Společnost OSRAM uvádí na trh jako jedna z prvních OLED osvětlení pro domácnosti. Jde o panel ORBEOS, který je pouze 2,1mm silný a váží 24 g. Přitom vyzařuje příjemné bílé světlo o teplotě 2800 K a může se pochlubit výkonem 25 lm/W, tedy leším než halogenové lampy.
Světlo vyzařující oblast má kulatý tvar, v průměru měřící 80 mm. Hodí se především k využití v restauracích a hotelích, kancelářích či v domácnosti. Architektům a designérům otevírá OLED panel zcela nové možnosti, díky kterým je možné vytvářet světelné plochy.
Panel neobsahuje žádnou měď a nevyzařuje žádné UV nebo ultra- infračervené záření (jinými slovy nehřeje). Světelnost je kolem 1000cd/m² s příkonem méně než 1 wattu. V ideálních podmínkách je jeho životnost asi 5000 hodin.
Z prestižní londýnské Royal College of Art vzešel zajímavý nápad na nafukovácí vznášející se „oblaka“ vyrábějící solární energii. Všechno začalo v rámci workshopu „Sunny Memories„, který inicializovalo několik švýcarských technických institucí. Zaměřením designérských dílen bylo využít nejnovějšího objevu v oblasti solárních článků, totiž nátěrem nanášené solární články.
Giuseppe Guerriero a Kai Rover z RCA proto navrhli nafukovací vzdušné „matrace“ pokryté právě touto jedinečnou substancí. „Oblaka“ by se měla stát přirozenou součástí městské zástavby, např. v parcích, kde budou stínit, ale zároveň vyrábět elektřinu. „Barevné, vzdušné a společenské,“ tak je popisují sami tvůrci. Samozřejmě, že své využití by tyto designérské kousky našly především v zemích se silným slunečním svitem.
Jmenuje se Greenergy. Jde o výmysl designéra Dmitriy Shcherbakovova, který si řekl, že nebude spoléhat na klasické obnovitelné zdroje energie jako je vítr nebo slunce, ale zkusí něco nového. Třeba změnu teplot.
Při mytí nádobí se podle výzkumu vědců z univerzity v Bonnu spotřebuje mezi 19 až 300 litry vody. Už tole samo o sobě je docela dobrý argument k tomu mytí nádobí úplně zakázat! Anebo jej přesunout do myček. Průměrná evropská myčka nádobí prý spotřebuje na jeden zátah asi 20 litrů vody.
I to je ale hodně. A proto jsou tu parní myčky. Jak fungují? Za normálních atmosférických podmínek se voda může ohřát maximálně na 100°C. Mění s v páru, která nese teplo a pokud ji stlačíte, může se dál zahřívat. Ke vzniku velkého objemu páry navíc stačí malé množství vody. Přitom horká pára udělá práci lépe než voda.
Vysoký tlak a vysoká teplota páry zaručují, že z parní myčky na nádobí nevyndáte nekvalitně „odvedenou práci“. Co je také důležité, vysoká teplota páry dezinfikuje nádobí a zabíjí veškeré bakterie. Zda je to dobře něbo špatně v už tak značně sterilním prostředí moderního života je však otázka.
Parní myčka buducnosti je nicméně poměrně zajímavý nápad průmyslového designéra Vincenta Liewa zaměřujícího se na spotřební elektroniku a kuchyňské vybavení. Spotřebovává méně vody i elektřiny je menší a dokáže využít i recyklovanou vodu. Navíc nádobí umyje za kratší dobu a nevyužije při tom žádné chemikálie. Dokonalé. Co takhle vymyslet parní uklízečku pokojů? Anebo ekologickou ultravzukovou myčku…
V oblasti domácího osvětlení se chystá velký skok kupředu. Evropská unie zakázala klasické žárovky, ale to je jen začátek. Přichází nová technologie OLED, neboli organické LED. To jsou diody tenké jako papír, které je možné různě ohýbat. Je jasné, že možnosti využití takové technologie jsou nebetyčně. Společnost GE oslovila studenty průmyslového designu z Uměleckoprůmyslové školy v americkém Clevelandu, aby se pokusili představit si, jakým způsobem by bylo možné tuto technologii, v současné době vyvíjenou v globálních výzkumných střediscích společnosti General Electric, v budoucnosti uvést do každodenního života. Níže uvedený videoklip představuje několik z těch nejlepších nápadů, s nimiž studenti přišli.
Studenti z Clevelandu představili stovky konceptů, které jsou nyní posuzovány ve Spotřebitelském a průmyslovém centru GE v Nela Parku v Clevelandu a v Globálním výzkumném středisku GE v Niskayuni, ve státu New York. Z reálných aplikací jistě stojí za zmínku například podsvícení regálů do obchodů, ohebné reklamní panely, nasvícení schodů, které budou moci využít architekti, svítící tapety, jež ocení zase designéři či využití v reflexních vestách pro záchranáře.
„Mnohé z těchto návrhů se v podstatě shodují s tím, čeho chtěli technologií OLED dosáhnout designéři, architekti a další,“ říká produktový manažer osvětlovacích technologií v GE Consumer & Industrial, John Strainic
Společnost GE odhaduje, že první komerční produkty OLED budou uvedeny na trh koncem roku 2010 nebo v roce 2011. Výzkum technologie OLED – tenkého organického materiálu vloženého mezi dvě elektrody, který se při aplikaci elektrického výboje rozsvítí – vychází z revolučních experimentů uskutečněných v globálních vývojových centrech General Electric. GE totiž není ve vývoji OLED technologií vůbec žádným nováčkem. V prosinci 2008 tým z GRC překvapil vůbec prvním vánočním stromečkem osvíceným technologií OLED. Vloni se zase výzkumníkům podařilo dosáhnout významného milníku, když vyrobily první „lisované“ OLED osvětlení. Tento proces výroby je přirovnáván k výrobě papíru a všeobecně považován za klíčový faktor pro komerční uvedení této technologie ve spotřebitelském segmentu.
Návrhy studentů měly v co nejvyšší možné míře využívat dva klíčové atributy technologie OLED, totiž její flexibilitu a tenkost. Tyto dvě vlastnosti jsou v příkrém kontrastu s pevnou, skleněnou formou, kterou ve svém vývoji podle všeho sledují konkurenti GE.
Ve spolupráci s profesorem průmyslového designu Uměleckoprůmyslové školy v Clevelandu Douglasem Paigem a jeho studenty uskutečnila GE řadu seminářů, během nichž byli studenti vyzváni, aby se pokusili vyvinout praktické a realistické aplikace využívající technologie OLED. První semestr tohoto semináře se zaměřil na výzkum, myšlenky a koncepty. Studenti druhého semestru pak na své předchůdce plynule navazovali a zaměřili se na modelování, výrobu prototypů a finální produktová doporučení. „Rok co rok je naším hlavním cílem spojit studenty průmyslového designu se společnostmi, které v této oblasti podnikají. Spolupráce s GE byla z tohoto ohledu dokonalým partnerstvím,“ říká profesor Paige.
Vlastně to není ani tak moc ekologické, ale rozhodně je to zajímavé a hezké! Originální květináč, který vám na LED displeji názorně za pomoci letokruhů zobrazí stáří zasazené květiny navrhnul designér Young Sang Eun. Jednotlivé letokruhy se liší barvou podle toho, zda reprezentují roky, měsíce či dny. Nedávno jsme tu měli obdobnou hi-tech čističku vzduchu a před časem také jiný digitální květináč. Květináče ROCK!
Běžné čističky vzduchu vám sice vzduch v domě vyčistí, ale spotřebují přitom nemálo energie a přirozeně (se) cítit rozhodně nebudete. Průmyslová návrhářka Sherly Gunawan ze Singapuru proto navrhla speciální čističku vzduchu, která jej čistí za pomoci rostlin. Pokojová rostlina přirozeně absorbuje škodlivé látky skrze své listy a kořeny.
Rumunský student designu na Transylvánské univerzitě v Brašově Shepeleff Stephen představil solární sluchátka Q-Sound. Jde o bezdrátová sluchátka, která získávají energii pro svůj chod z intergrovaných solárních článků. Přes bluetooth se připojí k jakémukoliv MP3 přehrávači nebo jinému zvukovému zařízení. Sluchátka jsou samozřejmě ohebná, včetně fotovoltaických článků. Ergonomie sluchátek je navržena tak, aby se přizpůsobily takřka komukoliv, resp. jakékoliv hlavě. Uvnitř jsou zabudovány dvě NiMH baterie, díky kterým může hudba znít nepřetržitě až 40 hodin.
Designér a architekt Andreas Angelidakis uveřejnil několik nákresů svého nového díla, které přezdívá „New Menir„. Původně měl být Menir House návrhem plážového domku, ovšem jeho nová verze funguje spíše jako originální typ příbytku pro 21. století, které vzhledem připomíná kámen. Co je na něm ale nejzajímavější je jeho „deštník“, který funguje střídavě (ve dne) jako solární elektrárna (květina, která rozevře svůj květ), a v noci, když slunce nesvítí, se tento květ přirozeně promění v rotor větrné elektrárny. Do praxe těžko převoditelné, nicméně velmi nápaditý design!
OK. Některé nápady ekologů jsou šílené. Ale tenhle je DOOPRAVDY šílený. Magazín Bydlení serveru iDnes informuje o dánském uměleckém uskupení N55, které ve spolupráci s americkými vědci navrhlo pohyblivý ekologický dům. Dům vypadá jako malá černá buňka se šesti nohama, která se dokáže pohybovat rychlostí až 5 km/h, údajně jakýmkoliv terén. Může tak snadno „utéct“ třeba před povodní, což může být brzy aktuální třeba v Holandsku. Je určen pro kočovný způsob života. Tvůrci se údajně inspirovali v romské kultuře. Na střeše chodícího domu jsou umístěny solární panely, dalším zdrojem energie může být větrná elektrárna. Základem domu je ocelová konstrukce vážící 1200 kg, interiér je obložen dřevem a moderní izolací. Výrobní cena domu je dnes asi 30 000 liber (necelý 1 milion Kč), nicméně podle designérů by to mohlo být mnohem méně. Helen Robinson z Wysing Arts Centre o projektu řekla: „Tohle je mnohem víc než jen karavan. Je to o udržitelném stylu života – dokáže podporovat život po mnoho let.“ V domě je toaleta, obývací pokoj, kuchyně, postel a kamna na dřevo. Video chodícího domů přímo v článku.
