat větrné turbíny na pevnině. Dalších 170 GW energie má pocházet z fotovoltaiky, 80 GW z koncentračních solárních elektráren. A nakonec jsou tu geotermální elektrárny s 80 GW. Je zajímavé, že návrh Google téměř nezmiňuje jaderné elektrárny, kde počítá jen s velmi mírným růstem. Pro srovnání, EIA odhaduje, že bez jakýchkoliv zásahu by produkce emisí CO₂ dosáhla v roce 2030 v rozvojových zemích 25,8 mld. tun, zatímco ve vyspělých zemích 14,6 mld. tun.

EPEE je zkratka pro „Europen Partnership for Energy and the Enviroment“. Dne 20. listopadu proběhl v pražském Clarion Congress Hotel poprvé v Praze seminář, jehož hlavními tématy byla právě hesla v titulku tohoto článku. Sešli se na ní přední zástupci chladírenského a teplárenského průmyslu, stejně jako média, politici a vědci – ze zahraničí i z České republiky. Zahájení konference si vzal na starost samotný generální ředitel EPEE Friedrich P. Busch, akce se měl zúčastnit také ministr životního prostředí Martin Bursík, který se však nedostavil. Busch především zdůraznil, že toto setkání je první, ale zdaleka ne poslední v řadě. Jako další si vzal slovo Darcy Nicole, ředitel komunikační skupiny EPEE, který se věnoval především tomu, jaký vliv mají budovy na životní prostředí kolem sebe, stejně tak závislosti teplárenského a chladírenského průmyslu na energetice, prosazování zelených systémů a dalším zajímavým tématům. Zdůraznil, že na zelených/ekologických budovách se dá vydělat, ale také v nich budou bydlet a pracovat šťastnější lidé. Vladimír Vlk, ředitel odboru udržitelné energetiky a dopravy z Ministerstva životního prostředí se věnoval přístupu našeho státu k obnovitelným zdrojům energie, trvale udržitelnému rozvoji (ve velmi pragmatickém pohledu), podpoře biopaliv, povinných energetických auditech budov (energetické štítky), efektivnější centrální výrobě tepla, zvyšování efektivity uhelných zdrojů či podpoře paroplynových elektráren. Zdůraznil, že ČR se, společně s celou Evropskou unií, zavázala do roku 2020 snížit emise o 20% a spotřebu také o 20%. Připomněl, že je rozdíl mezi výrobou tepla z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a výrobou elektřiny, která je nepoměrně nákladnější a složitější.

Josef Fiřt, předseda Energetického regulačního úřadu, připomněl, že Evropa je se svým důrazem na ekologii de-facto v něvýhodě oproti celému světu. Dále se věnoval garancím investic do OZE z pohledu investorů či kombinované výrobě tepla. Profesor Karel Kabele, předseda Společnosti pro techniku prostředí, se ve velmi zajímavé prezentaci podrobně věnoval energetické spotřebě budov a jejich certifikaci. Neopomněl dodat, že dnes je třeba dívat se na budovy jako na komplexní systémy, u kterých je nutné sledovat účinnost výroby, distribuce a regulace všech energií. Od 1. ledna 2009 bude povinnou součástí projektové dokumentace všech budov tzv. energetický štítek. Josef Slováček, prezident Asociace využití tepelných čerpadel, velmi zasvěceně a zajímavě hovořil o problematice tepelných čerpadel. Od roku 2001 zažívá tento trh velmi zajímavý nárůst, a to i přesto, že je dnes velkým problémem získat na tepelná čerpadla dotace. Slováček připomněl také historii tepelných čerpadel, která především v Rakousku, Francii či Německu zažívala boom také v 70. a 80. letech, nicméně neodbornost, chybné instalace a servis zapříčinily propad zájmu v 90. letech. Zdůraznil, že je vždy nutné vybrat správný typ čerpadla a třeba dát přednost i dražší, ale kvalitnější značce. Při výběru tepelného čerpadla je vždy nutné brát v úvahu lokální hydrologické i klimatické podmínky. Hilde Dont z Enviroment Readiness Department poté připomněla unijní direktivu „Ecodesign“ a důležitost využití alternativních zdrojů energie také vzhledem k bezpečnosti. Friedrich P. Busch na konci semináře opět zdůraznil, že se nejedná o poslední seminář tohoto druhu a že výrobci topných, chladících a mrazících zažízení se spolu s vědci, politiky a jinými odborníky v budoucnu opět setkají.

Al Gore, bývalý americké vice preident a známý ekologický aktivista, představil ve včerejším vydání The New York Times plán pro nového prezidenta Baracka Obamu. Upozorňuje, že klimatická krize je nevyhnutelná. Dobrá zpráva však zní, že kroky, které je třeba učinit pro její řešení, jsou zároveň cestou ven z ekonomické krize a krize energetické bezpečnosti. Nejdůležitější jsou podle něj investice do infrastruktury a tvorby nových pracovních míst, namísto stamiliard dolarů vydávaných každoročně za ropu z ciziny. Al Gore svůj plán rozdělil do pěti bodů:

• velkoplošné investice a incentivy pro budování konstrovaných solárních termálních elektráren v jihozápadních pouštních oblastech USA, větrných elektráren od Texasu po Dakoty a pokročilých geotermálních elektráren v místech, která jsou proto vhodná
• začít plánovat konstrukci celonárodní chytré rozvodné sítě, která dokáže přenášet energii z obnovitelných zdrojů energie ve venkovských oblastech do měst, kde se jí nejvíce spotřebuje, Gore odhaduje potřebné investice na 400 mld. dolarů během 10 let, což je výrazně méně, než potenciální ztráty 120 mld. dolarů každý rok díky výpadkům a zastaralému rozvodnému systému
• za třetí, Gore navrhuje pomoc americkému automobilovému průmyslu. General Motors, Ford, Chrysler, všechny tyhle automobilky jsou v těžké ztrátě, jejich tržby padají, proto žádají o pomoc Kongres. Al Gore ale nenavrhuje pomoci pouze těm velkým, ale také malým začínajícícm firmám se zajímavými technlogiemi – tou hlavní jsou plug-in hybridy
• celonárodně vybavit staré budovy lepší tepelnou izolací a kvalitnějšími okny i úsporným osvětlením
• zvýšit cenu oxidu uhličitého a prosadit příští rok v Kodani efektivnější dohodu, než je současný Kjótský protokol (který USA odmítly ratifikovat)

Také jste si ještě donedávna mysleli, že Google je internetovými vyhledávač? Chyba lávky, tahle společnost se totiž pomalu stává významným hráčem v oblasti energetiky. Ono vlastně není divu, vždyť datová centra, obrovské shluky počítačů, společnosti Google spotřebovávají kvanta energie, za kterou musí Google těžce platit. Podle zprávy N.Y. Times se v USA sešli zástupci Google a společnosti General Electric, aby spolu diskutovali mimo jiné o vývoji chytrých rozvodných sítí, které by dále podnítily rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Cílem obou společností je údajně učinit obnovitelné zdroje přístupnější a užitečnější. Partnerství ohlásili Eric E. Schmidt, výkonný ředitel Google, a Jeffrey R. Immelt, výkonný ředitel General Electric, na konferenci Zeitgeist, která se konala v sídle Google v Mountain View v Kalifornii. „Všechny diskuse o obnovitelných zdrojích jsou k ničemu, pokud nevybudujeme dostatečnou přenosovou kapacitu,“ řekl Reicher. Bez ní nebude možné přenášet energii z obnovitelných zdrojů napříč Spojenými státy. Přitom se zde rýsují velké plány na energii z větrných elektráren (investuje i Google), případně geotermální energie (zde Google investuje také). Kromě toho Google a G.E. diskutovali také o tom, jak nejlépe díky vlastním zkušenostem s hardwarem a softwarem pomoci prosazovat plug-in hybridy ve velkém měřítku.