Povinnost opatřit budovy určené k prodeji, pronájmu nebo větší renovaci průkazem energetické náročnosti, začne fakticky platit až od dubna příštího roku, uvedl dnes na tiskové konferenci Šance pro budovy zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu.
Sněmovní Hospodářský výbor dnes schválil vládní návrh novely zákona o hospodaření energií, který obsahuje také povinnost opatřit prodávané či nově pronajímané domy a byty průkazem energetické náročnosti. Zájemci o koupi či nový pronájem se tak dozví ověřené číslo, ze kterého mohou snadno vyčíst očekávanou roční spotřebu za energie v dané nemovitosti.
Do Parlamentu ČR zamíří v následujících měsících k projednávání nová podoba zákona o hospodaření energií. Změna zákona souvisí s požadavky EU a také s trendem energeticky úsporného bydlení. Nové podmínky ve stavebnictví by měly platit již od roku 2013. Co změna přinese?
Energetické štítky domácích spotřebičů procházejí změnami nařízenými Evropskou unií. Do konce roku 2011 budou přeštítkovány skupiny praní, mytí a chlazení. V následujícím roce se změna bude týkat i sušení a pračky se sušičkou. Další skupiny, například mikrovlnné trouby, na své štítky teprve čekají. Prodejci nyní mohou doprodat zboží, které mají se starým štítkováním skladem.
Cílem prvního dílu třídílné série článků z pera zkušeného stavebního projektanta je přehledně rozdělit domy z hlediska jejich energetické efektivity. Popisované platí zejména pro rodinné domy, pro představu jsou uvedeny i hodnoty pro jiné stavby.

EPEE je zkratka pro “Europen Partnership for Energy and the Enviroment”. Dne 20. listopadu proběhl v pražském Clarion Congress Hotel poprvé v Praze seminář, jehož hlavními tématy byla právě hesla v titulku tohoto článku. Sešli se na ní přední zástupci chladírenského a teplárenského průmyslu, stejně jako média, politici a vědci – ze zahraničí i z České republiky. Zahájení konference si vzal na starost samotný generální ředitel EPEE Friedrich P. Busch, akce se měl zúčastnit také ministr životního prostředí Martin Bursík, který se však nedostavil. Busch především zdůraznil, že toto setkání je první, ale zdaleka ne poslední v řadě. Jako další si vzal slovo Darcy Nicole, ředitel komunikační skupiny EPEE, který se věnoval především tomu, jaký vliv mají budovy na životní prostředí kolem sebe, stejně tak závislosti teplárenského a chladírenského průmyslu na energetice, prosazování zelených systémů a dalším zajímavým tématům. Zdůraznil, že na zelených/ekologických budovách se dá vydělat, ale také v nich budou bydlet a pracovat šťastnější lidé. Vladimír Vlk, ředitel odboru udržitelné energetiky a dopravy z Ministerstva životního prostředí se věnoval přístupu našeho státu k obnovitelným zdrojům energie, trvale udržitelnému rozvoji (ve velmi pragmatickém pohledu), podpoře biopaliv, povinných energetických auditech budov (energetické štítky), efektivnější centrální výrobě tepla, zvyšování efektivity uhelných zdrojů či podpoře paroplynových elektráren. Zdůraznil, že ČR se, společně s celou Evropskou unií, zavázala do roku 2020 snížit emise o 20% a spotřebu také o 20%. Připomněl, že je rozdíl mezi výrobou tepla z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a výrobou elektřiny, která je nepoměrně nákladnější a složitější.

Josef Fiřt, předseda Energetického regulačního úřadu, připomněl, že Evropa je se svým důrazem na ekologii de-facto v něvýhodě oproti celému světu. Dále se věnoval garancím investic do OZE z pohledu investorů či kombinované výrobě tepla. Profesor Karel Kabele, předseda Společnosti pro techniku prostředí, se ve velmi zajímavé prezentaci podrobně věnoval energetické spotřebě budov a jejich certifikaci. Neopomněl dodat, že dnes je třeba dívat se na budovy jako na komplexní systémy, u kterých je nutné sledovat účinnost výroby, distribuce a regulace všech energií. Od 1. ledna 2009 bude povinnou součástí projektové dokumentace všech budov tzv. energetický štítek. Josef Slováček, prezident Asociace využití tepelných čerpadel, velmi zasvěceně a zajímavě hovořil o problematice tepelných čerpadel. Od roku 2001 zažívá tento trh velmi zajímavý nárůst, a to i přesto, že je dnes velkým problémem získat na tepelná čerpadla dotace. Slováček připomněl také historii tepelných čerpadel, která především v Rakousku, Francii či Německu zažívala boom také v 70. a 80. letech, nicméně neodbornost, chybné instalace a servis zapříčinily propad zájmu v 90. letech. Zdůraznil, že je vždy nutné vybrat správný typ čerpadla a třeba dát přednost i dražší, ale kvalitnější značce. Při výběru tepelného čerpadla je vždy nutné brát v úvahu lokální hydrologické i klimatické podmínky. Hilde Dont z Enviroment Readiness Department poté připomněla unijní direktivu “Ecodesign” a důležitost využití alternativních zdrojů energie také vzhledem k bezpečnosti. Friedrich P. Busch na konci semináře opět zdůraznil, že se nejedná o poslední seminář tohoto druhu a že výrobci topných, chladících a mrazících zažízení se spolu s vědci, politiky a jinými odborníky v budoucnu opět setkají.




