Produkuju Padlá Madonna s velkými balónky ze seriálu Haló, Haló elektřinu? Neprodukuje. Ale balónky americké společnosti Cool Earth Solar z prosluněné Kalifornie ano. Solární panely jsou pořd ještě velmi drahé. Kdekdo proto hledá způsoby, jak náklady na získávání solární energie snížit. A Cool Earth Solar přišla s nápadem na solární balónky.
Princip je jednoduchý: plastické balónky fungují jako zrcadlo, které nasměruje do klasického malého fotovoltaického článku co největší množství světla. Odrazová strana balónků je vyrobena z mylaru, materiálu využívaného mimo jiné pro balení potravin. Problém je, že solární balónky Padlé Madonny nelze umístit například na střechu nebo ve městech. Cool Earth proto plánuje zavádět je především na farmách. První pole solárních balónků má Cool Earth financovat z vlastní kapsy (nedávno obdržela od investiční společnosti 20 milionů dolarů). Chce vydělávat na prodeji elektřiny zpět do sítě za cenu 10 centů na kW. Do roku 2009 chce mít instalovaný výkon 50 MW. Což je na solární balónky slušná hodnota. Související články:
V Jumille v jihovýhodním Španělsku byla spuštěna solární elektrárna s největší instalovanou kapacitou. Tým 400 lidí ji stavěl 11 měsíců. Přitom nainstaloval celkem 120 000 solárních panelů do 200 oddělených fotovoltaických polí (sponzorovaných různými investory).
Už delší dobu se v magazínu Ekologické bydlení zabýváme zajímavými a především šetrnými alternativami v oblasti osvětlení, ať už domácností, veřejného osvětlení (např. LED osvětlení). Zdá se, že problematiky si začíná všímat také Evropská unie. Evropská komise totiž navrhuje komplexní výměnu žárovek za úspornější zářivky a výbojky. Brusel vidí samozřejmě jako cíl celkové snížení spotřeby elektrické energie a tím i nákladů. Návrh komisařů by měl být projednán do konce června letošního roku, zavádění úsporných žárovek by pak mohlo být prováděno už od druhé poloviny nebo konce roku. Úspornější osvětlení se týká také osvětlení silnic. Odorníci oslovení Lidovými novinami odhadují, že po kompletní výměně žárovek za úspornější typy svítidel by se sotřeba elektřiny snížila až o 80%. Na druhou stranu, úsporné zářivky bývají obvykle mnohonásobně dražší a mohou způsobovat kolísání v rozvodné síti.
U obce Pchery na Kladensku byla společností ČKD Blansko Wind dokončena montáž dvou nejvýkonnějších větrných turbín v naší republice. Projekt s rozpočtem 190 mil. korun je financován skupinou J&T. Díky ní vyrostou u Pcher dva obří větrníky s klasickými trojlopatkovými rotory o průměru 100 metrů. Vrtule jsou umístěny ve výšce 90 metrů. Zahájení produkce elektřiny se očekává během března, ročně dokáží obě větrné elektrárny utáhnout 3 250 domácností. Podle zástupce společnosti J&T Martina Maňáka by mohla celková průměrná roční výroba větrných elektráren Pchery dosáhnout až 13 GWh. Za technickým řešením větrných turbín stojí finská společnost WinWinD. Větrné elektrárny mají v ČR ale i řadu odpůrců, kteří upozorňují na neefektivnost, vysoké náklady a hyzdění krajiny.
Architekt Vincent Callebaut navrhl koncept zelené budovy, která by mohla být vybudována nad opuštěnými kanály a železničními tratěmi v 19. pařížském okrsku. Jedná se o prototyp budovy, která dokáže čistit vzduch od smogu a dalších nečistot, přičemž slouží jako veřejná galerie a místo pro setkávání.
Skládá se v podstatě ze dvou propojených budov – „solární kapky“, což je eliptická struktura, jejíž exteriér je pokryt 250 m2 solárních panelů a na povrch je navíc nanesen oxid titaničitý (TiO2). Zatímco fotovoltaické články produkují elektřinu, oxid titanu funguje pod náporem ultrafialového záření jako čistička vzduchu, zejména smogu, jímž je Paříž zamořená. Solární kapka také dokáže využít dešťovou vodu ze zahrad umístěných na střeše. Druhou budovou celé struktury je „větrná věž“, která je vybavena vertikálními větrnými turbínami a navíc zhusta pokryta vegetací. Podrobnější informace na webu Vincent Callebaut Architectures.
Chytřejší elektrická síť dokáže v budoucnosti dynamicky rozkládat své zatížení a vyrovnávat se s případnými náhlými výpadky nebo naopak nečekanou zátěží. V současné době jsou elektrorozvodné sítě „hloupé“ – elektřina prostě neustále přitéká do každého domu, kde ji spotřebovávají LCD televize, nabíječky pro iPod, elektrické topení a další spotřebiče a zařízení. Jakmile například udeří zima, celou síť obrovsky zatíží elektrické topení v tisících domovech. Výpadky elektřiny jsou pak na denním pořádku.
V současné době už se však testují technologie, které umožní, aby síť fungovala mnohem inteligentněji. Idea připojení všech domácích spotřebičů k internetu se tak stává skutečností. Právě díky připojení k internetu totiž spotřebiče zjistí jaká je například zrovna cena elektřiny a podle toho upraví svůj výkon. Případně mohou svůj běh upravovat podle celkového zatížení sítě. Nové alternativní zdroje energie jako solární panely nebo větrné elektrárny navíc poskytují nestálý přísun energie, který by bylo možné díky inteligentní elektrické síti lépe využít.
V USA už několik podobných experimentálních projektů proběhlo. S masivním nasazením „inteligentních spotřebičů“ ovšem nelze počítat dříve než v následujících deseti letech. Jejich výhodou, kromě šetření energie, bude také možnost ovládání na dálku.
Vědci z americké Idaho National Laboratory ve spolupráci se soukromou i univerzitní sférou přišli se zajímavou technologií, která by mohla proměnit naše nazírání na slunce jakožto zdroj energie. Prozatím totiž platí, že solární energii lze skrze solární kolektory získávat pouze tehdy, když slunce svítí. Což zní docela logicky. A to ještě s velmi nízkou účinností.
Problematika veřejného osvětlení trápí dnes ponejvíce asi amatérské astronomy, přitom je ale věcí každého obyvatele evropských měst a vesnic. Pouliční lampy totiž spotřebovávají nezanedbatelnou čás elektrické energie (v roce 2006 to bylo 10% veškeré elektřiny v Evropě, tedy 2 biliony KWh, což znamená emise 2900 milionů tun CO2).
Průmyslový designér Ross Lovegrove (navrhoval např. legendární Sony Walkman, také počítače pro Apple) přišel s nádherným nápadem na tzv. „solární stromy“, které řeší veškeré problémy současného veřejného osvětlení.
Solární strom prostě „zasadíte“, ale není potřeba k němu draze a složitě přivádět podzemím dráty s elektřinou. Je vybaven solárními panely, které nabíjejí baterie a ty zase napájejí LED diody osvětlující své okolí. Světelné znečištění je, narozdíl od klasických lamp, minimální. Navíc solární stromy samy dokáží detekovat východ a západ slunce, takže se zapínají a vypínají podle potřeby. Během října bylo několik solárních stromů na ukázku „vysazeno“ ve Vídni a podle všeho zaznamenaly velmi dobrý ohlas.
Malé severoitalské město Varese se může pyšnit evropským primátem. Jako první „běží“ 100% na obnovitelné zdroje energie. Pro obyvatele Varese je však ekologie něčím víc než jen obnovitelnými zdroji energie, a tak například založili farmy, ze kterých zásobují 98% spotřeby jídla, voda je čištěna pomocí technologie nijak škodlivé pro životní prostředí. Většinu elektřiny městečka generují větrné elektrárny (8 milionů kWh ročně), dále také solární panely na radnici a škole. Místní bazén je vytápěn solární energií a město propaguje využití dřevěných peletek pro domácí vytápění. Už dnes město generuje třikrát více elektřiny než spotřebuje, což do městské kasy ročně přivede přes 350 000 euro. Město přitom počítá s dalším rozšiřováním obnovitelných zdrojů energie a ekologických iniciativ. Kdyby takhle fungovala všechna maloměsta v EU…
Už delší dobu se v magazínu 
U obce Pchery na Kladensku byla společností ČKD Blansko Wind dokončena montáž dvou nejvýkonnějších 
Chytřejší elektrická síť dokáže v budoucnosti dynamicky rozkládat své zatížení a vyrovnávat se s případnými náhlými výpadky nebo naopak nečekanou zátěží. V současné době jsou elektrorozvodné sítě „hloupé“ – 
Nové alternativní zdroje energie jako 
Vědci z americké 
Malé severoitalské město Varese se může pyšnit evropským primátem. Jako první „běží“ 100% na 
