Hlavní město Dánska se chce do roku 2025 stát uhlíkově neutrálním městem. Kodaň se proto rozhodla stát prvním městem Skandinávie, které přijalo nařízení, že všechny střechy nových budov se klonem menším než 30° musí být pokryty zelení. pokračování…
Západoskotská univerzita se chystá v oblasti Craigie Estate vybudovat nový univerzitní kampus Ayr Campus v hodnotě 260 mil. liber. Budova o ploše 18 000 m2 se začne stavět už letos v září. Architektonický návrh připravilo studio RMJM s ohledem na okolní přírodu. Budova bude sbírat dešťovou vodu a především využívat obnovitelných zdrojů energie. Celkem kampus poskytne prostor pro 4000 studentů.

Španělská architektonická kancelář Orlando De Urrutia navrhla krásnou budovu TeexMicron Tower ve tvaru padající kapky vody. Voda je ostatně nosným tématem celé budovy.

Jižní fasáda zachycující největší sluneční nápor bude vyrobena z fotovoltaiky dodávající elektřinu budově. Severní fasáda pak poslouží mimo jiné jako ventilace a navíc bude vybavena speciálním zařízením , které dokáže zachycovat vlhkost vzduchu a přeměňovat ji na pitnou vodu.

V přízemí budovy je navíc umístěna čistička dešťové vody a odsolovací zařízení. A také akvárium pro návštěvníky! Krom toho, všechny restaurace, hotel, tělocvičny a další podniky v budově budou zařízeny také podle hlavního tématu, tedy vody. Podle obrázků to vypadá, že součástí budovy má být i větrná turbína – přímo ve špičce kapky.

Trvalá udržitelnost ve městěch? Jednou z cest mají být i tzv. „vertikální farmy“. Ty mohou produkovat lokálně pěstované potraviny, čímž výrazně sníží emise oxidu uhličitého vznikající při dopravě. Navíc pomohou pročistit znečištěné městské ovzduší a přidají zase o něco více zelené do smutných šedých sklo-betonových džunglí. Architektonické studio Romses Architects navrhlo pro kanadský Vancouver v rámci projektu FormShift 2030 Challenge právě takový jedinečný projekt. Jde o mrakodrap, který nabízí pěstování ovoce a zeleniny, pláň pro dobytek, komerční prostory, obnovitelné zdroje energie a další ekologické „fíčury“. Celý projekt se jmenuje příhodně „Harvest Green Tower“. Věž dokáže posloužit jako zdroj energie, potravin, vzduchu i prácovních příležitostí. Dokonce by mělo být možné v ní chovat ryby nebo kuřata.

Vancouver se chce v průběhu následujících desetiletí stát jedním z nejzelenějších měst na světě, a to za pomoci hustší a ekologičtější zástavby. Harvest Green Tower je jedním z takových příkladů. Na vrcholu věže se nachází obrovská cisterna pro sběr dešťové vody s jejíž pomocí pak lze zavlažovat rostliny. V přízemí se pak nachází například restaurace. Energii získává budova z větrných turbín umístěných na střeše a fotovoltaiky. Další část energie poskytnou geotermální pumpy a methan z kompostu.
Španělský Madrid se opět chce stát světovou metropolí architektury. Studio Mansilla + Tunon Architects aktuálně začalo pracovat na zcela novém projektu, který výrazně obohatí městské panorama. Válcovitá budova Mezinárodního konvenčního centra nejenže budí rozruch svým unikátním tvarem, ale navíc přídává i řadu ekologických prvků. Například zakřivená strana budovy bude pokryta solárními panely, zatímco v té rovné (čelní straně) cylindru budou vytvořeny křivky, které pomohou směřovat světlo dovnitř, čímž se ušetří náklady na osvětlení, resp. elektrickou energii. Budova také má zachycovat dešťovou vodu s jejíž pomocí se nejspíš bude zavlažovat na 80 000 m2 zeleně. Budova má být 110 m vysoká a nabídne především obrovské auditorium pro 5000 návštěvníků, řadu menších hal a expozičních center.


Brac Systems je nově vyvinutý a patentem chráněný systém na recyklaci vody. Je navržen do potrubního systému v nových i stávajících residenčních a komerčních budovách. Odpad ze sprchy, vany a pračky je směrován přímo do Brac Systemu. Použitá voda vstupující do Brac nádrže je filtrována přes mikronové filtry. Dále v nádrži je tri-chlorinová tableta, podobného složení jako se používá u čistění bazénů. Tato tableta přibližně 8 týdnů udržuje použitou vodu čistou bez bakterií. Následně je použitá voda pumpována přes trysku a tlakovou nádobu systému do přívodu vody, kde tahle použitá voda naplňí nádrž vaší toalety a je použita výhradně ke splachování. Použitím nového systému společnosti Empire Group ušetří průměrná domácnost přibližně 35 až 40% celkové spotřeby vody (systém může být použit i na zachycení dešťové vody). Stejně jako bojler, postupem času bude podle názoru Martina Matouška ze společnosti Empire Group v domácnostech nezbytnou součástí systém recyklace vody jako je tento. Nebude to podle něj jenom nezbytnost, ale nutná potřeba, která bude šetrit pitnou vodu. Vysoká spotřeba a úbytek pitné vody si ostatně žádá zásahy už nyní. V těchto dnech slyšíme stále víc a víc o úsporných opatřeních a různých zelených programech, které mají chránit naše životní prostředí. Systém recyklace body Brac Systems snadno napojí instalatérská firma a do budoucna vyžaduje jen minimální náklady na údržbu.

Architektonická společnost Foster + Partners postaví v Singapuru celý městský blok. Zvítězila totiž v mezinárodní soutěži na stavbu rozsáhlého zeleného komplexu v centru města. Fasády objektů budou obsahovat solární panely, konstrukce budov využije i tenkovrstvé solární články, bude se zachycovat vítr a využívat k chlazení spodních pater. Zachycování dešťové vody je pro nový komplex „samozřemostí“, stejně jako geotermální vytápění.

Pasivní dům jako skládačka, to je zeroHouse newyorského architekta Scotta Spechta. Solární panely na střeše slouží k produkci a skladování energie. Při plném nabití dokáží zásobovat zeroHouse i týden bez slunečního svitu. Jinak při slunečném dnu stačí bohatě napájet elektřinou kompletně celý dům. zeroHouse sbírá svou vlastní dešťovou vodu do obrovské cisterny (přes 10 000 l), která je pak silou gravitace distribuována po celém domě. Veškerý organický odpad je zpracován v jednotce umístěné pod domem do kompostu, který je třeba pouze dvakrát ročně přesunout. Celý pasivní dům zeroHouse je navíc plně automatizovaný, ovládá se pomocí počítače a řady senzorů umístěných po celém domě. Najdete v něm obývací pokoj, dvě ložnice, kuchyň a koupelnu, je vhodný jako chata i k dlouhodobějším pobytům. Proti klasickému domu se na něj spotřebuje mnohem méně materiálu (vyrábí se z prefabrikovaných částí), takže je levnější a i po této stránce ekologický. Okna i stěny jsou vyrobeny z dobře izolujících materiálů, využívá se také LED osvětlení.

V budoucnosti nebudou budovy po desetiletí jen tiše dřepět na svých místech. Budou dýchat, spát a probouzet se, a co víc, budou krásné. Tak si alespoň představuje budoucnosti světoznámý architekt William McDonough, který v roce 1977 poprvé v Irsku vybudoval dům poháněný solární energií a jehož v roce 1999 jmenoval magazín Time „Hrdinou planety“.

ROZHOVOR
DŮM
AUTO

