V roce 2050 bude na planetě Zemi žít pravděpodobně kolem 9,5 mld. lidí. Ti budou potřebovat nejen dostatek energie, ale především potravin. Mezitím je ale ohrožuje řada krizí: rozšiřující se pouště, nedostatek ropy, pitné i užitkové vody, ve výsledku nedostatek jídla. Prvním krokem k řešení těchto zdánlivě vzdálených problémů má být Sahara Forest Project. Část pouště v Jordánsku se díky němu promění v zelený les.
19.
Led
Společnost Green Power má technologii s jejíž pomocí dokáže komunální odpad proměnit na palivo nebo elektřinu. Ze 100 tun odpadu vyrobí ve svém zařízení až 45 424 litrů nafty za cenu 3,50 Kč za litr. Jednou z hlavních výhod je tedy tedy cena, ale i lokální produkce paliva.
Britská společnost Diageo, která je jedním z největších světových výrobců alkoholických nápojů, otevřela ve Skotsku nový lihovar. Bude tam vyrábět světově nejprodávanější whisky Johnnie Walker, a to způsobem šetrným k životnímu prostředí.
Česká společnost Chmel Pochvalov uvedla do provozu novou bioplynovou elektrárnu s výkonem 1,13 MW. K pohonu výkonné kogenerační jednotky Jenbacher společnosti GE využívá bioplyn z kukuřice a rostlinného odpadu. Účinná forma konverze energie umožňuje dosáhnout zhruba 40% úspory energie využitím kogenerační jednotky namísto separátního zařízení pro výrobu energie a tepla. Je skvělým místním příkladem inovativní výroby elektrické energie.
Obnovitelné zdroje energie se staly jedním z hlavních témat posledních let. Česká republika se díky vstupu do Evropské unie zavázala zvýšit jejich podíl na 13% do roku 2020. Plán se údajně daří plnit. Přesto se aktuálně rozhořela kontroverze kolem solárních elektráren, jimž státní podpora umožnila obrovský boom, nicméně a zastaralá rozvodná síť jej nedokázala ustát. Nyní údajně chybí na straně rozvodných společností mechanismy, jak regulovat výkyvy jejich výkonu. Jenže obnovitelné zdroje, to není jen vítr nebo slunce.
O Masdaru, ekologickém městě uprostřed pouště Spojených arabských emirátů, už jsme psali několikrát. Architektonické studio Fosters + Partners nyní odhalilo plány na další obdobný projekt, který má být dokonce ještě rozsáhlější. Nese název Incheon a má stát v Jižní Koreji.
Během příštích deseti až patnácti let má v původně zemědělské oblasti o populaci 35 000 lidí vyrůst rozsáhlé ekologické město až pro 320 000 obyvatel. Celé sídlo se má zaměřit na ekologickou dopravu a šetrné bydlení a zároveň se stát výzkumným centrem těchto nových technologií.
Budou se zde vyrábět například solární panely a větrné turbíny. Celé nové město se má rozšířit podél centrální dopravní tepny, kterou architekti nazývají „Light Rapid Transit“, tedy systém lehké rychlé dopravy. Dokonce se spekuluje o propojení Jižní a nedaleké Severní Koreje.
Současná zemědělská komunita má být „ukonejšena“ alespoň tím, že žádná z budov v zástavbě nesmí přesáhnout výšku 50 m a všechny budou mít střechy pokryté zelení. Hydroponické střechy by měly poskytnout alespoň část původní úrody, energii pro nové město pak zajistí vodíkové palivové články a biomasa. Zároveň novou zástavbu protnou zavlažovací kanály.
Evropský pivovarnický průmysl cválá nezdolně kupředu! Pivovary po celé Evropě vyprodukují obrovské množství organického odpadu a odpadní vody. Vědci se nyní pustili do řešení tohoto problému a vypadá to, že přišli s řešením. Odpadní produkty z výroby piva jsou využity k získání energie opět pro samotný proces výroby piva. Co to znamená? Ekologičtější pivo, přeci!
Farmáři zbytky odjakživa využívají jako krmení pro své chovy. Například kolem roku 2000 ale musely pivovary za zpracování a odvoz tohoto odpadu firmám platit. Teď se to podle Wolfganga Bengela změní. „Výroba piva je energeticky náročný proces – vaříte přísady, používáte horkou vodu a páru a pak elektřinou výsledný produkt chladíte. Takže pokud se podaří ušetřit alespoň 50% energie za pomoci vašeho vlastního odpadu, je to hodně,“ komentuje svůj nejnovější projekt pro magazín GreenBiz.
Bengel se dlouhodobě zabývá biomasou, ziskával zkušenosti získáváním energie z rýžového a třtinového odpadu v Číně a Thajsku. Dnes je technickým ředitelem společnosti BMP Biomasse Projekt, která spolupracuje například také s INNOVAS (bioplynové elektrárny), BISANZ či slovenskou Adato (kogenerace). Tyto partnerské společnosti nyní hledají pivovary, které by měly zájem nový systém vyzkoušet.
22.
Kvě
Partnerský magazín Nazeleno.cz přináš článek „Biomasa zdražuje – ceny pelet a briket zvýší o tisíce náklady na topení„. Zde je krátká ukázka:
„Peletky a brikety už nebudou tak levné jako loni, kdy se mnozí výrobci zbavovali skladových zásob. Ceny už jsou nyní vyšší a odborníci varují: kvůli krizi bude na podzim ještě hůř. Pokud nechcete riskovat pravděpodobné zvýšení cen a hrozící nedostatek suroviny, měli byste nakoupit brikety či pelety v předstihu. Kotle na biomasu jsou dlouhodobě podporovány pomocí dotačních programů coby ekologická a úsporná varianta kotlů na tuhá paliva či plyn. Dotace, např. z programu Zelená úsporám, se ale vztahují pouze na pořízení kotle. Samotné palivo (biomasa v podobě briket či pelet) však podléhá tržním mechanismům, které mohou mnohé majitele (zejména ty nové) docela nepříjemně překvapit. Obzvláště pokud si zvykli na příznivé ceny z předchozích let.“ (celý článek)
Související články:
14.
Dub
V roce 2007 Spojené státy americké vybudovaly více nových obnovitelných zdrojů, resp. s vyšším energetickým výkonem, než neobnovitelných. Institut Prometheus pro udržitelný rozvoj aktuálně vydal povzbudivou zprávu, která říká, že Amerika je na správné cestě. Větrné a solární elektrárny jsou na postupu, zatímco uhelné a jiné spíše přibržďují. Přestože USA stále získávají většinu své energie z uhlí, zemního plynu a jaderných elektráren, většina růstu se ukrývá v obnovitelných zdrojích. Podle zmíněné zprávy má už v roce 2012 až 90% nové výrobní kapacity pocházet ze slunce, větru, geotermálních elektráren nebo biomasy. Případně ještě vodních elektráren. Odhady jsou takové, že rok 2012 přinese 18,6 gigawattů obnovitelné energie, z toho 15,9 GW půjde z větrných elektráren a 2,1 GW ze solárních. I to je však víc, než o kolik poroste energie z fosilních paliv (něco přes 1 GW). V roce 2008 pocházelo 9015 MW nově vyrobené energie z obnovitelných zdrojů, zatímco fosilní paliva produkovala nových 8407 MW. V současné době obnovitelné zdroje produkují pouze 7% spotřebované elektřiny v USA, z toho je pouhopouhých 6% generováno větrem či sluncem, zbytek jsou vodní elektrárny a biomasa. Pokud mají však analytici institutu Prometheus pravdu, tyto poměry se velmi rychle změní. Do karet jim hraje i skutečnost, že solární elektrárny či větrné turbíny trvá postavit mnohem kratší dobu než vybudovat nové jaderné či uhelné elektrárny.
V rámci dánské soutěže „Futures of Cities“ (Budoucnost měst) nedávno vynikl projekt Tropicool @KL určený pro půlmilionovou oblast Sentul v hlavním městě Malajsie Kuala Lumpuru. Architekti přišli s myšlenkou soběstačných symbiotických budov vysokých jako mrakodrapy, které by v metropolích budoucnosti fungovaly jako „houby“ a plíce zároveň.
Tvůrci návrhu předpokládají, že do roku 2030 bude muset naše planeta čelit bezprecedentnímu nárůstu městské populace, kdy města budou stále růst do šířky i do výšky. Pokud by ale města budoucnosti měla vypadat stejně nebo podobně jako dnes, žili by v nich úplně stejně naštvaní, nespokojení lidé. Potřebují se sdružovat, rekreovat, ale zároveň touží po zeleni a alespoň letmém doteku přírody.
Hubovité mrakodrapy rozeseté po celém městě by měly právě takové útočiště poskytovat. Fungovaly by zcela samostatně. Energii by získávaly z obnovitelných zdrojů – biomasy či solárních panelů. Stavby se inspirují přírodou i v tom jakým způsobem zpracovávají a recyklují vodu, využívají pasivního stínění a podobně. Cílem je minimalizovat otisk staveb v kontextu celého města.
