Ekologické bydleníRodinný dům, nízkoenergetické bydlení, zelená úsporám

Dánsko je s ohledem na obnovitelné zdroje energie jednou z nejprogresivnějších zemí světa. Tamní architektonické studio Gottlieb Paludan aktuálně přišlo s novým nápadem. Ten počítá s využitím klasických solárních či větrných elektráren v kombinaci s vodními přečerpávacími elektrárnami. Tak by se vyřešil dlouhodobý problém alternativních zdrojů, totiž jejich nestálost. pokračování…

EPEE je zkratka pro „Europen Partnership for Energy and the Enviroment“. Dne 20. listopadu proběhl v pražském Clarion Congress Hotel poprvé v Praze seminář, jehož hlavními tématy byla právě hesla v titulku tohoto článku. Sešli se na ní přední zástupci chladírenského a teplárenského průmyslu, stejně jako média, politici a vědci – ze zahraničí i z České republiky. Zahájení konference si vzal na starost samotný generální ředitel EPEE Friedrich P. Busch, akce se měl zúčastnit také ministr životního prostředí Martin Bursík, který se však nedostavil. Busch především zdůraznil, že toto setkání je první, ale zdaleka ne poslední v řadě. Jako další si vzal slovo Darcy Nicole, ředitel komunikační skupiny EPEE, který se věnoval především tomu, jaký vliv mají budovy na životní prostředí kolem sebe, stejně tak závislosti teplárenského a chladírenského průmyslu na energetice, prosazování zelených systémů a dalším zajímavým tématům. Zdůraznil, že na zelených/ekologických budovách se dá vydělat, ale také v nich budou bydlet a pracovat šťastnější lidé. Vladimír Vlk, ředitel odboru udržitelné energetiky a dopravy z Ministerstva životního prostředí se věnoval přístupu našeho státu k obnovitelným zdrojům energie, trvale udržitelnému rozvoji (ve velmi pragmatickém pohledu), podpoře biopaliv, povinných energetických auditech budov (energetické štítky), efektivnější centrální výrobě tepla, zvyšování efektivity uhelných zdrojů či podpoře paroplynových elektráren. Zdůraznil, že ČR se, společně s celou Evropskou unií, zavázala do roku 2020 snížit emise o 20% a spotřebu také o 20%. Připomněl, že je rozdíl mezi výrobou tepla z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a výrobou elektřiny, která je nepoměrně nákladnější a složitější.

Josef Fiřt, předseda Energetického regulačního úřadu, připomněl, že Evropa je se svým důrazem na ekologii de-facto v něvýhodě oproti celému světu. Dále se věnoval garancím investic do OZE z pohledu investorů či kombinované výrobě tepla. Profesor Karel Kabele, předseda Společnosti pro techniku prostředí, se ve velmi zajímavé prezentaci podrobně věnoval energetické spotřebě budov a jejich certifikaci. Neopomněl dodat, že dnes je třeba dívat se na budovy jako na komplexní systémy, u kterých je nutné sledovat účinnost výroby, distribuce a regulace všech energií. Od 1. ledna 2009 bude povinnou součástí projektové dokumentace všech budov tzv. energetický štítek. Josef Slováček, prezident Asociace využití tepelných čerpadel, velmi zasvěceně a zajímavě hovořil o problematice tepelných čerpadel. Od roku 2001 zažívá tento trh velmi zajímavý nárůst, a to i přesto, že je dnes velkým problémem získat na tepelná čerpadla dotace. Slováček připomněl také historii tepelných čerpadel, která především v Rakousku, Francii či Německu zažívala boom také v 70. a 80. letech, nicméně neodbornost, chybné instalace a servis zapříčinily propad zájmu v 90. letech. Zdůraznil, že je vždy nutné vybrat správný typ čerpadla a třeba dát přednost i dražší, ale kvalitnější značce. Při výběru tepelného čerpadla je vždy nutné brát v úvahu lokální hydrologické i klimatické podmínky. Hilde Dont z Enviroment Readiness Department poté připomněla unijní direktivu „Ecodesign“ a důležitost využití alternativních zdrojů energie také vzhledem k bezpečnosti. Friedrich P. Busch na konci semináře opět zdůraznil, že se nejedná o poslední seminář tohoto druhu a že výrobci topných, chladících a mrazících zažízení se spolu s vědci, politiky a jinými odborníky v budoucnu opět setkají.

Malé americké městečko Rock Port v uplynulém týdnu spustilo čtyři větrné turbíny v rámci své nové větrné farmy, a stalo se tak prvním americkým městem, které je energeticky zcela nezávislé. Turbíny o celkovém denním výkonu 5 MW vyrobí ročně teoreticky až 16 milionů KWh energie. To je dvakrát více, než dokáže Rock Port s 1300 obyvateli spotřebovat, a tak se přebytečná elektřina prodává do sítě. Výstavba větrné farmy vyšla na 90 milionů dolarů a společně se na ní podíleli kapitálová skupina Wind Capital Group a společnost John Deere. Ekologičtí aktivisté nyní čekají, jaký vliv bude mít tento úspěch na budování dalších podobných projektů po celých Spojených státech. Větrné elektrárny jsou v USA, podobně jako solární elektrárny a další alternativní zdroje energie, velmi populární.

Internetový gigant Google se oblasti obnovitelných zdrojů a alternativních zdroje energie silně angažuje, zejména skrze svoji dobročinnou organizaci Google.org. O tom, že hodlá investovat velké peníze do různých začínajících společností právě v těchto odvětvích už jsme psali dříve. Aktuálně vypluly na povrch informace, že eSolar, společnost zabývající se budováním pokročilých, modulárních solárních termálních elektráren, získala od Google, ale i dalších investorů jako např. Idealab, Oak Investment Partners, celkem 130 milionů dolarů. V čem jsou elektrárny eSolar tak zajímavé? Namísto tun betonu, oceli a hrubé síly totiž její majitelé zapojili do práce výpočetní kapacitu, díky které mohli navrhnout jednoduchý, modulární, systém budování solárních termálních elektráren. Běžně spolkne velkou část nákladů na budování solárních elektráren právě konstrukce a zapojení do sítě. eSolar tyto náklady minimalizuje, čímž také snižuje dobu potřbenou na stavbu elektrárny a zastavěnou plochu. eSolar využívá předvyrobených 33 MW modulů, které je možné vzájemně propojovat. První elektrárnu hodlá eSolar spustit už během letoška v jižní Kalifornii, časem chce vybudovat zdroje o celkové výrobní a přenosové kapacitě 1 GW.

Guvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger to se svým státem myslí dobře. Hrozba globálního oteplování ohrožuje hospodářsky nejvýkonnější stát Unie snad ze všech nejvíc. Proto podporuje obnovitelné zdroje energie jak může, stejně jako rozvoj alternativních typů dopravy. Nejen, že v Kalifornii rostou solární elektrárny jako houby po dešti (např 80 MW od firmy Cleantech America), ale rozmáhají se i další iniciativy. Společnost Southern California Edison (SCE) hodlá začít budovat rozsáhlé solární elektrárny na střechách obrovských komerčních objektů – skladů, výdejen a podobně. Počínaje srpnem 2008 se chystají každý týden nainstalovat 1 MW solárních panelů. Až projekt skončí, bude celá farma oplývat výkonem 250 MW, což stačí k dodání energie pro 162 000 domácností. Celkový rozpočet je 875 milionů dolarů. Do roku 2010 chce Kalifornie dosáhnout podílu 20% obnovitelných zdrojů na celkové produkci elektřiny.

Budova německého parlamentu se má stát nejzelenější budovou svého druhu na světě. Od konce léta bude probíhat přechod na ekologické zdroje energie jako je slunce, vítr nebo voda. Už dnes budova Reichstagu alternativní zdroje využívá – v podzemí sou umístěny generátory na biopaliva, které produkují 40% energie pro osvětlení, vytápění, klimatizaci. Zbytek energie pochází z uhelných a jaderných elektráren. Už zanedlouho má ale budova parlamentu konvenční zdroje energie zcela opustit. Do konce léta vybere komise dodavatele energie z obnovitelných zdrojů.

V New Yorku, na šesté Avenue mezi 42. a 43. ulicí dnes roste údajně jeden z nejzelenějších mrakodrapů světa. Jedná se o novou budovu společnosti Bank of America, jehož celkové náklady se mají vyšplhat až na 1 miliardu dolarů. Navrhla jej společnost Cook+Fox Architects, která při návrhu využila mnoho nových poznatků z oblasti ekologie, šetření energiemi a využití alternativních zdrojů. Nový mrakodrap tedy využívá 64 solárních panelů, které generují 18 kilowattů energie, což má pokrýt až 60% spotřeby celé budovy. Stavební materiály sestávaly z 20% z recyklovatelných materiálů, budova má zařízení pro využití dešťové vody a četné vzduchové filtry, které dovnitř vhánějí velmi čistý vzduch, ale zároveň jej pak i vypouštějí ven. Má tedy údajně jít o obrovský vzduchový filtr Manhattanu. Mrakodrap bude vysoký i s anténou 365,8 m, bude tedy prozatím nejvyšší budovou New York City. Dokončen má být příští rok.