Volání po odlišném pojetí městského prostoru, jakožto místa určeného především pro lidi a nikoliv pro automobily, jsou v Evropě slyšet už nějakou tu chvíli. Z Ameriky, země, která auto prohlásila za dalšího člena domácnosti, se ale takové hlasy ozývají jen pramálo. V době ekonomické krize, ve které USA vězí až po uši, se však tyto hlasy začínají i z druhé strany Atlantiku ozývat čím dál tím naléhavěji.
Na sympóziu nazvaném „Rozšiřování vize udržitelné mobility“ zaměřeném právě na urbanistické plánování pořádaném vysokou školou Art Center College of Design (ta je často přezdívána „Harvard dopravních návrhů“) aktuálně vystoupil dopravní plánovač Timothy Papandreou se svou přednáškou. Upozornil v ní, že současná federální i lokální politika v USA de-facto nutí lidi využívat automobily a nikoliv například chodit pěšky nebo jezdit na kole, případně využívat hromadnou dopravu.
Zároveň dodal, že zásadní posun je dnes nevyhnutelný – a to směrem od individuálního vlastnictví automobilů k většímu využití hromadné dopravy a udržitelné mobility (něco podobného nedávno prezentoval také Volkswagen ve vydařeném filmečku „z budoucnosti“).
Zdá se, že tyto potřeby cítí i nový prezident USA Barack Obama a jeho vláda. I proto v rámci nedávno představeného a schváleného záchranného balíčku v hodnotě 800 mld. dolarů je mnoho miliard určeno právě k podpoře hromadné dopravy.
Samozřejmě, kritické hlasy namítnou, že cesty a individuální doprava budou vždycky potřeba. Jenže zdaleka to nemusí vypadat tak jako dnes, kdy je na vlastnictví automobilu navázán celý další řetězec spotřeby – auta musejí mít rozlehlá parkoviště (doma, v práci, u obchodů), spotřebovávají cenné pohonné hmoty, znečišťují ovzduší, atd.
Papandreou proto ve své přednášce navrhnul, aby ti, kteří chtějí jezdit autem byly odrazováni různými způsoby a aby byly naopak favorizovány alternativy. „Všechny ty silnice by se mohly stát něčím úplně jiným,“ upozorňuje a my zálibně sníme o budoucnosti, ve které budou města plná zeleně namísto černého asfaltu, kde se lidé budou moct bezpečně procházet, projíždět na kolech či jiných zařízeních pro osobní dopravu a hlavně nebudou muset dýchat vzduch otrávený škodlivinami. Více o alternativních způsobech dopravy hledejte v sesterském magazínu Hybrid.cz.
Velmi zajímavý článek „Zelení fundamentalisté zase sebevražedně útočí na jádro?“ je možné najít na Neviditelném psovi. Obsáhlý a fundovaný text se zaobírá stavem jaderné energetiky ve světě (upozorňuje například, že ministrem energetiky USA byl ve vládě Baracka Obamy zvolen Steven Chu, známý obhájce jaderných elektráren) a samozřejmě také u nás. Navíc v něm najdete spoustu taktéž velmi zajímavých odkazů. Krátká ukázka z článku:
„Energie je zboží a zvláště ta jaderná odvětvím průmyslu, jehož produkt – zejm. elektrická energie – je mnohem čistším, stále žádanějším – dá se relativně snadno vyvážet – je-li jí někde nedostatek – není-li, pak by mohla relativně stále zlevnit a budeme s ní zase topit, může být a je energetickým zdrojem od železnic (včetně vysokorychlostních – v jaderné Francii TGV – nahrazujících částečně i letectví) přes výrobu až dokonce po pohon automobilů- a samozřejmě s ohledem na životní prostředí velice bezpečným i v porovnání s fosilní energetikou – kterou politika Zelených v důsledku pomáhá vlastně udržovat včetně cen – až se jeden zas ptá, kdo je platí…“ (celý článek)
Al Gore, bývalý americké vice preident a známý ekologický aktivista, představil ve včerejším vydání The New York Times plán pro nového prezidenta Baracka Obamu. Upozorňuje, že klimatická krize je nevyhnutelná. Dobrá zpráva však zní, že kroky, které je třeba učinit pro její řešení, jsou zároveň cestou ven z ekonomické krize a krize energetické bezpečnosti. Nejdůležitější jsou podle něj investice do infrastruktury a tvorby nových pracovních míst, namísto stamiliard dolarů vydávaných každoročně za ropu z ciziny. Al Gore svůj plán rozdělil do pěti bodů:
-
velkoplošné investice a incentivy pro budování konstrovaných solárních termálních elektráren v jihozápadních pouštních oblastech USA, větrných elektráren od Texasu po Dakoty a pokročilých geotermálních elektráren v místech, která jsou proto vhodná
-
začít plánovat konstrukci celonárodní chytré rozvodné sítě, která dokáže přenášet energii z obnovitelných zdrojů energie ve venkovských oblastech do měst, kde se jí nejvíce spotřebuje, Gore odhaduje potřebné investice na 400 mld. dolarů během 10 let, což je výrazně méně, než potenciální ztráty 120 mld. dolarů každý rok díky výpadkům a zastaralému rozvodnému systému
-
za třetí, Gore navrhuje pomoc americkému automobilovému průmyslu. General Motors, Ford, Chrysler, všechny tyhle automobilky jsou v těžké ztrátě, jejich tržby padají, proto žádají o pomoc Kongres. Al Gore ale nenavrhuje pomoci pouze těm velkým, ale také malým začínajícícm firmám se zajímavými technlogiemi – tou hlavní jsou plug-in hybridy
-
celonárodně vybavit staré budovy lepší tepelnou izolací a kvalitnějšími okny i úsporným osvětlením
-
zvýšit cenu oxidu uhličitého a prosadit příští rok v Kodani efektivnější dohodu, než je současný Kjótský protokol (který USA odmítly ratifikovat)
