Ekologické bydlení

Rodinný dům, nízkoenergetické bydlení, zelená úsporám
   hledat:
10.
Úno

Zdálo by se, že masivní odlesňování (deforestace) Amazonských pralesů dělá starosti jen ochráncům přírody a environmentalistům. Jenže k ničení zelených plic Země se přidružují ještě další negativní faktory, které jakékoliv legislativní proti-opatření komplikují. Situaci prý silně ovlivňují drogové kartely, jež se vydatně zastávají farmářů, kteří bez povolení pralesy klučí.

Odlesňování brazilských amazonských pralesů v oblasti Mato Grosso. foto: Pedro Biondi/Abr, licence Creative Commons Attribution 3.0 Brazil

Odlesňování brazilských amazonských pralesů v oblasti Mato Grosso. foto: Pedro Biondi/Abr, licence Creative Commons Attribution 3.0 Brazil



26.
Lis

Na každý rok z období let 2004-2007 připadalo sedmnáct tisíc kilometrů nových silnic vybudovaných v brazilských amazonských pralesích. I když plošná rozloha nových silnic představuje jen zlomek z celkového odlesnění, výsledný efekt „zpřístupnění“ odlehlých území je prý stejně závažný, jako plošná deforestace.

Dřív tu byly pralesy, teď přišla civilizace. Kraj Paragominas ve státě Pará byl téměř z poloviny vykácen. foto: IMAZON

Dřív tu byly pralesy, teď přišla civilizace. Kraj Paragominas ve státě Pará byl téměř z poloviny vykácen. foto: IMAZON



27.
Kvě

Projekty hydroelektráren, které by těžily z existence velkých přehrad na jižní polokouli, čeká přehodnocování očekávaných výsledků. Potenciál generované energie totiž značně kolísá, pokud se začne velkoplošně zasahovat do krajiny v okolí přehrad. Typickým příkladem je obří amazonská přehrada Belo-Monte. Pokud bude odlesňování a kácení pralesů v oblasti pokračovat stejným tempem, její výkon může být až o třetinu nižší.

Vodní elektrárna na řece Xingu má plánovaný výkon 11 233 MW. Zdroj: wikipedia.en.com, (c) Eletrobras

Vodní elektrárna na řece Xingu má plánovaný výkon 11 233 MW. Zdroj: wikipedia.en.com, (c) Eletrobras



08.
Pro

, filantropická odnož internetové společnosti , spustila v rámci svého projektu novou technologickou platformu Earth Engine. Ta je určena ke sledování proměn na naší v průběhu uplynulých let.  
Google Earth Engine - deštné pralesy - satelit



08.
Čvc

Internetové vyhledávače jako např. jsou poháněny tisícovkami serverů v , která spotřebovávají obrovské množství energie. Tato energie většinou nepochází z obnovitelných zdrojů, nýbrž ze starých nebo . Ecosia je projekt nového internetového vyhledávače Ecosia, který je ekologický. pokračování…
web - internetový vyhledávač Ecosia



10.
Čvn

Program pro životní prostředí Organizace spojených národů (UNEP) vydal aktuálně 68stránkovou zprávu nazvanou „Přirozená náprava? Role ekosystémů v mírnění klimatu“. Do obsáhlé studie vás uvede sdělení, že „V současné době jsou světové ekosystémy, namísto jejich udržování a zlepšování přírodní kapacity na zachycování oxidu uhličitého, nemilosrdně a neuvěřitelnou rychlostí vyčerpávány.“ Stručně shrnuto je celá zpráva o tom, že je mnohem lepší a především levnější (každopádně prostě rozumnější) snažit se uchovat současnou přírodu, především deštné pralesy, která dokáže zachytit mnohonásobně větší množství oxidu uhličitého, než se snažit vymýšlet nejrůznější (často šílené nebo šíleně nákladné) umělé náhražky – jako třeba ukládání CO2 pod zem či mořské podloží. Zpráva tedy vyzývá světové vlády, aby svou ochranu klimatu založily mnohem více na tom, že budou podporovat udržování a obnovování ekosystémů namísto cpaní obrovských finančních prostředků do vymýšlení rádoby nových a rádoby chytrých nových vynálezů. Přitom je všeobecně známo, že například Amazonské věčně zelené deštné pralesy jsou ničeny neuvěřitelně rychlým tempem. Právě nedávno proběhla tiskem zpráva, že Amazonští indiáni povstali proti těžbě na svém území. Už zahynulo přes 50 lidí. Důvodem je fakt, že vláda Peru zákonně umožnila těžebním a energetickým společnostem pronikat do dosud málo narušených deštných pralesů.
amazonský prales



09.
Dub

Planetary SkinKdyž nedávno ztroskotala vesmírná raketa Taurus XL, která měla na oběžnou dráhu kolem země vynést satelit OCO (Orbiting Carbon Observatory) pro sledování obsahu v atmosféře, znamenalo to pro mnohé velké zklamání. Blýská se však na lepší časy. se dohodla se společností Cisco Systems na projektu Planetary Skin. Půjde o spojení satelitů, pozemních senzorů a internetové sítě v jeden gigantický stroj, který bude v reálném čase zachycovat, analyzovat a interpretovat globální data o . Síť by se měla proplétat celým světem a zahrnovat celou řadu různých senzorů, ve vesmíru, na vodě i na povrchu, které budou zachycovat důležitá Planetary Skindata o stavu planety a převádět je na užitečné a srozumitelné informace, které budou moct využít vlády států, firmy, ale i jednotlivci. „Tam venku je obrovské množství dat, ale my je musíme převést na informace,“ komentoval nově představený projekt S. Pete Worden, ředitel výzkumného centra v Ames. První fází projektu je pojmenována „Rainforest Skin“ a v jejím rámci se budou sledovat deštné pralesy na celém světě. Během následujících 18 měsíců pak budou spuštěny další dílčí součásti, které mají sledovat využití půdy a vody. „Tyto investice do informací jsou dnes absolutně kritické,“ řekla Nancy Birdsall, prezidentka amerického Centra pro globální rozvoj, které se na projektu také podílí.



17.
Bře

V rámci soutěže „Futures of Cities“ (Budoucnost měst) nedávno vynikl projekt Tropicool @KL určený pro půlmilionovou oblast Sentul v hlavním městě Malajsie Kuala Lumpuru. Architekti přišli s myšlenkou soběstačných symbiotických budov vysokých jako , které by v metropolích budoucnosti fungovaly jako „houby“ a plíce zároveň.

architektura - města budoucnosti - kuala lumpur

Tvůrci návrhu předpokládají, že do roku 2030 bude muset naše planeta čelit bezprecedentnímu nárůstu městské populace, kdy města budou stále růst do šířky i do výšky. Pokud by ale měla vypadat stejně nebo podobně jako dnes, žili by v nich úplně stejně naštvaní, nespokojení lidé. Potřebují se sdružovat, rekreovat, ale zároveň touží po zeleni a alespoň letmém doteku přírody.

architektura - města budoucnosti - kuala lumpur

Hubovité mrakodrapy rozeseté po celém městě by měly právě takové útočiště poskytovat. Fungovaly by zcela samostatně. Energii by získávaly z biomasy či . Stavby se inspirují přírodou i v tom jakým způsobem zpracovávají a , využívají pasivního stínění a podobně. Cílem je minimalizovat otisk staveb v kontextu celého města.

architektura - města budoucnosti - kuala lumpur




 

Ekologické bydleníMagazín Ekologické bydlení vydává Chamanne s.r.o. ISSN 1803-0211. RSS Mediálně zastupuje Impression Media. Naše další projekty Hybrid.cz