Podle předběžných odhadů Nizozemské agentury pro životní prostředí, která využila nejnovější poznatky společnosti BP, se globální růst emisí oxidu uhličitého zpomalil na polovinu proti roku 2007. V roce 2008 byly vyšší o 1,7%, přitom o rok dříve rostly o 3,3% a v minulých letech dokonce až o 4%. Co za to může? Ekonomická krize, vysoké ceny ropy, zvýšený důraz na využívání obnovitelných zdrojů energie. V roce 2008 tak bylo do ovzduší vypuštěno asi 31,5 miliard tun CO2, v roce 1970 to přitom bylo 15,3 mld. tun. V minulém roce se globálně snížila spotřeba ropy o 0,6%, šlo o první pokles od roku 1992. Největší pokles zaznamenaly Spojené státy americké – o 7%. Mezitím Čína svou spotřebu zvýšila, a to o tři procenta. Podle zprávy BP a nizozemské agentury má vliv na snižování emisí také využívání biopaliv v dopravě. V roce 2008 měly ušetřit asi 100 milionů tun CO2 a zajišťovaly celkem 2,5% spotřeby paliva. Velmi důležitou roli hrají větrné elektrárny, v roce 2008 se globální kapacita zvýšila o 30% – v USA o 50%, v Číně dokonce o 100%. Celkem se obnovitelné zdroje energie postaraly o 4,4% globální výroby elektřiny. Ušetřily tak 500 mil. tun CO2. Stále se však zvyšují také emise z uhelných elektráren, ačkoliv pomaleji než v předchozích letech – o 3,5% namísto předchozích 5%. Ke snížení přispěl především systém emisních povolenek Evropské unie, ale i globální recese. Ze zprávy zároveň plyne, že zatímco v USA a EU emise celkově klesají, rozvíjející se ekonomiky jako Čína, Indie či Rusko spíš rostou – i když pomaleji než v předchozích letech. Zajímavé číslo: v EU připadá 8,5 tun emisí CO2 na jednoho obyvatele (pokles z 9 v roce 1990), v Číně je to 5,5 tuny, v USA 18,5 tuny.

Americký Energetický informační úřad (EIA) se stará o oficiální energetické statistiky Spojených států. Pokud se chcete ponořit do studia čísel a statistik, oficiální stránky úřadu jsou pro vás jako dělané. Nás teď nicméně zajímá předpověď EIA do roku 2030 která říká, že pokud se lidé nebudou snažit, stoupnou emise skleníkového plynu oxidu uhličitého do roku 2030 o 39%. Někteří považují tuto zprávu ponejvíc za strašení, protože už dnes je jasné, že lidé se globálně snaží s tímto problémem něco dělat. V roce 2012 vyprší Kjótský protokol, už letos se ale v Kodani sejdou vůdci téměř 200 států aby se dohodli na novém omezení vypouštění skleníkových plynů. Bez této nové dohody a jakékoliv regulace by údajně v roce 2030 mohlo být vypuštěno do ovzduší až 40,4 mld. tun CO2, v roce 2006 to přitom bylo 29 mld. tun. Většina tohoto růstu by měla přijít z rychle se rozvíjejících zemí jako je Čína a Indie, které jsou z velké části závislé na spalování fosilních paliv v uhelných elektrárnách. Podobně jsou na tom však dnes třeba Spojené státy americké. Až polovinu své elektřiny získávají z uhelných elektráren. To se má samozřejmě v nejbližších desetiletích zásadně změnit. Nový prezident Barack Obama navrhuje důraz na obnovitelné zdroje energie jakožto jednu z cest z ekonomické krize. Pozornost chce směřovat především na větrné elektrárny, solární elektrárny a geotermální energii. V energetice se silně angažuje například i společnost Google, která před časem přišla s návrhem nazvaným „Čistá energie 2030″. Návrh počítá se snížením výroby energie z fosilních paliv do roku 2030 o 88%, snížením spotřeby paliva automobilů o 44%, snížením závislosti na dovozu ropy o 37%. V roce 2030 by například v USA mělo fungovat 80 GW přímořských větrných farem, 300 GW energie budou generovat větrné turbíny na pevnině. Dalších 170 GW energie má pocházet z fotovoltaiky, 80 GW z koncentračních solárních elektráren. A nakonec jsou tu geotermální elektrárny s 80 GW. Je zajímavé, že návrh Google téměř nezmiňuje jaderné elektrárny, kde počítá jen s velmi mírným růstem. Pro srovnání, EIA odhaduje, že bez jakýchkoliv zásahu by produkce emisí CO₂ dosáhla v roce 2030 v rozvojových zemích 25,8 mld. tun, zatímco ve vyspělých zemích 14,6 mld. tun.

Obnovitelné zdroje energie se začínají stávat velkým tématem a jejich potenciál stále narůstá. Zájem o praktické využití obnovitelných energetických zdrojů dnes mají nejen velké stavební společnosti, ale i drobní stavitelé a investoři. Solární a větrná energie má i v České republice zajímavý potenciál, který může investorům do solárních a větrných technologií přinést zajímavý efekt. Technologie pro solární a větrné elektrárny jsou v dnešní době dostupné pro každého stavitele a stavební řešení může být velice snadné. Tato skutečnost platí jak pro drobné stavby, tak pro rozsáhlé celky solárních či větrných elektráren. Se špičkovou technologií pro solární a větrné elektrárny pod značkou Phonosolar se na českém trhu prezentuje významný světový dodavatel solárních panelů – čínská společnost SUMEC Corporation. Prezentaci společnosti můžete najít na webu www.phonosolar.cz.

Výrobci mobilních telefonů se předhánějí v tom kdo vyrobí „ekologičtější“ zařízení. Nedávno představila Motorola svůj recyklovatelný mobil. Teď je na řadě Čína.

Tamní výrobce ZTE představil svůj mobilní telefon Coral-200 se solárním článkem v zadní části. Solární panel je určen pro dobíjení telefonu – na každých 15 minut hovoru připadá hodina vystavení na slunci.

Co je na tomhle mobilu nejzajímavější je však jeho cena, která má být kolem 40 dolarů, tedy asi 850 Kč! Přitom půjde o standardně vybavený mobilní telefon, který navíc nebude nutné nabíjet ze sítě. A už vůbec se nebudete muset strachovat, že máte špatný typ nabíječky. Tenhle totiž používá skutečnou „univerzální v podobě té velké žluté koule tam nahoře :).

Rakouská architektonická společnost Coop Himmelb(l)au zvítězila v soutěži o návrch nového sídla společnosti China Insurance Group. Zářící mrakodrap o 49 patrech vyroste v Shenzhenu, rozrůstajícím se pobřežním ekonomickém centru na jihu Číny.

Celá budova je navržena tak, aby maximálně využívala svého prostředí. Vnější povrch mrakodrapu je lemován solárními panely, fasáda navíc může sloužit jako reklamní plocha. Využívá se zde také přirozené ventilace a stínění, které pomáhá udržet uvnitř dobré klima. Solární energie z fotovoltaiky bude dodávat část energie společně s větrnými turbínami.

Čína, konkrétně místní vláda oblasti Miyi, zadala architektonické společnost Studio Shift zakázku na návrh vybudování nové jižní části regionu. Ten se rozkládá v oblasti Sečuán, jedné z nejznámějších zemědělských oblastí v Číně. Studio Shift dostalo za úkol revitalizovat rozsáhlé oblasti podél velmi znečištěné řeky Anning. Součástí velkého plánu je proměna krajiny v mokřiny, jezera, volnočasové a zemědělské oblasti. Součástí nových struktur je například také unikátní multifunkční budova Miyi Tower. Ta vyniká jednak originální fasádou, která má připomínat odlesky slunce ve vodě. Další zajímavostí jsou otevřená patra a především její filtrovací funkce. Její součástí jsou totiž přírodní i mechanické filtry, které mají pomoci zatočit s obrovským znečištěním řeky a vytvořit opět funkční ekosystém. Díky spojení mnoha funkcí v jedné budově se má Miyi Tower stát symbolem oblasti. Bude otevřená setkávání lidí, včetně turistů, nabídne prostor pro vzdělání, restaurace i zábavu a komunitní záležitosti, případně výstavní prostory.  

Kalifornie má v plánu v následujících letech vybudovat celou řadu fotovoltaických solárních elektráren, kromě dalších projektů to bude například 550 MW solární elektrárna v San Luis Obispo. Čína nyní ohlásila dvojnásobně ambicióznější projekt. V kotlině Qaidam, kde se rozkládá obrovská, sluncem zalitá poušť, hodlá čínská společnost China Technology Development Group vybudovat solární elektrárnu s výkonem 1 GW. Nepůjde o solární termální elektrárnu, ale o klasickou fotovoltaiku. Část solárních panelů má být klasicky křemíkových, část budou tenkovrstvé solární články. V první fázi, jejíž výstavba začne příští rok, má být vybudováno zhruba 30 MW výkonu za 150 mil. dolarů. Podle úspěchu této fáze se pak bude pokračovat s další výstavbou. Odborníci tento krok samozřejmě vítají. Jakkoliv je 1 GW solární energie dnes jen těžko představitelná meta, Čínu rozhodně nelze podceňovat. Dnes je jedním z největších světových znečišťovatelů (v roce 2006 měla například 90 GW elektřiny z uhelných elektráren), ale pomalu si také začíná uvědomovat, že přírodní bohatství není nevyčerpatelné a cesta k trvale udržitelnému rozvoji vede skrze obnovitelné zdroje energie. Kromě slunce začíná nyní Říše středu masivně využívat také větrnou energii.

V Číně, Šanghaji, se právě začal stavět tamní nejvyšší mrakodrap v podobě 632 metrů vysoké Shanghai Tower. Kroutící se věž vyroste v rychle se vyvíjející oblasti Luijiazui Finance and Trade Zone. Půjde samozřejmě o ekologickou stavbu. Shanghai Tower je v podstatě devět válcovitých budov vystavěných nad sebou a obehnaných vnější fasádou. Mezi fasádou a samotnými budovami ještě zůstává dostatek místa na devět obrovských nebeských zahrad, které slouží jako veřejný prostor. Pro jejich zavlažování, ale také v oblasti vytápění a klimatizace, bude využita recyklovaná deštová voda, část elektřiny bude do budovy proudit z větrných turbín zapracovaných přímo do její struktury. Uvnitř pak budou kanceláře, restaurace, kavárny i běžné obchody. Dokončení mrakodrapu se očekává v roce 2014. Shanghai Tower vyroste hned vedle dalších dvou nových mrakodrapů v podobě Jin Mao Tower a Shanghai World Finance Center („otvírák“). „Nová věž bude symbolem národa, jehož budoucnost je vyplněna nekonečnými možnostmi,“ řekl o novém projektu Qingwei Kong, prezident společnosti Shanghai Tower Construction & Development Co., Ltd. 

Čína, stejně jako další asijské země jako Indie či Vietnam rostou nevídaným tempem. S tím jde ruku v ruce zvyšení spotřeby elektrické energie. Čína je dnes zároven největším světovým producentem oxidu uhličitého. Nicméně Říše středu nezahálí ani v této oblasti – dobře ví, že fosilní paliva jednoho dne prostě dojdou, a tak se snaží podporovat také obnovitelné zdroje energie. Obrovská plocha Číny se navíc doslova nabízí k využití z hlediska energie větru. V současné době je Čína pátým největším producentem energie z větru na světě s cekovou instalovanou kapacitou 6 GW. Do roku 2015 má tato hodnota stoupnout na 10 GW a do roku 2020 dokonce na plných 100 GW. Jako nejvýhodnější oblast pro stavbu nových větrných elektráren se jeví Vnitřní Mongolsko, oblast na severu Číny u hranic s Mongolskem. Minimální hustota osídlení a vynikající povětrnostní podmínky dělají z této rozlehlé oblasti cíl stovek společností zabývajících se výstavbou větrných elektráren. Kromě klasických pozemních větrných turbín jsou v plánu také větrné elektrárny na moři, a to v okolí Šanghaje. Do roku 2020 by měly mít kapacitu 1 GW a poskytnout elektřinu 4 milionům obyvatel. Shrnuto, podtrženo: Čína roste, je hladovější a náročnější a přestože je světovým znečišťovatelem ovzduší číslo 1 co se týká oxidu uhličitého, konkurenceschopnost větrné energie a dalších alternativních zdrojů energie se doufejme brzy projeví v masovějším měřítku.

Větrné elektrárny rostou na celém světě jako houby po dešti. Podle aktuální výroční zprávy institutu Earth Policy dosáhla celková světová kapacita větrných elektráren 100 000 MW. Jen minulý rok přibylo 20 000 MW. Elektřina generována větrem dnes pokrývá 4% evropské spotřeby (celkem 57 100 MW), Německo pokrývá 7% své spotřeby pouze větrnými elektrárnami. Španělsko instalovalo minulý rok 3520 MW, nejvíce v celé Evropě, čímž dnes pokrývá 10% své spotřeby větrem. Celou čtvrtinu ročního přírůstku, 5240 MW, pokryly Spojené státy americké. Indie přispěla 1730 MW a Čína 3450 MW. Pokud by zhruba 27% každoroční růst pokračoval i nadále, celková kapacita větrných elektráren by v roce 2020 dosáhla 2 milionů MW.